Evropa hledá náhradu za ruský plyn. Nová cesta vede přes Kypr a Egypt
Evropa hledá nové zdroje energie mimo Rusko a jedním z nich se má stát východní Středomoří. Kypr chce už od roku 2028 posílat plyn z ložiska Cronos přes Egypt na evropské trhy a připravuje rozvoj dalších nalezišť.
Evropské země by mohly začít využívat zemní plyn z podmořského ložiska u Kypru k pokrytí svých energetických potřeb již od března 2028. Řekl to agentuře AP kyperský ministr energetiky Michael Damianos. Podle něj se východní Středomoří rychle stává alternativním zdrojem energie pro Evropu, která kvůli válce Ruska proti Ukrajině a nepokojům na Blízkém východě hledá nové zdroje.
Plyn z Cronosu zamíří přes Egypt do Evropy
Francouzská společnost TotalEnergies a italská Eni se minulý měsíc definitivně rozhodly pokračovat v rozvoji ložiska zemního plynu Cronos u jižního pobřeží Kypru, uvedl Damianos. Bude to poprvé, kdy plyn z ložisek ve východním Středomoří bude dodáván na evropské trhy.
Výstavba potrubí, které spojí ložisko Cronos se 105 kilometrů vzdálenou infrastrukturou u obřího egyptského ložiska zemního plynu Zohr, by měla začít ještě letos a trvat až 18 měsíců. Odtud bude plyn dopraven do zpracovatelského závodu na severním pobřeží Egypta, kde se zkapalní a loděmi přepraví do Evropy.
Zásobníky zemního plynu v Evropské unii jsou pro tuto část roku naplněny nejméně minimálně od roku 2009. Podobně špatně je na tom i Česko. Nedostatek plynu zřejmě nehrozí, domácnosti a firmy ale mohou během zimy čelit citelně vyšším cenám energií.
Lukáš Kovanda: Plyn bude, ale levný nebude. Evropu čeká drahá zima
Názory
Přeprava plynu z Cronosu do Egypta ke zpracování je podle konsorcia ekonomicky nejvýhodnější variantou. Náklady se odhadují na zhruba 1,73 miliardy eur (42 miliard korun), což je přibližně polovina částky potřebné k rozvoji jiných ložisek v kyperských vodách. Důvodem této varianty je především blízkost již existující infrastruktury v Egyptě.
Dohoda sice počítá s dodávkami celého objemu více než tří bilionů krychlových stop (více než 85 miliard metrů krychlových) plynu z ložiska Cronos do Evropy. Zároveň ale obsahuje klauzuli, která Egyptu umožňuje využít až zhruba pětinu tohoto objemu k pokrytí části jeho domácí spotřeby.
Kypr má v moři další velká ložiska
Ložisko Cronos je jedním ze šesti dosud objevených ložisek zemního plynu v kyperské výlučné ekonomické zóně u jižního pobřeží. Další dvě, Glaucus a Pegasus, podle odhadů obsahují dohromady 6,9 bilionu krychlových stop (zhruba 195 miliard metrů krychlových) plynu a jejich provozovatelé ExxonMobil a QatarEnergy očekávají zahájení těžby do roku 2033.
ExxonMobil podle ministra energetiky plánuje průzkum ložisek u Kypru dále rozšířit a měl by získat další licenci na hledání uhlovodíků.
Další ložisko Aphrodite, objevené u Kypru před zhruba 15 lety, podle odhadů obsahuje 5,6 bilionu krychlových stop (přibližně 159 miliard metrů krychlových) plynu. Podle ministra energetiky se konečné rozhodnutí o jeho rozvoji, na kterém se podílí konsorcium vedené společností Chevron, očekává v létě 2027.
Plyn by měl potrubím mířit přímo do egyptských zařízení a pokrývat potřeby tamní energetiky. Část ložiska zasahuje do izraelských vod a do příštího měsíce by měl arbitrážní proces určit, jaký podíl z ložiska Izraeli náleží.
Nekončící hormuzská krize je pro Evropu dalším silným varováním. Válka na Blízkém východě zatím způsobila větší problémy jiným oblastem světa, ale hrozba, že se Evropanům příští zima prodraží, stoupá. Děsivý je i (snad) dočasný návrat k ruskému plynu. Lekce od Vladimira Putina i Donalda Trumpa ukazují, že Evropa musí dovoz plynu co nejrychleji omezovat.
Lekce od Putina i Trumpa: Evropa musí urychleně omezovat dovoz plynu
Názory
Kypr chce ukončit i svou energetickou izolaci
Damianos také uvítal vstup francouzské investiční společnosti Meridiam do projektu Great Sea Interconnector, podmořského elektrického kabelu, který má propojit evropskou energetickou síť s Kyprem a později i Izraelem.
Projekt by ukončil energetickou izolaci Kypru a Izraele a zároveň by mohl podpořit iniciativu IMEC – novou obchodní a dopravní trasu, která má propojit Indii s Evropou přes Blízký východ.
Budoucnost projektu podmořského kabelu ale komplikuje nejistota ohledně nákladů, které mají podle dřívějších odhadů činit 2,2 miliardy dolarů (46,2 miliardy korun). Zpráva Evropské investiční banky, která má být zveřejněna v příštích měsících, by měla náklady upřesnit.
Pro Kypr je to důležité, protože podle stávající dohody by tamní odběratelé elektřiny museli pokrýt až 63 procent nákladů na výstavbu kabelu, což by mohlo výrazně zvýšit ceny elektřiny.
Kyperská vláda se snaží získat další soukromé investory a zvažuje také dodatečné financování z fondů EU, aby snížila náklady, které by jinak nesly kyperské domácnosti. EU již na projekt přislíbila 658 milionů eur.
Česko bývá označováno za 17. spolkovou zemi Německa. Tak vysoká je závislost naší ekonomiky na tamních zakázkách. Situace se ale začíná pomaloučku měnit, říká hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil. 
Ekonom Hradil: Českým firmám se daří nacházet odbytiště mimo Německo
Money
Nemá rád dýni ani kukuřici a obyčejné kuřecí prso by dobrovolně nevařil. Zato nastrouhané sobí srdce nebo podivuhodnou hlízu čistec bahenní považuje za gastronomický poklad. Radek Kašpárek je v kuchařině přes dvacet let a po právu patří k nejvýraznějším osobnostem české gastro scény. Má michelinskou hvězdu a vede legendární restauraci Field i úspěšný podnik 420 na Staroměstském náměstí. S podobnou pozorností, jakou budí jeho kuchyně, se pravidelně setkává i jeho soukromí. Jen pár dní po našem setkání tomu nebylo jinak. My jsme se ale rozhodli vydat jiným směrem. 
Radek Kašpárek: Byl jsem neřízená střela s obřím egem a na hraně vyhoření. Dnes jsem jiný člověk
Enjoy
