Zajímá nás
Lukáš Kovanda: Opakování referenda o euru dává smysl a má historický základ
V současné debatě o přijetí eura v Česku často zní, že referendum o přijetí eura nemá smysl, protože Češi si přijetí společně měny už odhlasovali roku 2003, kdy řekli „ano“ vstupu do EU, a tedy i do eurozóny. Jenže kdyby tento argument platil, žádné euro dost možná ani existovat nebude.
Referendum o euru prý v Česku nemá smysl, neboť už jedno bylo. Jenže bez opakovaného referenda třeba v Dánsku by euro ani nevzniklo a o euru v referendu hlasovali i Švédové. To vše proto, že Dánové roku 1992 v tehdejším referendu nejprve odmítli Maastrichtskou smlouvu, která fakticky pokládá základy eura. A teprve v opakovaném referendu roku 1993 Maastrichtskou smlouvu přijali.
Pokud by tehdy, po referendu roku 1992, v Dánsku zvítězil argument znějící dnes Českem, tedy „jedno referendum na danou otázku a dost“, Maastrichtská smlouva by ratifikována nebyla a euro by nevzniklo.
Česká republika nesplňuje většinu kritérií pro splnění eura. Přesto je jeho přijetí vlastně nevyhnutelné, protože žádný jednostranný krok typu referenda Českou republiku nezbaví závazku, že společnou evropskou měnu přijme. Jen to nebude nijak brzy. V pořadu Svět financí na CNN Prima NEWS to prohlásil ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR Ladislav Minčič.
Ladislav Minčič: Ani referendum nás nezbaví závazku přijmout euro. Teď na to ale není doba
Newstream TV
Dánský případ není jediný. Irové šli k opakovanému referendu dokonce dvakrát, nejprve v roce 2002 ve věci Nicejské smlouvy a roku 2009 stran Lisabonské smlouvy.
Vskutku, nebýt opakovaného referenda, tak není ratifikována nejen Maastrichtská smlouva, ale ani Lisabonská smlouva, tedy dvě úmluvy, které dnes představují samotný základ fungování nejen eurozóny, ale celé EU.
A nezapomeňme na norský případ. Norové šli roku 1994 k referendu, aby podruhé, po 22 letech, odmítli členství své země v EU, respektive EHS. Takže ani v Norsku nebylo překážkou konání druhého referenda to, že se občané země k dané věci už jednou, o 22 let dříve, v referendu vyjádřili.
O nejvíce překvapivý krok letošního roku se v britské politice postaral premiér Rishi Sunak, když šéfem diplomacie jmenoval jednoho ze svých předchůdců, strůjce brexitového referenda Davida Camerona. Otázkou je, komu tím prospěje?
Britský návrat roku? O barona „Davea“ nikdo příliš nestojí
Leaders
Proč má být tedy překážkou v Česku to, že se jeho občané k euru v referendu vyjádřili před 21 lety? Že je snad euro příliš odborné téma na to, aby o jeho přijetí hlasovali lidé v referendu? Švédové roku 2003 hlasovali v referendu přesně o tom – o přijetí eura; společnou měnu odmítli.
Že by tedy euro bylo příliš odborným tématem na Čechy, zatímco na Švédy ne?
