Zajímá nás
Lukáš Kovanda: Statistiky se politikům líbit nemusí. Jejich zpochybňování nahrává dezinformační scéně
Zpochybňování statistických dat ze strany vládních politiků nahrává dezinformační scéně. Politici totiž zpochybněním bez hlubší znalosti věci nahlodávají důvěru veřejnosti ve stát a jeho úřady i důvěru v EU, komentuje kauzu kolem údajně zavádějících dat Eurostatu ekonom Lukáš Kovanda.
Údaje k růstu cen plynu v zemích EU, které ve středu zveřejnil Eurostat, vyvolaly v Česku nebývalý rozruch. Zpochybňují je jak energetické firmy v čele s ČEZ, tak sám premiér Petr Fiala, který statistiky označil za „matení veřejnosti“. Již dříve ČEZ zpochybnil také statistiku Eurostatu k vývoji cen elektřiny v loňském roce.
Podle Eurostatu loni ve druhém pololetí plyn domácnostem v Česku zdražoval suverénně nejvýrazněji v celé EU, a to meziročně o zhruba 231 procent. Pro srovnání, v Maďarsku to mělo být o zhruba třicet procent, v Polsku o zhruba 21 procent a na Slovensku dokonce jen o 18 procent. To by znamenalo, že zatímco v Česku plyn zdražil po zaokrouhlení o 230 procent, v ostatních zemích Visegrádské skupiny v průměru jen o 23 procent, tedy desetkrát méně.
Těžko si lze představit, jakou „minelu“ by musely Eurostat, případně Český statistický úřad učinit, aby se zmýlily natolik, že rozdíl bude desetinásobný. Jinými slovy, je možné, že se statistici dopustili nějakého metodického přehmatu, ale spíše jen v rozsahu „statistické chyby“. Těžko si lze představit přehmat, jenž by je dovedl k desetinásobnému nadhodnocení růstu cen v ČR v porovnání s dalšími zeměmi středoevropského regionu.
Eurostat potvrdil, co v Česku podniky a lidé viděli v loňském roce na zálohách či fakturách dodavatelů energií. Což bylo neřízené zdražování. Ceny plynu pro domácnosti se loni ve druhém pololetí zvýšily meziročně nejvíce ze všech zemí Evropské unie, o 231 procent, pravil zpětně evropský úřad. Je to šílené číslo.
Dalibor Martínek: Eurostat vysvětlil, proč se v Česku plní náměstí. Už neříká, proč je česká vláda zticha
Názory
Nahrávka na smeč dezinformátorů
Politici by tedy měli vynechat silné výrazy typu toho, že statistici „matou“ veřejnost. Nejprve je třeba se důkladně seznámit s použitou metodikou a tu pak případně třeba i kritizovat – ovšem již se znalostí věci. Protože pokud politici bez hlubší znalosti věci, „střelbou od boku“, zpochybňují data státních statistických úřadů, nahlodávají tak v rámci svého politického zápasu důvěru veřejnosti ve statistické úřady, potažmo ve stát jako takový. Tím posilují pozici různých dezinformátorů, kteří do budoucna mohou zpochybňovat jakákoli oficiální data s tím odkazem, že je přece zpochybňuje sám vládní establishment.
Daniel Beneš seděl na křesílku hned vedle bývalého prezidenta Miloše Zemana před volbou prezidenta před pěti lety. Byl to jasný vzkaz. Vzkaz prezidenta, že po jeho boku stojí jeho věrní. Byl tam Mynář se svojí krásnou dívkou, moderátorkou televize. Byl tam Nejedlý, ztepilý tajemný muž, který nikdy neodpoví otevřeně na žádnou otázku. Byla to taková hradní partička. Tak jak se tam spolu družili, ztratili kontakt s podhradím, s námi ostatními.
Dalibor Martínek: Rekordní zisk ČEZ je systémová chyba. Stát se nechá řídit managementem své firmy
Názory
České domácnosti čelí jedné z nejvyšších cen elektřiny v EU, přestože Česko patří k jejím největším vývozcům. Z dat Eurostatu plyne, že loni ve druhém pololetí měly vyšší faktury za elektřinu pouze domácnosti v Dánsku, Belgii a Irsku. To jsou ale země obecně bohatší než Česko, s vyšší cenovou hladinou, ale také vyššími mzdami.
Lukáš Kovanda: Česko má nejdražší elektřinu ze zemí V4. I tak ji vyváží
Trhy
