Zajímá nás
Proč se inflační výpočty ČSÚ a Eurostatu tolik liší? Mohou za to nemovitosti
Podle Českého statistického úřadu činila inflace v ČR v lednu 17,5 procenta. Podle Eurostatu je tedy ještě o 1,6 procentního bodu vyšší. Poměrně markantní rozdíl spočívá v odlišné metodice měření inflace. Hlavní rozdíl pramení z odlišného přístupu k takzvanému imputovanému nájemnému.
To je hypotetické nájemné vlastníků obydlí, které by inkasovali, kdyby ho pronajímali namísto jeho obývání, či které by tyto domácnosti platily, kdyby tato obydlí nevlastnily, ale měly je v pronájmu.
Češi v lednu čelili téměř dvojnásobné inflaci, než kolik je průměr EU. S hodnotou 19,1 procenta byla třetí nejvyšší v celé sedmadvacítce. Hůř na tom byli jen obyvatelé Maďarska a Lotyšska.
Češi čelí třetí nejvyšší inflaci z celé EU
Money
Zatímco ČSÚ ve svém měření inflace přikládá imputovanému nájemnému poměrně vysokou váhu, odpovídající více než desetině spotřebního koše, v rámci harmonizovaného indexu Eurostatu není tato položka vůbec zohledněna.
Téměř poloviční váhu má v samotné struktuře imputovaného nájemného ČSÚ pořízení nové nemovitosti. Spolu s náklady renovací rodinných a bytových domů mají pak tyto všechny položky dohromady váhu přes 75 procent. Zbytek do sta procent tvoří z většiny náklady rekonstrukce a údržby bytů a rodinných domů a z menší části platby realitním kancelářím a související daně.
Imputované nájemné zpomaluje dynamiku celkové inflace
V lednu se dle ČSÚ imputované nájemné zvýšilo meziročně o stále výrazných 9,1 procenta, což ovšem značí zpomalení oproti prosinci 2022, kdy jeho nárůst činil 10,9 procenta. Bez započtení imputovaného nájemného – tedy nákladů vlastnického bydlení – by lednová inflace v ČR činila dle ČSÚ nikoli 17,5 procenta, ale hned 18,7 procenta, což už se značně blíží hodnotě zjištěné Eurostatem.
Kam se letos bude ubírat realitní trh? Vrátí se poptávka? A jak se propisuje na cenách nemovitostí? „Horší či méně předvídatelnou konstelaci jsme tady posledních 10 let neměli. I na přelomu let 2009 a 2010, při finanční krizi, se trh choval předvídatelněji, podle ekonomických pravidel, tedy jinak než dnes,“ říká v rozhovoru Milan Roček, zakladatel a CEO projektu Cenová mapa.
Otec Cenové mapy: Máte města, kde nepostavíte nic. Třeba v Ústí nad Labem
Reality
Poměrně vysoké úrokové sazby ČNB ochlazují nemovitostní trh, což vede ke zpomalování dynamiky cen ve stavebnictví či k zamrzání nemovitostního trhu. Nemovitosti v ČR už v řadě případů vykazují dokonce pokles cen. To vše se zrcadlí ve zpomalování dynamiky imputovaného nájemného, která kvůli jeho poměrně vysoké váze znatelně zpomaluje dynamiku celkové inflace měřené ČSÚ. Jenže protože Eurostat imputované nájemné nezahrnuje, v jeho výpočtu tudíž nemůže mít tlumivý efekt na celkovou inflaci. Takže Česko ji právě dle Eurostatu vykazuje vyšší než dle ČSÚ.
Lze tak ovšem také argumentovat, že pokud by ČNB loni v létě a na podzim pokračovala v politice zvyšování úrokových sazeb, tj. zvýšila by je nad stávající úroveň sedmi procent, třeba až do pásma osmi až devíti procent, aktivita ve stavebnictví a nemovitostním sektoru by se utlumila ještě výrazněji, než jak tomu ve skutečnosti bylo. Třeba i hypotéky by byly ještě dražší, než jsou nyní.
Tento výraznější útlum by zesílil tlumivý efekt imputovaného nájemného na celkovou inflaci. Ta by tak patrně byla o něco nižší, než odpovídá úrovni 17,5 procenta. Inflace měřená Eurostatem byla ale oproti nyní naměřené hodnotě zřejmě tolik neklesla, pokud vůbec. Nemovitostní sektor, zachycený imputovaným nájemným, je totiž na výši úrokových sazeb citlivější než většina jiných segmentů ekonomiky, jež už Eurostat při výpočtu inflace zahrnuje.
Je paradoxem, že když mě klub Spolu vyloučil, tak tentýž klub ve stejnou dobu navrhnul do komise či výboru pro protidrogovou politiku Pavla Béma, říká v podcastu Newstreamu pražská zastupitelka Hana Marvanová. Tu minulý týden vyloučili ze svého středu pražští zastupitelé Spolu, tedy lidé zvolení za konglomerát stran ODS, TOP 09 a Lidovců.
Hana Marvanová: Doba kmotrů na pražském magistrátu neskončila. Vrátit se má i Bém
Politika
