Divadlo jako výdělečný byznys? Albert Čuba ukazuje čísla, která přesvědčila i největší banky
Divadlo nemusí být jen kulturou závislou na dotacích. Albert Čuba kolem ostravského Míru buduje stále širší byznys, který propojuje vlastní scény, produkci, film i streaming. Skupina podle provozních výsledků uzávěrky dosahuje EBITDA kolem 25 milionů korun. Díky tomu získala bankovní financování na přestavbu bývalého kina Vítek, nyní projekt Odeon, a připravuje také zcela novou divadelní budovu.
Když jsme se s Albertem Čubou bavili před rokem, byla řada jeho plánů ještě ve fázi vizí. Dnes už se některé z nich mění v konkrétní realizované projekty. Nejdál je Divadlo Odeon, které vznikne rekonstrukcí bývalého kina Vítek v Ostravě-Hrabůvce. Míru se podařilo zajistit bankovní financování na pořízení budovy i její rekonstrukci. Po prvních menších pracích a výběru generálního dodavatele se projekt posouvá k hlavní stavební fázi.
Banky začaly věřit, že divadlo může vydělávat
Pro Čubu je důležité také to, že se postupně mění pohled finančních institucí na soukromé divadlo jako podnikatelský projekt.
„Po prakticky deseti letech banky začínají slyšet na to, že i divadlo může být výdělečné. Do té doby bylo získat na podobný projekt financování velmi obtížné, ne-li nemožné,“ říká Čuba.
Odeon přitom není jeho jediným plánem. Vedle rekonstrukce bývalého kina pracuje také na zcela nové scéně Divadla Mír ve Vítkovicích. Jde o samostatný projekt nové divadelní budovy, u něhož nyní řeší financování. Právě kolem těchto aktivit postupně vzniká struktura a tým, pro kterou Čuba používá pracovní označení Mír Entertainment Group.
Mír stojí na několika pilířích
Základem zůstává divadelní produkce, postupně se k ní ale přidávají další aktivity. „Máte barák a pak máte samostatnou produkci a tým,“ shrnuje Čuba svůj pohled na fungování skupiny.
Vedle samotných divadelních budov a produkce představení jde také o audiovizuální tvorbu, platformu MírPlay a vlastní ticketing. Jednotlivé části se přitom mají vzájemně podporovat. Představení vznikne na jevišti, později může pokračovat jako záznam, film nebo jiný audiovizuální projekt. „To je na tom to úžasné,“ podotýká Čuba.
Podobný model podle něj funguje i v zahraničí. Jako příklady zmiňuje společnosti Stage Entertainment, Warner Bros nebo ATG Entertainment, které kombinují provoz divadelních budov s vlastní produkcí, distribucí a ticketingem.
V Ostravě vzniká nový kulturní projekt, který bourá zažité představy o tom, že umění musí žít z grantů a dotací. Přeměnu někdejšího kina Vítek na moderní Divadlo Odeon totiž zafinancují drobní investoři. Hlavou projektu, který má navázat na úspěch Divadla Mír, je Albert Čuba, herec, producent a majitel Divadla Mír. Ve spolupráci s Janem Řehounkem z Dluhopisomatu (na snímku vlevo) chce divadelní principál ukázat, že kultura může být dobře šlapající byznys a dluhopisovým investorům vynášet stejně jako investice do cihel - jen s větší přidanou hodnotou pro společnost.
Dluhopis místo dotace. V Ostravě vzniká divadlo, do kterého investují sami diváci
Enjoy
Výsledky otevřely cestu k bankovnímu financování
Důležitým argumentem při jednání s bankou byly velmi dobré ekonomické výsledky skupiny. „Máme EBITDA asi milion dolarů. To hezky zní, tak já říkám milion dolarů, ale plus minus nějakých 25 milionů korun. Čistý zisk je samozřejmě nižší,“ říká Čuba.
Bankovní financování nyní umožní změnit také strukturu dosavadního financování. Dluhopisy, jejichž prostřednictvím Mír v minulosti získal část kapitálu, chce Čuba předčasně splatit a nahradit levnějším bankovním úvěrem. „My je sesplatníme a vlastně přeúvěrujeme přes banku. Byť jsme měli na dluhopisy velmi nízký úrok, pořád je vyšší, než nám dává banka. Chceme se chovat jako řádný hospodář,“ vysvětluje.
Z emise se podle něj podařilo prodat dluhopisy za deset milionů korun. Velkou část investorů přitom tvořili lidé spojení s komunitou kolem Míru a Tří Tygrů. Pro některé šlo podle Čuby vůbec o první zkušenost s investicí do dluhopisů.
Odeon má nabídnout kolem 600 až 700 míst
Nejbližší velkou změnou bude otevření Odeonu. Nová scéna vznikající rekonstrukcí bývalého kina má mít kapacitu kolem 600 míst. Čuba přitom při plánování pracuje s poměrně přímočarou ekonomikou provozu. „Divadlo jsou vždycky kupecké počty,“ říká. Vztah k podnikání si odnesl již od rodičů.
Když se řekne Ostrava, lidem se už nevybaví jen uhlí a kouř, ale také Dolní Vítkovice, Colours nebo Baník. Architekt David Kotek ale upozorňuje, že změna značky nestačí. Město podle něj potřebuje dostavět, zrychlit a přestat čekat, až se něco stane samo.
Ostrava není město uhlí a kouře. Je zelená, ale pořád nedostavěná, říká architekt
Reality
Při deseti vyprodaných představeních, šesti stovkách diváků v sále a modelové ceně vstupenky kolem tisíce korun by tržby dosáhly zhruba šesti milionů korun. Pro první dva měsíce provozu má Mír podle Čuby naplánováno přibližně dvacet repríz. Pokud by byly vyprodané, mohly by přinést kolem 12 milionů korun na vstupném.
Právě větší kapacita Odeonu má Míru umožnit pracovat s jiným typem produkcí než v současném divadle.
Čuba: Film je horší byznys než divadlo
Mír se stále více pouští také do audiovizuální tvorby. Přesto Čuba z čistě ekonomického hlediska považuje divadlo za předvídatelnější podnikání. „Film je výrazně, výrazně horší byznys než divadlo,“ říká.
U filmu jsou podle něj vysoké vstupní náklady a mnohem hůře se předvídá, zda si projekt najde dostatečně velké publikum. Z ceny lístku se navíc o tržbu dělí kino, distributor a producent. V divadle je vztah mezi divákem a producentem přímější a provozovateli zůstává větší část ceny vstupenky.
„My si v divadle samozřejmě necháváme mnohem víc z té vstupenky, kterou divák zaplatí,“ vysvětluje Čuba. Některé inscenace Míru podle něj dokázaly na vstupném utržit více než řada českých filmů během jejich distribuce v kinech.
Film proto nevnímá jako náhradu divadla, ale jako další způsob, jak už vytvořený obsah rozvíjet, který následně zařadí do velkých distribucí nebo na MírPlay. Šíří tímto počinem zejména značku.
Z bývalých hald vznikají nové čtvrti, radnice dostává soudobou přístavbu a světová architektura míří do centra města. Ostrava přestává žít minulostí a krok za krokem se zapisuje na mapu evropských měst, která se nebojí budoucnosti.
Ostrava se mění k nepoznání. Město, které bylo symbolem průmyslu, dnes udává směr architektuře
Reality
MírPlay prodlužuje život představení
Podobnou roli má streamovací platforma MírPlay, která vznikla během pandemie. V první fázi Mír svou tvorbu streamoval a fanoušci mohli divadlo dobrovolně podporovat. Později se Čuba rozhodl změnit model a nabídnout klasickou placenou službu.
„Řekl jsem: udělejme to opravdu jako produkt a další nohu byznysu. Nabídněme to jako službu. Není to ‚pomozte nám‘. Prostě si službu kupte,“ vzpomíná. Dnes mohou diváci na MírPlay najít záznamy inscenací, tvorbu Tří Tygrů, podcasty, filmy nebo seriály.
Pro Čubu je důležitá především dlouhodobá archivní hodnota platformy. Divadelní inscenace jednou zmizí z repertoáru, digitální záznam ale může dál oslovovat další diváky. „Ono to pořád v čase zraje jako víno. Myslím si, že za patnáct let bude úžasné vidět třeba Štěpána Kozuba, když před patnácti lety hrál na jevišti Divadla Mír,“ říká.
Platformu přitom nechce proměnit v další univerzální streamovací službu. Její síla má zůstat právě v propojení s vlastní tvorbou skupiny Mír.
Komunita, která vznikla bez televize
Významnou roli v růstu Míru hraje také komunita kolem Tří Tygrů. V rozhovoru zaznělo, že jejich kanál na YouTube má neuvěřitelných 324 tisíc odběratelů. Čuba zároveň připouští, že internetová popularita přichází ve vlnách a že svět sociálních sítí se v posledních letech výrazně proměnil. Ale bylo to právě YouTube, které umožnilo Třem Tygrům vejít v celostátní známost bez toho, aniž by se jakožto herci z regionu museli nejdřív prosadit v televizi.
„Jsme profesionální herci, kteří se stali známými, aniž by prošli televizní obrazovkou nebo přes obří čísla na sociálních sítích,“ říká Čuba.
V Ostravě vznikne do 20 let nová městská čtvrť Žofinka. Masterplan a první část projektu se na zdejším brownfieldu začne stavět podle vítězného konceptu zkušeného dánského studia ADEPT už v roce 2026. Podívejte se, jak se promění tvář centra Ostravy v dalších letech.
Ostrava bude mít zbrusu novou městskou čtvrť Žofinka
Reality
Herec z Ostravy podle něj dříve potřeboval celostátní televizní seriál nebo jiný pořad, aby jej začalo znát publikum mimo region. „Najednou jsme tu televizi nepotřebovali, což bylo extrémně osvobozující. Dělali jsme si to úplně sami,“ dodává.
Komunita, která kolem Míru postupně vznikla, dnes neslouží jen k zaplňování hlediště. Podporuje streamovací platformu, nakupuje vstupenky s dosti výrazným předstihem a v minulosti se zapojila také do financování prostřednictvím dluhopisů.
Z Ostravy chce vybudovat produkční centrum
Odeon přitom není posledním krokem. Čuba dál připravuje zcela novou scénu Divadla Mír ve Vítkovicích. Jde o samostatný projekt nové budovy, jehož financování se podle něj nyní skládá z více zdrojů.
„I investoři říkají: dobře, když tam bude profitabilní historie, zapojená banka a velké subjekty, tak bych se třeba tak moc nebál,“ popisuje posun v jednání o projektu. O jeho dalším osudu by chtěl mít jasno do konce roku.
Dlouhodobá ambice ale sahá ještě dál. Za několik let by podle Čuby měla v Ostravě fungovat síť scén různých velikostí, kde budou vznikat komedie, velké produkce i komornější dramatické projekty. Úspěšné inscenace by se následně mohly vydávat na turné po republice a dál žít prostřednictvím digitálních záznamů nebo filmových adaptací. Součástí jeho představy je také práce s novými autory a hereckými talenty. „Bude to opravdu produkční umělecké centrum,“ popisuje svou vizi.
Čuba by zároveň chtěl posílit pozici Ostravy na kulturní mapě ČR. „Bylo by dobré, kdyby absolvent DAMU nebo třeba pražské konzervatoře byl šťastný, když získá nabídku na angažmá z Ostravy. Protože si řekne: půjdu do Ostravy, protože vím, že budu mít co dělat,“ říká.
Právě v tom se nejlépe ukazuje, kam se Mír v posledních letech posunul. Čuba nechce pouze přidávat další divadelní sály. V Ostravě postupně buduje širší produkční zázemí, které propojuje živé divadlo, vlastní budovy, audiovizuální tvorbu, digitální obsah i nové talenty. Odeon má být jeho nejbližším viditelným krokem.
Bývalé multikino Galaxie u stanice metra Háje se přiblížilo demolici. Stavební úřad Prahy 11 zahájil řízení k projektu dvou výškových bytových domů, které mají na jeho místě vyrůst. Investor původní záměr výrazně zmenšil z více než dvaceti na 12 nadzemních podlaží, radnice ale ani s upravenou podobou není zcela spokojena.
Místo bývalého multikina Galaxie mají vyrůst dva věžáky. Praha 11 už vede stavební řízení
Reality
