Experti NERV: Systém financování zdravotnictví se musí změnit. Jinak péče nebude dostupná všem
Snižovat potřebu zdravotní péče i náklady díky prevenci, zvyšovat efektivitu formou inovací a otevřít systém novým zdrojům ze soukromého sektoru. To jsou ve zkratce základní doporučení expertů na zajištění dlouhodobého financování zdravotnictví v České republice. Bez toho jinak celému systému hrozí problémy a deficit na mnoha úrovních. Uvedli to na setkání s novináři ekonomičtí odborníci z Národní ekonomické rady vlády (NERV).
Stávající systém financování zdravotní péče v České republice je totiž podle expertů z NERVu dlouhodobě neudržitelný, a to nejen kvůli neúprosné demografii v naší zemi, ale i z hlediska efektivního řízení zdravotnických zařízení a zajištění vysoké kvality dostupnosti zdravotní péče pro všechny. Je také zřejmé, že pokud něco ve financování zdravotnickém systému nezměníme, náklady se budou kvůli stárnutí populace neustále zvyšovat a příjmy naopak spíše klesat nebo stagnovat. A to vše následně ovlivní i kvalitu a dostupnost zdravotnické péče.
Vývoj demografie nezměníme
Demografický vývoj ke všemu podle lékaře a ekonoma Pavla Hroboně, který působí vedle NERVu také v Advance Healthcare Management Institute nezasáhne jen stárnoucí populaci pacientů, ale i personální obsazení odborných míst ve zdravotnictví. Už teď se podle něj řada menších nemocnic potýká s tím, že mají nedostatek kvalifikovaného personálu a do budoucna se to jen tak nezlepší. Mnoho lékařů a dalšího odborného personálu je už nyní ve vyšším věku. Tuto situaci přitom nejde nijak rychle řešit ani ve školství, protože studium a získávání odbornosti trvá mnoho let.
Není to však podle Hroboně o nedostatku personálu jako takového, ale o jeho neefektivním využívání ve stávající struktuře zdravotnické péče v Česku. „V Česku máme nadměrnou péči v nemocnicích, kde na mnoha místech poskytujeme vysoce profesionální nonstop péči 24/7 a i to pak vede k nedostatku personálu v mnoha menších nemocnicích,“ upozorňuje Hroboň a zdůrazňuje, že to neznamená rušení nemocnic, ale restrukturalizaci zdravotnické péče.
Není tedy například nutné, aby stejný zdravotnický zákrok vykonávala tři či čtyři zdravotnická zařízení na dohled od sebe a k tomu nonstop. To je podle něj vysloveně neefektivní, dlouhodobě neudržitelné a navíc takto se ani nevyužívá potenciál odborníků. Jedním z možných řešení jak to zlepšit je například dávat větší důraz na jednodenní zákroky a na distanční poskytování péče. A pomohlo by i rozšíření takzvaných skupinových praxí, kdy více lékařů sdílí například administrativní zázemí a další služby. Díky tomu by pak zbylo více času na pacienty.
Do roku 2050 budou tři miliony Čechů starší 65 let. A zvyšovat se bude i počet lidí, kteří se ocitnou závislí na péči a kteří budou potřebovat často specializovaná pobytová zařízení. V roce 2024 by takto závislých seniorů mělo být už přes 440 tisíc. Skupina Partners, respektive pojišťovna Simplea, otevře investiční fond do stáří i pro drobné investory. 
Češi stárnou, statisíce jich skončí v ústavech. Skupina Partners založila fond na investice do stáří a nemohoucnosti
Money
Prevence může být lék
„V Česku zatím neumíme zrovna příliš pečovat o své zdraví, máme tu ve velké míře problémy s přejídáním, kouřením a vysokou konzumací alkoholu, takže tady je také velký prostor pro zlepšování,“ připomíná Dominik Stroukal, který vedle NERVu učí také na Metropolitní univerzitě Praha. Zlepšování zdraví české populace je nutné i pro řadu reforem. Včetně například reformy důchodového systému, říká Stroukal
Lékař a ekonom Pavel Hroboň doplňuje, že jednou z možností jak do budoucna zlepšit financování českého zdravotnictví, je právě i prevence. Zkrátka pokud budou Češi více dbát na své zdraví, nebudou muset tolik využívat a zatěžovat zdravotnický systém. Je to ale cesta na dlouhé roky. „Pokud by se nám podařilo nastartovat takovéto snížení potřeby péče díky prevenci, efekt tohoto uvidíme nejdříve až po jedné generaci, a proto je třeba s tím začít, co nejdříve,“ podotýká Hroboň. Zásadní vliv na změny chování a vzdělávání lidí v tomto ohledu pak mají podle něj jak zdravotnické pojišťovny, tak i sami lékaři.
Pokud nechceme snížit kvalitu péče, musí se systém změnit
„Systém zdravotní péče tak, jak ho dnes v České republice známe, je tedy sice velmi kvalitní, ale je do budoucna absolutně neudržitelný," upozorňuje Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). Pro udržení současné úrovně bude podle něj proto zcela zásadní najít nové zdroje financování. A pokud se nové finanční prostředky nezapojí, kvalita péče bude stagnovat nebo se snižovat.
Už nyní tvoří naprostou většinu zdrojů pro financování zdravotní péče veřejné prostředky vybrané na zdravotním pojištění, příspěvky ze státního rozpočtu a z krajských a obecních rozpočtů. Vzhledem k napjaté situaci veřejných financí je však podle Roda nepravděpodobné, že by bylo možné dál zvyšovat objem prostředků na zdravotní péči z veřejných zdrojů.
Bude tak nevyhnutelné, aby se do placení vybraných zdravotnických zákroků zapojili i pacienti. Stále by tak existovala základní varianta péče hrazená z veřejných peněz, ale pacienti by si mohli na základě vlastního rozhodnutí zvolit a připlatit dražší variantu. Dnes to nejčastěji známe třeba u volby sádry, zubní výplně nebo u doplatku za různé varianty stejného léčiva. Systém ale musí být podle Roda transparentní a kontrolovatelný, aby základní péče byla dosažitelná i pro sociálně slabší skupiny a aby to nebylo zneužitelné.
Všechny tyto věci se ale podle expertů jen velice obtížně prosazují politicky, protože lidé nemají rádi změny. Je proto nutné už nyní rozjet veřejnou debatu a hledat shodu napříč celým politickým spektrem, protože efektivní a otevřený zdravotnický systém je v zájmu nejen všech pacientů, ale i politických stran.
Září znamená nejen návrat do školních lavic, ale podle statistik i jedno z nejrizikovějších období, co se počtu dětských zranění týče. Se zahájením školního roku a rozjezdem sportovních a zájmových kroužků totiž roste i počet úrazů. Mezi ty nejčastější patří zlomeniny a „nejnáchylnější“ bývají studenti druhého stupně základní školy. 
Se začátkem školního roku přibývá úrazů, pojišťovny občas řeší i kuriózní případy
Money
Představitelé rodu Homo tepelně zpracovávají svou potravu od dob, kdy byli schopni kontrolovat a posléze i rozdělávat oheň. Známá je hypotéza, že se zapojením ohně do zpracování potravy se zvětšil našim předkům objem mozku, což může za inteligenční vývoj zástupců rodu Homo. Míra tohoto vlivu je zatím předmětem debat, ale pravda je, že dodnes máme rádi tepelně zpracovanou potravu, a to nejen v případě jídla, které je ke konzumaci za syrova nevhodné či je syrové dokonce škodlivé. 
Biohacking: Bez tuků se lidská kuchyně neobejde. Je ale třeba dbát, jaké používáme
Enjoy
Současný důchodový systém je beze změn, které vláda předložila sněmovně, v každém případě neudržitelný pro ty, kteří do důchodu půjdou v budoucnu. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekl předseda Národní rozpočtové rady a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Mojmír Hampl. Všechny návrhy úpravy důchodového systému, které vláda předložila sněmovně, jsou podle něj schopny vymazat z deficitu důchodového účtu po 30. letech více než polovinu.
Hampl: Důchodový systém je beze změn neudržitelný pro budoucí důchodce
Politika
