Česká armáda posílí o dvacítku amerických vrtulníků za miliardy

Americké ministerstvo zahraničí schválilo, aby firmy z USA Česku případně prodaly techniku pro modernizaci bitevníků AH-1Z a vrtulníků UH-1Y (na snímku) v hodnotě asi 650 milionů dolarů (13,8 miliardy korun). Informovalo o tom americké ministerstvo obrany. Na kontraktu by se podílely hlavně firmy Bell Helicopter, Textron a General Electric. Česká armáda má z USA získat 12 nových vrtulníků a osm starších strojů. Po renovaci bude mít osm starších vrtulníků stejné vybavení jako 12 nových, uvedlo české ministerstvo obrany.

Pentagon uvedl, že Česko požádalo o možnost nakoupit techniku a služby pro modernizaci šesti bitevních vrtulníků AH-1Z Viper a dvou strojů UH-1 Venom. Jde například o motory, různá navigační zařízení, vysílačky, kulomety M240 nebo systémy pro elektronickou válku.

Ukrajina ze všeho nejvíc potřebuje munici, řekl po návratu z válečné zóny prezident Pavel

Leaders

Česká republika bude i ve spolupráci s dalšími spojenci hledat cesty, jak zvýšit dodávky munice na Ukrajinu. Uvedl to prezident Petr Pavel po návratu z pracovní návštěvy Ukrajiny. Země, která čelí ruské agresi, má podle něj munice kritický nedostatek, přičemž právě munice je nezbytná pro to, aby mohla zahájit protiofenzívu vůči Rusku.

ČTK

Přečíst článek

Tento obchod by podle USA posílil schopnost Česka vytvořit a udržovat silné obranné kapacity. Zároveň by znamenal podporu pro zahraniční politiku a národní bezpečnost Spojených států, protože posílit bezpečnost partnera z NATO je důležitou součástí pro zajištění míru a stability v Evropě, píše se v oznámení Pentagonu.

Náhrada za pomoc Ukrajině 

Osm starších vrtulníků Spojené státy předají Česku za jeho pomoc Ukrajině napadené Ruskem. Uvedená částka 650 milionů dolarů představuje celkovou hodnotu zakázky, tedy hodnotu darovaných vrtulníků, renovačních prací a dalšího vybavení, uvedl mluvčí ministerstva obrany Jiří Táborský.

Česko konečně začne platit na obranu dvě procenta HDP. Trvalo to pouhých 24 let od vstupu do NATO

Politika

Česko zřejmě bude ze zákona vynakládat každoročně nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Vládní předlohu, která má vedle zakotvení obranných výdajů také zajistit stabilní financování nákladných obranných projektů k modernizaci armády, schválila sněmovna hlasy koaličních poslanců a poslanců opozičního hnutí ANO. Návrh zákona odolal snaze opozičního hnutí SPD o zamítnutí a zamíří k projednání do Senátu.

ČTK

Přečíst článek

"ČR bude platit necelou polovinu této částky, přičemž naprostá většina těchto peněz bude uhrazena z daru 306 milionů dolarů, které ČR dostala jako částečnou kompenzaci své pomoci Ukrajině," doplnil mluvčí.

Peníze podle Táborského půjdou nejen na modernizaci, ale také na pořízení dalšího simulátoru pro vrtulníky UH-1Y Venom, simulátoru na údržbu vrtulníků, dalších náhradních dílů a nezbytného vybavení.

Svět přezbrojuje, výrobce stíhaček F-35 nestíhá. Zájem mají i Češi

Zprávy z firem

Americká zbrojovka Lockheed Martin v prvním čtvrtletí mírně zvýšila tržby navzdory problémům s nedostatkem součástek a pracovních sil. Těžila z růstu poptávky ve Spojených státech i v zahraničí, za kterým stojí zvýšené geopolitické napětí. Čtvrtletní výsledky překonaly očekávání analytiků a cena akcií podniku se po jejich zveřejnění vyšplhala na rekordní maximum, napsala agentura Reuters.

ČTK

Přečíst článek

"U samotných vrtulníků jde o plně funkční stroje, které se nyní budou upravovat tak, aby šlo o stejný typ, jako jsou nové stroje," podotkl mluvčí. "Starší stroje budou mít zcela stejné vybavení a jeho uspořádání jako budou mít vrtulníky nové," doplnil.

Česká armáda tak bude disponovat celkem deseti AH-1Z a deseti UH-1Y. Nových bude osm strojů UH-1Y Venom a čtyři bitevníky AH-1Z Viper.

Evropa loni vydala na vojenské účely nejvíce peněz za třicet let

Money

Vojenské výdaje ve světě loni stouply po očištění o inflaci o 3,7 procenta na 2,24 bilionu dolarů (47,9 bilionu korun), rostou už osmý rok v řadě. Výdaje v Evropě zaznamenaly nejprudší meziroční nárůst za posledních nejméně 30 let, zejména kvůli válce na Ukrajině stouply loni o 13 procent. Více než polovina výdajů, 56 procent, připadá na tři země - Spojené státy, Čínu a Rusko. Ve své nejnovější zprávě o tom informoval Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).

ČTK

Přečíst článek