Ekonom Šindel: Nejlepší cestou k řešení penzí by byl druhý pilíř
Vláda dnes schválila novely zákonů o penzijním připojištění a penzijním spoření. Vedle intenzivně diskutovaných změn jako zdvojnásobení státního příspěvku pro mladé do 30 let či snížení poplatků penzijním společnostem za správu fondů má být novinkou – pokud parlament novely schválí - také zavedení nového způsobu investování. Tím je takzvaná strategie životního cyklu. To je podle hlavního ekonoma České bankovní asociace (ČBA) Jaromíra Šindela zásadní změna. Nicméně účinnější by podle něj bylo zavedení systému, kterému se obecně říká druhý pilíř důchodového systému.
Co považujete za nejdůležitější ze změn, které schválila vláda a označuje je za důchodovou reformu?
Nejdůležitější změnou pro lidi je, že v režimu životního cyklu se lze v počátečních letech investování dostat k atraktivnějším, výnosnějším typům investic. To je to nejdůležitější, protože to umožní, aby se mladí lidé vyvarovali z hlediska výnosů nezajímavých produktů, protože před sebou mají 40 let investic. A setrvávat po desítky let v nízkoúročených titulech je pro ně špatné. Takže pokud tato penzijní reforma otevře cestu k tomu, že lidé budou moci vkládat své úspory do dynamičtějších forem investování, tak to bude největší přínos.
Jak to má fungovat? Musejí být klienti penzijních společností nějak aktivní a o tento režim požádat?
Klienti v mladém věku budou do fondu životního cyklu zařazování automaticky. Tento fond je v prvních dekádách zaměřen na akciové trhy a v následných dekádách, kdy se bude blížit odchod klienta do důchodu, se investice budou přesměrovávat do dluhopisů a peněžního trhu.
Pomůže podle vás většímu rozhýbání penzijního trhu – a tím pádem i vyšším výnosům pro všechny – zdvojnásobení státní podpory pro mladé do 30 let a to, že si mladí do 18 let respektive za ně jejich rodiče, budou moci přispívat pouhou stokorunu měsíčně?
To není věc, kterou bych ocenil. Myslím, že největší věc, která by vůbec pomohla penzijní reformě, by bylo, kdyby penzijní spoření bylo povinné, s možností z něj vystoupit. Aby každý v momentě, kdy vstoupí na trh práce, byl automaticky zaregistrován a stal se účastníkem systému. To by podle mě každého člověka „trklo“, aby v momentě, kdy začne vydělávat své první peníze, okamžitě začal přemýšlet nad svou budoucí penzí. To by nám asi s důchodovým systémem pomohlo nejvíce.
Pokud bude někdo spoléhat jen na státní důchod, musí počítat s minimem třeba ve výši dnešních deseti tisíc korun. Ale spoření v penzijních fondech Čechům jejich budoucí důchody nezachrání. „I kdyby tam teď lidé skutečně masově šli a dávali do něj peníze ve velkém, takže by to nebyla jen optimalizace státního příspěvku a daní, kýžený efekt by to nepřineslo. Protože penzijní společnosti by se ani tak nemohly pouštět do zajímavých investic. Jsou i nadále svázány velkými a celkem pochopitelnými regulacemi,“ říká v rozhovoru pro Newstream hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň. 
Ekonom Petr Bartoň: Třetí pilíř byl jen formou podojení státního rozpočtu
Money
Je podle vás možné, pokud se na to nebudeme dívat optikou krátkého časového horizontu, aby se takový systém, tedy druhý pilíř penzijního systému, v Česku zavedl?
Uvidíme, jaký bude dopad současných reforem. Pokud budou dostatečné, tak to nebude nutné. Ale pokud ne, tak by to byl nějaký další krok, nad nimž se může každá budoucí vláda zamyslet. Ale na druhou stranu to neznamená, a tímto směrem je zaměřena osvěta České bankovní asociace, že vláda k tomu kroku musí přistoupit. Je na samotných lidech, aby se začali zajímat o svůj důchod dříve, než jim bude třeba 45.
A jak hodnotíte návrh snížit poplatky penzijních společností za správu investičního portfolia na půlku procenta? Penzijní společnosti se tomu brání s tím, že to ani nepokryje jejich náklady.
Poplatky jsou v ekonomice transakčními náklady. A pro každou ekonomiku, aby fungovala pružně a efektivně, je dobré, když jsou tyto poplatky vyšší. Uvidíme, co toto navrhované snížení udělá s trhem. Protože pro trh je to jednorázový šok. Podle mého by bylo lepší jít cestou postupného snižování. Ale to je spíš otázka i na minulé vlády.
Jde o největší sázku současnosti. Přinese masivní nasazení umělé inteligence dezinflační tlaky, s nimiž se svět vrátí k nižních úrokovým sazbám? Nebo lze očekávat spíše opačný scénář, kdy se inflace kvůli vyššímu růstu a spotřebně naopak zvedne, což přinese tlak na zvyšování sazeb? Sázky jednotlivých hráčů jsou různé, americká vláda ale věří, že nastane právě první scénář a svět míří opět k nižším úrokům. A ze stejné hypotézy údajně vychází i nový šéf Fed Kevin Warsh. Vztah inovací, inflace a sazeb je ale mnohem komplexnější a také komplikovanější.
Boj o inflaci a úrokové sazby. Přinese AI pokles inflace, nebo její růst?
Money
Rolí penzijních fondů by také měla být podpora domácí ekonomiky. Proto také stát penzijní připojištění či penzijní spoření podporuje příspěvkem. Plní fondy tuto roli, anebo jsou odkázány stát na zahraničních finančních nástrojích?
Pokud se podíváme na současné návrhy, tak ty tu cestu neotevírají naplno. Ale myslím si, že k tomu časem také dojde. Uvidíme, jak budou vypadat finální návrhy penzijní reformy. Ale čím víc budeme mezi populací šířit možnost či schopnost vytvářet větší portfolia na důchod, tím více se otevírá cesta k tomu, že část portfolia může jít do domácí ekonomiky. Takže ačkoliv navrhovaná reforma to přímo nepodporuje, cestu k tomu vytváří. Motivuje totiž k tomu, aby si více lidí penzijně spořilo a aby si současní klienti penzijních společností spořili více. Bez toho to totiž nebude fungovat.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
