Kovanda: Michl prosadil dražší peníze jen těsnou většinou. Další růst úroků zřejmě počká
Listopadové zdražení peněz prošlo nejtěsnější možnou většinou čtyř hlasů proti třem. Zveřejněný zápis ze zasedání členů bankovní rady odhaluje výrazně rozdílné názory na další postup. Zatímco guvernér Aleš Michl a jeho spojenci se obávají nového inflačního požáru, odpůrci dalšího utahování měnové politiky upozorňují, že drahé úvěry už ekonomiku brzdí. Podle ekonoma Lukáše Kovandy prosincové zvýšení sazeb tak už nejspíš nepřijde.
Dnes zveřejněný zápis z listopadového jednání bankovní rady České národní banky potvrzuje, že rozhodnutí zvýšit základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu bylo nebývale a vlastně nečekaně těsné. Pro zvýšení hlasovali pouze čtyři ze sedmi členů. Zbývající tři upřednostňovali vyčkávání. To naznačuje, že další zvyšování sazeb rozhodně není hotovou věcí. Bankovní rada se sice shoduje na potřebě relativně přísné měnové politiky, nikoli však na tom, jak rychle a výrazně ji dále zpřísňovat.
Pro zvýšení sazeb se vyslovili guvernér Aleš Michl, Jan Kubíček, Jan Procházka a Jakub Seidler. Pro ponechání sazeb beze změny naopak hlasovali viceguvernérka Eva Zamrazilová, Jan Frait a Karina Kubelková.
Říjnová inflace přinesla českým domácnostem na první pohled dobrou zprávu. Meziroční růst spotřebitelských cen zpomalil ze zářijových 2,5 na 2,4 procenta. Za příznivým výsledkem však stojí především pokračující zlevňování potravin, nikoli zásadní ústup inflačních tlaků v ekonomice. Podle ředitele sekce měnové České národní banky Petra Sklenáře se základní trend inflace v posledních měsících prakticky nemění.
Inflační úleva potrvá jen chvíli. ČNB varuje: Zdražování znovu udeří, vrchol přijde v únoru
Money
Michl se bojí další inflační vlny. Tři členové rady chtěli vyčkávat
Klíčovým argumentem zastánců zvýšení sazeb je riziko, že nynější energetický šok postupně pronikne do širšího spektra spotřebitelských cen. Vyšší ceny energií totiž mohou zdražit výrobu, dopravu i služby a následně se promítnout také do mezd a inflačních očekávání. Významné druhotné dopady zatím pozorovány nejsou, ale s délkou trvání energetického šoku roste riziko jejich zhmotnění.
Zásadním varováním je rovněž skutečnost, že jádrová inflace navzdory slabšímu než očekávanému hospodářskému růstu dostatečně nezpomaluje. To představuje nepříjemnou kombinaci, neboť česká ekonomika může čelit přetrvávajícím cenovým tlakům, aniž by současně vykazovala přesvědčivou růstovou dynamiku.
Celoroční míra inflace by se letos podle odhadů měla dostat do blízkosti dvou procent. A co příští rok? „Na začátku příštího roku se inflace přechodně zvýší nad tři procenta kvůli tomu, že vypadnou faktory, které nám nyní inflaci snižují, a současně se projeví negativní vlivy. Ale očekáváme, že se v průběhu roku bude inflace velmi pomalu a pozvolna snižovat zpátky směrem ke dvojce,“ říká v rozhovoru pro Newstream vrchní ředitel sekce měnové České národní banky Petr Sklenář. 
Sklenář z ČNB: Mzdy nabraly nebezpečné tempo. Šest procent už je moc
Money
Hypotéky už zdražují samy. ČNB nemusí přitvrzovat
Argumentace odpůrců okamžitého zvýšení sazeb je však rovněž ekonomicky opodstatněná. Zejména Jan Frait upozornil, že finanční trhy již samy zpřísnily měnové podmínky prostřednictvím vyšších dlouhodobých úrokových sazeb. Jejich růst přitom může odrážet i přehnaná očekávání dalšího utahování měnové politiky. Vyšší tržní sazby již tlumí hypoteční aktivitu, a tím částečně nahrazují potřebu dalšího zvyšování základní sazby ČNB.
Úroky rostou, splátky bobtnají, ale hypoteční byznys dál jen kvete. Banky v říjnu poskytly hypotéky za 37,2 miliardy korun, o pět procent více než v září. Průměrná sazba nových úvěrů přitom vzrostla na 5,24 procenta a modelová měsíční splátka se vyšplhala k 27 tisícům korun. 
Hypoteční drahota nekončí. Ba naopak
Money
Vskutku, centrální banka může přispívat k ochlazování ekonomiky i bez dalšího zvýšení své základní sazby, protože úročení hypoték a dlouhodobých podnikových úvěrů se odvíjí především od tržních sazeb delších splatností. Ty přitom mohou růst i při stabilní repo sazbě. Stejně tak ovšem mohou klesat, aniž by ČNB základní sazbu snížila.
Prosincové zvýšení sazeb? Spíš ne
Zápis současně uvádí, že listopadové zvýšení sazeb nepředstavuje začátek nového cyklu jejich zvyšování. Toto konstatování je podstatné. Znamená, že bankovní rada nechce trhy ani veřejnost předem připravovat na automatickou sérii dalších kroků.
Zápis celkově potvrzuje, že ČNB nyní upřednostňuje předběžnou opatrnost před rizikem opětovného rozhoření inflace. Těsný poměr hlasování však zároveň signalizuje, že pro další zvýšení sazeb bude třeba přesvědčivých nových argumentů. Na prosincovém zasedání je čekat spíše nelze, tedy ani další růst základní sazby ne.
Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy
Stát si chce z mimořádných zisků rafinerií ukrojit miliardy. Jenže podle opozice může být účet za novou daň mnohem vyšší, než vláda připouští. ODS, Piráti i Starostové varují před zdražováním, odlivem investic a ztrátou konkurenceschopnosti. Terčem vládního návrhu má být prakticky jediná společnost – Orlen Unipetrol, která provozuje rafinerii v Litvínově (na snímku). Ministerstvo financí přitom očekává, že mimořádná daň přinese státní kase jen letos 5,5 miliardy korun.
Sektorové daně: Babišův plán cupuje opozice
Money
