Režim permanentní diskrece: Regulace cen paliv jako nová lekce z ekonomie

Zastropování cen pohonných hmot skončilo 19. července. Bylo to překvapivě umírněné opatření – a přesto špatná zpráva o tom, kam se posouvá hospodářská politika, píše ve svém komentáři Vojtěch Měřínský, investiční analytik DRFG Investment Group.

Když 20. července vypršela regulace maximálních cen pohonných hmot, nafta u českých pump podražila během týdne o více než čtyři koruny za litr. Zhruba polovinu vysvětlí návrat spotřební daně z 8,011 na 9,95 koruny za litr (s DPH 2,35 koruny), zbytek udělal trh – rozevírající se evropské rozpětí na naftě. S maržemi čerpacích stanic neměl ten skok nic společného, a přitom právě marže u pump byly tím, kvůli čemu stát v dubnu zasáhl.

Šlo o strop odvozený od denně publikovaného vzorce velkoobchodních cen plus marže plus DPH, bez přídělů, dvojích cen nebo zákazu vývozu. Prodejce mohl jít níž, a mnoho jich šlo.

Hlavně ale byl strop nastaven nad tím, co trh běžně dělá. Průměrná hypotetická hrubá marže čerpacích stanic byla v roce 2024 zhruba 1,54 koruny za litr na benzinu a 2,07 na naftě, v roce 2025 pak 1,70 a 2,17. Strop 2,50 koruny, později 3,00 koruny, tak pro většinu prodejců nebyl omezením, ale spíš zveřejněným orientačním bodem než cenovou hrází.

Největší palivová krize od pádu SSSR. Rusko zachraňuje benzin z Indie

Zprávy z firem

Rusko, jeden z největších producentů ropy na světě, musí kvůli ukrajinským útokům na rafinerie dovážet benzin z Indie. Podle Financial Times má na sever Ruska dorazit tanker se 42 tisíci tunami paliva z rafinerie Vadinar, která zpracovává hlavně ruskou ropu. Palivová krize už podle odhadů zasáhla zhruba 50 milionů lidí a domácí rafinerské kapacity se propadly asi o 40 procent.

nst

Přečíst článek

Maloobchod cenový šok tlumil, nikoli zesiloval

Potíž je v tom, že premisa toho zásahu neplatila. V šesti týdnech před zavedením regulace, tedy přesně ve chvíli, kdy vláda argumentovala nepřiměřenými maržemi, spadla průměrná hypotetická marže na benzinu na 0,86 koruny za litr a na naftě na 0,38 – nejníže za celé sledované období. Maloobchod cenový šok tlumil, nikoli zesiloval.

Ještě podstatnější je, že veličina, kterou stát reguloval, měří něco jiného. Korelace mezi týdenní změnou velkoobchodní ceny nafty a vykázanou maloobchodní marží je −0,89 za období od roku 2022, a v roce 2026 dokonce −0,98 – negativní.

Důvod je banální: čerpací stanice prodává palivo nakoupené před několika dny. Když velkoobchod prudce klesá, marže vypadá vysoko, přestože žádnou mimořádnou cenu neinkasuje; když roste, propadá se do minusu, tak jako v červenci 2026. Takto však ministerstvo vnímalo pojem marže na začátku regulace.

video

Z DRFG roste evropský kolos. Nejdůležitější je mít lidi, kteří to dokážou uřídit, říká Hana Cajthamlová

Newstream TV

Za sedm a půl roku, co Hana Cajthamlová působí v investiční skupině DRFG, původně lokální firma vyrostla v mezinárodního hráče. Jak se řídí finance firmy podle mezinárodních standardů a v evropském prostředí, popisuje finanční ředitelka investiční skupiny DRFG v podcastu Newstream Byznys Talks.

tzv

Přečíst článek

Marže však není zisk – musí z ní vyjít energie, mzdy, nájem, poplatky za karty, odpar i financování zásoby v nádrži. Strop na marži tak neomezuje zisk, ale schopnost přežít rychlý pohyb ceny: když velkoobchod letos v dubnu spadl o devět korun za čtyři dny, zásoba ztratila hodnotu dřív, než se stihla prodat. Větší hráč s vlastní rafinerií to rozloží uvnitř, rodinná pumpa ne.

Trh u pumpy je konkurenční – přes šest tisíc stanic. Výš už ne: rafinerie na paliva jsou dvě a patří téže skupině, produktovod je jediný a patří státu, většina distribučních sítí je vertikálně integrovaná. Nezávislý prodejce nakupuje od svého konkurenta.

A právě tam se marže pohnula. Modelová rafinérská marže (vážený průměr celého barelu) odpovídala v srpnu 2025 zhruba 1,8 koruny za litr – tolik, kolik tehdy brala čerpací stanice. Na konci července 2026 vychází na 6,6 koruny za litr. U nafty je to ještě ostřejší: crack, tedy rozpětí mezi cenou nafty a ropy, vzrostl z 3,1 na 9,1 koruny za litr. Obojí se za rok zhruba ztrojnásobilo, zatímco marže u pumpy v čase klesala. Není to obvinění z manipulace – rafinérská marže je světová cena. Je to konstatování, že nástroj mířil na patro, kde peníze nebyly.

Stát tentokrát jednal rychle: regulace začala 8. dubna, nový zákon vláda předložila poslancům už 13. dubna v legislativní nouzi. Trh byl ale rychlejší. Velkoobchodní nafta vrcholila 3. dubna na 41,7 koruny za litr a už 9. dubna byla na 32,6 koruny za litr, tedy o devět korun níž během čtyř dnů. Než zákon 13. května nabyl účinnosti, byla cena už téměř o deset korun pod vrcholem – rychlý zásah dorazil na trh, který se mezitím spravil sám.

To je ten makroekonomický problém: ne konkrétní strop, ale ochota veřejné moci reagovat na každý výkyv. Pracovně to nazývám režim permanentní diskrece. Cenové výkyvy jsou signály, podle nichž se přeskupuje kapitál – odměna za zásoby, hedging a silnou rozvahu. Když je stát systematicky tlumí, přestává se odolnost vyplácet. České ekonomice nechybí ochrana před šoky. Chybí jí ochota nechat šok dokončit svou práci.

Vojtěch Měřínský, investiční analytik, DRFG Investment Group Věnuje se propojování makroekonomických analýz s finančním modelováním, formulování investičních tezí a vyhodnocování příležitostí v oblasti private equity, přičemž se zaměřuje především na segmenty energetiky a nemovitostí. V rámci těchto oborů se specializuje na nastavování finančních a kapitálových struktur a přípravu klíčových podkladů pro investiční rozhodování skupiny. Své první profesní zkušenosti v oboru financí získal ve skupině J&T. Odborné zázemí čerpá ze studia na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze, kde se specializuje na makroekonomii, hospodářskou politiku a finanční ekonomii.