Sektorové daně: Babišův plán cupuje opozice
Stát si chce z mimořádných zisků rafinerií ukrojit miliardy. Jenže podle opozice může být účet za novou daň mnohem vyšší, než vláda připouští. ODS, Piráti i Starostové varují před zdražováním, odlivem investic a ztrátou konkurenceschopnosti. Terčem vládního návrhu má být prakticky jediná společnost – Orlen Unipetrol, která provozuje rafinerii v Litvínově (na snímku). Ministerstvo financí přitom očekává, že mimořádná daň přinese státní kase jen letos 5,5 miliardy korun.
Vláda Andreje Babiše chce zavést mimořádnou daň na rafinerie, opozice ale varuje, že její dopady nakonec pocítí běžní občané. Podle občanských demokratů vytváří kabinet zaváděním sektorových daní nepředvídatelné prostředí pro budoucí investice a další rozvoj ekonomiky. Tím podle nich poškozuje obraz Česka jako fungující země. Na tiskové konferenci před jednáním Poslanecké sněmovny to uvedl předseda ODS Martin Kupka. Zvýšení daně podle něj lidé nakonec zaplatí prostřednictvím vyšších cen.
Výhrady mají také Piráti a Starostové. Poslankyně Pirátů Vendula Svobodová uvedla, že její strana obecně neodmítá zdanění mimořádných zisků v krizových obdobích, vadí jí však konkrétní podoba vládního návrhu. Stejně jako Kupka a zástupci STAN upozornila, že daň fakticky míří na jedinou společnost a může ohrozit budoucí investice do českého průmyslu.
Půl milionu zaměstnanců přejde na živnostenský list a stát přijde o 120 miliard korun. Vyšší platy automaticky nastartují ekonomiku. A bez silných odborů se Česko neobejde. Tomáš Prouza si pozval ekonoma Aleše Roda, aby společně rozebrali tři oblíbené argumenty odborového předáka Josefa Středuly. Podcast Prouza přináší newstream.cz pravidelně každý týden. 
Rod u Prouzy: Odboráři chtějí salám z prázdné ledničky
Newstream TV
Daň pro jedinou firmu. Kupka mluví o „lex Orlen“
Podle vládního návrhu se mimořádná daň bude vztahovat na roky 2026 a 2027. Zdaňovat se má zvýšení rafinérské marže oproti roku 2025, a to sazbou 50 procent. Ministerstvo financí očekává, že jen za letošní rok přinese státnímu rozpočtu přibližně 5,5 miliardy korun. Výnos v příštím roce bude záviset na vývoji cen.
Daň se má vztahovat na společnosti s celkovými ročními příjmy alespoň dvě miliardy korun, jejichž příjmy z rafinérské činnosti současně dosahují minimálně 50 milionů korun. Základ daně se bude vypočítávat jako rozdíl mezi tržbami z prodeje vlastních výrobků a náklady na spotřebovanou ropu.
Opatření však podle opozice dopadne pouze na rafinerie v Kralupech nad Vltavou a Litvínově, které vlastní společnost Orlen Unipetrol. Kupka proto návrh označuje za „lex Orlen“ a považuje ho za nespravedlivý.
Připomněl, že v Česku se spotřebuje přibližně 60 procent doma vyrobených pohonných hmot, zatímco zbývajících 40 procent pochází z dovozu. Na zahraniční rafinerie se však navrhovaná daň nevztahuje. Kupka zároveň zdůraznil, že daňový systém musí být předvídatelný a spravedlivý. ODS podle něj připravuje vlastní daňovou reformu.
Koalice chce přílepkem zavést bankovní daň ještě na letošní zisky. Jenže evropské zkušenosti ukazují, že stát může vybrat mnohem méně, než čeká. A účet nakonec banky přehodí na své klienty. Dražší hypotéky, horší úročení vkladů a vyšší poplatky. Politické body tak může inkasovat vláda, zatímco náklady ponesou domácnosti a firmy. 
Babiš chce sáhnout bankám na zisky. Odnesou to hypotékáři i spořílci
Názory
Piráti chtějí nižší sazbu, Starostové zdanit i dovozce
Piráti navrhují rozšířit mimořádnou daň také na výrobce elektřiny z uhlí a současně snížit sazbu z 50 na 25 procent.
„Chceme, aby se vybrané peníze nerozpustily ve státním rozpočtu, ale aby se využily na kapacitní platby elektrárnám, což je nástroj na zajištění stabilních dodávek elektřiny do budoucna. Jinak tyto náklady znovu zaplatí občané ve svých účtech na elektřinu,“ uvedla Svobodová.
Také Starostové připouštějí mimořádné daně jako nástroj ke kompenzaci nadměrných nákladů domácností a firem. Odmítají však podle svých slov přístup, kdy stát dodatečně zdaní každého, komu se právě ekonomicky daří.
Poslanec STAN Jan Papajanovský představil pozměňovací návrhy, podle kterých by se daň měla vztahovat i na zahraniční rafinerie dodávající pohonné hmoty do Česka. Základ daně by se měl současně vypočítávat podle údajů za delší období. Starostové také chtějí vyzvat vládu, aby hledala řešení na evropské úrovni.
O konečné podpoře návrhu rozhodnou poslanci STAN podle toho, zda se jim podaří prosadit navrhované změny. Vládní koalice má však ve Sněmovně většinu, takže zákon může schválit i bez hlasů opozice.
Bez norského plynu se Evropa zatím neobejde. Bez norské inspirace možná také ne. Země, která vydělává na těžbě ropy a plynu, zároveň ukazuje, jak se dá dlouhodobě stavět energetika méně závislá na fosilních zdrojích.
Norsko je pro Evropu čím dál důležitější. Zůstává „čerpací stanicí“, ale také inspiruje moderní energetikou
Zprávy z firem
Opozice varuje před úbytkem investic a pracovních míst
Kupka upozornil, že dopady mimořádné daně se nemusí omezit pouze na samotné rafinerie. Podle něj mohou oslabit jejich konkurenceschopnost, omezit investice a ohrozit zaměstnanost v regionech, kde závody působí.
„Česká republika to zaplatí několikrát, protože v okamžiku, kdy tímto způsobem zasáhne, omezí možnosti investovat a pro dvě české rafinerie to znamená do budoucna ztrátu konkurenceschopnosti a pochopitelně také ztrátu pracovních příležitostí. A to se dotkne logicky jak Ústeckého, tak Středočeského kraje,“ uvedl Kupka.
Zavedení daně podle něj nelze srovnávat s krokem předchozí vlády, která zavedla daň z mimořádných zisků energetických firem. Tehdejší situace na trhu byla podle Kupky odlišná.
Lidovci navrhují jinou cestu. Miliardy by měly zůstat v Česku
Výhrady k vládnímu návrhu mají také lidovci. Předseda jejich poslaneckého klubu Marian Jurečka uvedl, že KDU-ČSL považuje využití sektorových daní v některých situacích za přijatelné, vadí jí však zpětná účinnost připravovaného předpisu.
Za vhodnější cestu označil jednání se společností Orlen Unipetrol o tom, že by své mimořádné zisky v následujících třech letech investovala na českém území. Pokud by peníze směřovaly do posílení mírových kapacit, mohl by podle Jurečky stát od mimořádného zdanění ustoupit. Lidovci plánují předložit přibližně deset pozměňovacích návrhů.
Po rafineriích banky? Opozice mluví o „dani z nejistoty“
Spor o rafinérskou daň se odehrává v době, kdy vláda zvažuje také možné zdanění dalších hospodářských sektorů. Místopředseda ODS Jan Skopeček kabinet kritizoval za vytváření nejistoty a podle něj také za postihování ekonomicky úspěšných společností.
Poslankyně STAN Věra Kolářová v souvislosti se spekulacemi o zdanění bank, pojišťoven či mobilních operátorů hovoří dokonce o další dani – „dani z nejistoty“.
„Vláda za jediný týden stihla sektorovou daň ohlásit, nevyloučit, odložit, popřít a znovu oživit,“ popsala Kolářová proměnlivá vyjádření představitelů vládní koalice.
Vláda chce pomoci státní kase sektorovou daní, přičemž na tapetě jsou i banky, a zároveň kritizuje peněžní instituce i ČNB za výši sazeb. Sektorová daň by ale hypotéky naopak zdražila. A k ziskům bank přispívají rozpočtové schodky. 
Ivana Pečinková: Zavedení sektorové daně zdraží hypotéky
Názory
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
