Bílé plomby zlevní o tisícovku
Bílé zubní plomby, které si lidé v ordinacích dosud sami platili, budou od roku 2026 o 930 korun levnější. Začnou na ně přispívat zdravotní pojišťovny.
Výši příspěvku 900 korun na dotaz potvrdilo ministerstvo zdravotnictví a Všeobecná zdravotní pojišťovna. Počítá se podle prezidenta České stomatologické komory (ČSK) Romana Šmuclera dál i s variantou plně hrazenou pojišťovnou, podle něj je ale ve většině případů vhodnější fotokompozitní materiál, který bude s doplatkem.
„To, že se platí výplně ve stomatologii, není vůbec běžné,“ řekl. I ve velmi vyspělých zemích je podle něj hrazené stomatologické ošetření vytržení zubu. Naopak stejně jako od příštího roku Česko na bílé zubní výplně podle něj přispívají Německo, Chorvatsko, Lucembursko nebo některé skandinávské země.
Než Anna Gruberová nastoupila do Penta Hospitals, působila 13 let v automobilovém segmentu. Postupně prošla různými pozicemi v PR, marketingu a obchodu, coby ředitelka Audi Česká republika zodpovídala za 18 dealerství v rámci České republiky. A i když se auta a lidé nemohou víc lišit, plno zkušeností ze svého předchozího působiště Anna Gruberová aplikuje ve zdravotnickém byznyse. „Pořád potřebujete vědět, jak na klienta cílit, jaká má očekávání, jak s ním komunikovat, jaký mu nabízet produkt a servis. Stavíte na stejných principech, v nichž klíčový je servis,“ vysvětluje zkušená manažerka. 
Anna Gruberová z Penta Ambulance: Zdraví je největší luxus. My zajistíme, aby byl dostupný
Zprávy z firem
Změny odstartoval zákaz amalgámu obsahujícího rtuť, ze kterého se dělaly plomby hrazené pojišťovnou dosud. Podle Šmuclera zubaři udělají lidem těchto plomb asi 2,5 milionu ročně. Kolik je bílých výplní, které si lidé platí, podle něj nikdo neví. Odhaduje se, že dohromady jich bude pět až sedm milionů ročně.
Levnější plomby se budou týkat ordinací se smlouvami se zdravotními pojišťovnami
Levnější plomby se budou týkat pacientů zubních ordinací, které mají smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Příspěvek na bílé plomby je bude stát podle Šmuclera každý rok několik miliard korun navíc. Loni za zubní péči platily 19,2 miliardy korun, za pět let částka vzrostla o 60 procent. Celkově bylo na zdravotní péči loni vynaloženo 504,6 miliardy korun.
Bílé plomby zubaři vyrábějí z různých materiálů, aplikují je buď v jedné, nebo ve více vrstvách. „Cenový rozdíl mezi těmi materiály prakticky není, rozdíl je práce,“ řekl Šmucler. Zatímco takzvaný skloionomerní cement lékař nanáší podobně jako amalgám najednou, u takzvaného fotokompozitu nanese tenkou vrstvu, tu vytvrdí speciálním modrým světlem a nanáší další vrstvu. Obvykle jich je podle Šmuclera tři až pět, což trvá i adekvátně delší dobu. Rozdíl v pracnosti mezi fotokompozitem a skloinomerním materiálem je v mnoha miliardách korun, dodal.
Francouzská Sanofi se dohodla na koupi americké biofarmaceutické společnosti Blueprint Medicines Corporation za více než devět miliard dolarů (196,2 miliardy korun). Sanofi tak posílí svoji pozici v oblasti přípravků na vzácná imunologická onemocnění. Akvizice je podle údajů LSEG největším letošním evropským obchodem v oblasti zdravotní péče.
Obří akvizice. Sanofi koupí výrobce léků na vzácná imunologická onemocnění
Zprávy z firem
Vrstvené výplně podle něj mají menší riziko, že se plomba od zubu odtrhne. To, jaký materiál pojišťovna pacientovi uhradí zcela, se odvíjí například od toho, zda kaz postihuje jednu plošku zubu nebo více. Jiný je podle Šmuclera vhodný například na kousací plochu stoličky a jiný na kaz mezi dvěma zuby. Za pozitivum skloionomerního materiálu považuje uvolňování fluoridu, který je pro zuby prospěšný, horší je z něj naopak tvarování kontaktních míst mezi dvěma zuby. „Prioritu má vždycky fotokompozit,“ dodal Šmucler.
Jeho cenu si dosud mohl zubní lékař stanovit podle svého, musel ji jenom uvést v ceníku v ordinaci nebo na webu, aby o ní pacient věděl dopředu. Mezi jednotlivými ordinacemi tak jsou významné rozdíly. „Chybí nám tu doporučené ceny, k jejich zveřejnění pojišťovny vyzýváme dlouhodobě,“ uvedl prezident ČSK. Komora podle něj chtěla údaj zveřejnit, znemožnilo to ale stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Lidí, kteří pracují za hranou zákona, je v Česku minimálně 214 tisíc, reálné odhady ovšem hovoří o více než půl milionu. Nejčastěji jde o zaměstnance v gastronomii, maloobchodu, stavebnictví ale i v IT, uvádí to studie projektu Neviditelní.
Za hranou zákona. V šedé ekonomice pracuje v Česku až půl milionu lidí
Money
Až do konce roku bude na českém trhu nedostupné antidepresivum Anafranil. Vyplývá to z údajů SÚKL. Zmíněný lék nemá podle ústavu náhradu. Dodávky léku jsou prý přerušeny z výrobních důvodů. To je pro Čechy, zvláště před blížícími se volbami, špatná zpráva. Tisíce lidí bude lék na tuto zdánlivě banální chorobu, pro někoho dokonce „nechorobu“, jistě na podzim potřebovat.
Dalibor Martínek: Češi milují léky víc než pivo. A teď, kruciš, zase některé chybí
Názory
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
