Zajímá nás
Boj o gallium a germanium. Co nové čínské restrikce znamenají pro svět?
Čína začala zhruba před měsícem omezovat vývoz dvou klíčových materiálů pro polovodičový průmysl s tím, jak přituhuje válka o čipy mezi Pekingem a Spojenými státy, napsal server BBC. Pro export gallia a germania, kovů používaných při výrobě počítačových čipů i vojenského vybavení, z druhé největší ekonomiky světa je na základě nových čínských omezení zapotřebí zvláštních licencí. Čína tak zareagovala na krok Washingtonu, který se pokusil omezit přístup Pekingu k vyspělé technologii pro výrobu mikroprocesorů.
Čína je zdaleka největším hráčem v globálním dodavatelském řetězci gallia a germania, když na ni podle Aliance pro kritické suroviny (CRMA) připadá 80 procent veškeré světové produkce gallia a 60 procent germania. Ty patří mezi typ kovů, které se v přírodě běžně nevyskytují a bývají vedlejším produktem jiných procesů či přísadou jiných kovových rud.
Vedle Spojených států uvalily omezení na vývoz technologie pro výrobu polovodičů do Číny také Japonsko a Nizozemsko, kde sídlí významný výrobce zařízení na výrobu čipů ASML.
Tchajwanský výrobce čipů Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC) hodlá v Německu postavit svou první evropskou továrnu. Firma oznámila, že do závodu v Drážďanech plánuje investovat společně s podniky Bosch, Infineon a NXP. Celková hodnota investic by podle TSMC měla přesáhnout deset miliard eur (zhruba 242 miliard korun). Podle agentury DPA asi polovinu investičních nákladů pokryjí v rámci státních subvencí peníze německých daňových poplatníků.
Válka s Čínou o čipy. První evropská továrna na polovodiče vyroste v Drážďanech. Za štědré podpory Berlína
Zprávy z firem
„Načasování tohoto oznámení ze strany Číny není vzhledem k restrikcím na export čipů, které oznámilo mezi jinými Nizozemsko, náhodné," řekl BBC Colin Hamilton z investiční firmy BMO Capital Markets. „Stručně řečeno, když nám nedáte čipy, my vám nedáme materiály na jejich výrobu," dodal.
Tento soustavný konflikt mezi dvěma největšími ekonomikami světa ve stylu oko za oko, zub za zub vyvolává obavy z nástupu takzvaného „nacionalismu v otázce přírodních zdrojů", kdy jednotlivé vlády hromadí zásoby kritických materiálů, aby mohly vyvíjet tlak na jiné země.
„Vidíme, jak se vlády čím dál více vzdalují narativu globalizace," řekl Gavin Harper, asistent výzkumu kritických materiálů na univerzitě v Birminghamu. „Představa, že nám materiály jednoduše dodají mezinárodní trhy, je tatam, a když se na to podíváte více zeširoka, západní průmysl může čelit tak trochu existenční hrozbě," uvedl výzkumník.
Čínské úřady rozhodly o kontrolách množství galia a germania, které se ze země vyvezou. Podle agentury Reuters přitom jde o dvě velmi důležité chemické látky, které se využívají v elektromobilitě. Strach evropských automobilek z čínské konkurence tak dostal další rozměr.
Čína vs. Evropa: 2:0. Asijská velmoc drží těžké trumfy v elektromobilitě. Galium a germanium
Trhy
Arsenid gallitý, sloučenina gallia a arsenu, se využívá například v počítačových čipech vysoké frekvence, ale také ve výrobě infračervených a polovodičových laserů a fotovoltaických článků. V takové čistotě, aby mohla být využita v elektronice, produkuje tuto sloučeninu jen několik firem na světě, uvádí CRMA. Také germanium se používá k výrobě mikroprocesorů a solárních panelů, nachází se ale například i ve vojenských brýlích pro noční vidění.
Mluvčí Pentagonu minulý měsíc řekl, že Spojené státy mají rezervy germania, ale žádnou zásobu gallia.
Alternativní cesty
Přesto se očekává, že čínská omezení exportu budou mít z dlouhodobého hlediska jen omezený dopad. Třebaže je Čína předním světovým vývozcem gallia a germania, existují při výrobě součástek typu počítačových čipů za tyto materiály náhrady, uvedla poradenská společnost Eurasia Group. I mimo území Číny se navíc podle ní nacházejí činné závody na jejich těžbu a zpracování.
Eurasia Group také poukázala na podobnost se situací před více než deseti lety, kdy Čína omezila vývoz vzácných nerostů. Brzy se objevili jiní vývozci a za necelou dekádu se dominantní postavení Číny v dodavatelském řetězci s minerály podle odhadů poradenské firmy propadlo na 63 procent z původních 98 procent.
Největší smluvní výrobce elektroniky na světě, tchajwanská společnost Foxconn, ruší plán na společný podnik s indickým konglomerátem Vedanta za 19,5 miliardy dolarů, v přepočtu 424 miliard korun. S odkazem na sdělení Foxconnu o tom informuje agentura Reuters, podle které krok tchajwanské firmy naruší plány premiéra Naréndry Módího na výrobu čipů v Indii.
Čipy nebudou. Foxconn ruší mnohamiliardový plán na společný podnik s indickou Vedantou
Zprávy z firem
„Lze očekávat, že se začnou vyvíjet a využívat alternativní zdroje gallia a germania a vedle toho zesílí úsilí o recyklování těchto komodit a nalezení snadněji dostupných alternativ," uvedla pro BBC Anna Ashtonová, ředitelka Eurasia Group pro záležitosti čínských firem a vztahy mezi USA a Čínou. „A nebude to jen kvůli nedávno oznámeným čínským restrikcím, ale také v důsledku očekávání rostoucí poptávky, zesilující geostrategické konkurenci a doložené ochotě Číny podřizovat vývoz a dovoz politickým a strategickým cílům," dodala.
Hrozba pro životní prostředí
Odborníci varují, že využívání přírodních zdrojů a technologických kapacit jako zbraně - jak činí Čína i Spojené státy - bude mít také globální dopady, pokud jde o životní prostředí, neboť na těchto typech materiálů závisí řada nových zelených technologií.
„Tohle není nějaký národní problém. Tohle je problém, kterému čelíme jako lidstvo. Doufejme, že politici dokážou zasednout v dobré víře k jednomu stolu, zajistit přístup k těmto kritickým materiálům, které jsou opravdu životně důležité pro přechod k zelené energii, a my se budeme moci začít zabývat některými výzvami kolem dekarbonizace," řekl Harper z univerzity v Birminghamu.
