Zajímá nás
Stanislav Šulc: Pátek, pondělí, nebo středa? Jak bude vypadat čtyřdenní pracovní týden
Aktuální dvojice svátků, tedy oslavy Svátku práce a Dne osvobození, vyšly tento týden na středu. A staly se tak zajímavou laboratoří toho, který den by se měl zvolit za příští volný den. Ačkoli debata o čtyřdenním pracovním týdnu po pandemii utichla, zkrácení pracovního týdne je nevyhnutelné. A středa se ukazuje z mnoha důvodů jako nejrozumnější volba.
Když se řekne čtyřdenní pracovní týden, většina si asi představí totéž – k aktuálnímu víkendu se přidá pátek. Důvod pro takové rozhodnutí přitom žádný neexistuje a jde o vžitou představu, že pátek už je tak trochu malá sobota. Přiznat tedy pátku status volného dne oficiálně se tak nějak předpokládá.
FOTOGALERIE: Co s volným dnem? Co takhle vlakem k Máchovu jezeru?
Nicméně stejně logické by bylo víkend natáhnout o jeden den druhým směrem, tedy za volný den zvolit pondělí. Stejně jako obecně zažité představy hrají pro pátek, hrají neméně silně proti pondělí. Pondělky jsou obecně vzato nenáviděné, je to den porad, trestů za to, co se nepovedlo, rozdělování nových úkolů. Jak by pondělí mohl být volný den?
Vrchnost, úřad, abstraktní a vzdálená entita, která rozhoduje o nás bez nás bez respektu a znalosti našich specifik. Takto vnímá velká část českých občanů Evropskou unii i dvě dekády po vstupu do tohoto nadnárodního politického celku. A veškerá debata se smrskla na to, jestli nám EU dává dostatek peněz jako bolestné. ČR je tak po dvou dekádách tápající, nikoli tepající srdce Evropy.
Stanislav Šulc: Dvě dekády nepochopení. Češi v EU stále tápou a budou dál
Názory
Víkend od Pražského jara
Přitom opět připomeňme, že jde jen o zažité představy, navíc vzniklé poměrně krátkým obdobím. Pětidenní pracovní týden byl v Československu oficiálně zaveden v červnu roku 1968 a ještě v šedesátých letech fungovalo střídání pracovních a volných sobot. Ty ostatně definitivně skončily až v březnu 1989.
Není tomu tedy ani šedesát let, co vznikl víkend ve stávající podobě. A odvolávat se na „normální“ stav věcí je tak přinejmenším úsměvné.
Antisystémová, či jinak vyhrocená politická uskupení podle odhadů mají výrazně posílit v příštím Evropském parlamentu, který vzejde z červnových voleb. Nyní se uzavřely české kandidátky. A při pohledu na tu třicítku koalic, stran a hnutí by byl skoro zázrak, kdyby se původní předpovědi nenaplnily. O antihlasy totiž usiluje valná většina z kandidujících stran.
Stanislav Šulc: Eurovolby se blíží. Strany a hnutí líčí hlavně na antisystémové voliče
Názory
Proč ne volná středa?
Aktuální dvojice týdnů představuje zajímavou laboratoř. Máme tu dva svátky – Svátek práce a Den osvobození – a oba vycházejí na středu. Pomiňme, že v důsledku podivuhodného legislativního procesu v Česku je jeden svátek tím, kdy jsou obchody otevřené a druhý zavřené. Raději se podívejme na to, jestli to není právě středa, která by se měla stát oním třetím volným dnem.
Měla by řadu výhod. Tou hlavní přitom je pozice uprostřed týdne (ostatně odtud má české i třeba německé jméno). Kdyby to byla právě volná středa, dokonale by nabourala rutinu. Stala by se skutečným dnem odpočinku, případně dne určeného jiné činnosti než té pracovní.
Při vstupu do evropské unie před dvaceti lety jsme přijali závazek přijmout, až budeme připraveni, také jednotnou měnu. Tento závazek evidentně zatím stále nemíníme splnit. Za sebe poznamenávám, naštěstí.
Dalibor Martínek: Proč Češi trvají na koruně? Argumenty nemají. Je to jen o emocích
Názory
Radikální proměna víkendu
Máme dojem, že pátek by byl vhodnější, protože by se nám víkend rozšířil. To však není až tak úplně pravda. Stejně jako sobota nerozšířila neděli, ale změnila povahu víkendu v čas, který je určen mnohem vzdálenějším aktivitám. Kdyby se volným dnem stal pátek, změnila by se dramaticky povaha víkendu. A ještě více by se rozšířil prostor, kde tyto volné dny trávíme.
To by mělo celou řadu konsekvencí. Některé pozitivní, některé negativní.
Skotský premiér Humza Yousaf si chtěl ulehčit vládnutí, místo toho během několika dní přišel o místo. Svou nacionalistickou stranu tím navíc uvrhl ještě do hlubších potíží, než se před tím nacházela.
Karel Pučelík: Skotským nacionalistům dochází palivo
Názory
K čemu volný den
Ale můžeme se vrátit k tomu, co by vlastně mělo být cílem onoho volného dne. Jedním z trendů, jejichž význam poroste, je nutnost neustále se vzdělávat, profesně růst. Onen volný den, který se na nás nevyhnutelně řítí, by mohl být dnem, kdy se lidé budou aktualizovat. Samozřejmě pokud budou chtít nebo potřebovat.
To by mělo ještě jednu výhodu. Školy by totiž nemusely čelit tomu, že výuku, kterou nestíhají v rámci pětidenního školního týdne, by nemusely zkoušet stíhat během čtyřdenního školního týdne.
Volná středa by byla výhodná pro všechny. Takže je téměř jisté, že to středa nebude. Protože naše představy jsou přesvědčené o tom, že potenciální třetí volný den prostě je pátek. Proč? Protože pátek je vlastně taková malá sobota, ne?
