Pomohl nahlédnout hlouběji do vesmíru. Francis Halzen získal Nobelovu cenu za fyziku
Francis Halzen zasvětil kariéru částicím, které k Zemi přilétají z nejvzdálenějších koutů vesmíru. Aby je bylo možné sledovat, pomohl vybudovat unikátní observatoř IceCube hluboko v antarktickém ledu. Právě za tento průlom nyní dvaaosmdesátiletý belgický astrofyzik získal Nobelovu cenu za fyziku.
Nobelovu cenu za fyziku za rok 2026 získal belgický astrofyzik Francis Halzen za objev vysokoenergetických neutrin astrofyzikálního původu. Ocenění mu Královská švédská akademie věd udělila také za rozhodující přínos ke vzniku observatoře IceCube v Antarktidě, která umožnila tyto mimořádně vzácné částice sledovat.
O udělení ceny informovala agentura Reuters. Dvaaosmdesátiletý Halzen v současnosti působí na univerzitě v Madisonu v americkém státě Wisconsin.
Observatoř ukrytá v antarktickém ledu
Právě IceCube se stala klíčovým nástrojem Halzenova výzkumu. Observatoř, kterou podle Královské švédské akademie věd dokončil v roce 2011, umožňuje zaznamenávat interakce částic vznikajících ve vzdáleném vesmíru.
Cosmic neutrinos with extremely high energies are very rare, so an enormous volume of ice is needed to observe an adequate number of collisions. The IceCube Neutrino Observatory covers an entire cubic kilometre and was finished in 2011. Researchers soon discovered the first high-energy neutrinos and, a few years later, could publish their discovery of neutrinos that must originate far outside our solar system. The search for the universe’s neutrino sources could begin in earnest. Francis Halzen has received the 2026 #NobelPrize in Physics for his decisive contributions to the IceCube Neutrino Observatory and the discovery of high-energy neutrinos of astrophysical origin.
— The Nobel Prize (@NobelPrize) October 6, 2026
Díky tomu mohou vědci lépe zkoumat okolnosti, za nichž vysokoenergetická neutrina vznikají, a získávat nové informace o dění ve vzdálených částech kosmu. Výzkum může podle akademie potenciálně vést také k odhalení dosud neznámých vesmírných jevů.
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali Američan Karl Deisseroth a Němci Peter Hegemann a Georg Nagel. Trojice vědců zásadně přispěla k rozvoji optogenetiky, která umožňuje pomocí světla ovlivňovat aktivitu nervových buněk a zkoumat mozkové okruhy spojené například s pamětí, emocemi nebo chováním.
Nobelovu cenu získali vědci, kteří dokážou „ovládat“ neurony světlem
Enjoy
„Francis Halzen vedl mezinárodní tým vědců a inženýrů, kteří nám poskytli fantastický nástroj. Jeho vytrvalost a vědecká vize připravily cestu pro nový druh astronomie,“ uvedl šéf Nobelova výboru pro fyziku Mark Pearce.
Cena přináší i milionovou odměnu
Laureáti Nobelových cen získávají vedle prestižního ocenění také diplom, medaili a finanční odměnu. V každé kategorii činí 12 milionů švédských korun, tedy přibližně 25,9 milionu korun.
Nobelovu cenu za fyziku vybírá Královská švédská akademie věd. Ocenění patří k nejprestižnějším ve svém oboru a v minulosti ho získali například Albert Einstein, Marie a Pierre Curieovi, Max Planck nebo Niels Bohr.
Loni cenu získali John Clarke, Michel Devoret a John Martinis za experimenty, které demonstrovaly principy kvantové fyziky v praxi. Jejich výzkum je spojován s rozvojem nové generace výpočetní techniky a dalších digitálních technologií.
Nobelovský týden pokračuje
Cena za fyziku je druhým letošním zveřejněným Nobelovým oceněním. V pondělí byla oznámena cena za fyziologii a lékařství, následovat mají ceny za chemii, literaturu, mír a ekonomii.
Nobelovy medaile se laureátům předávají 10. prosince ve Stockholmu, v den výročí úmrtí Alfreda Nobela. Výjimkou je Nobelova cena za mír, která se uděluje samostatně v Oslu.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
