Partneři projektu

Jan Šimek: Levné potraviny? S tím bude konec, ale nemůžou za to zemědělci

Jan Šimek: Levné potraviny? S tím bude konec, ale nemůžou za to zemědělci
iStock
Jan Šimek

K Vánocům patří kromě kapra a bramborového salátu i každoroční varování, že si za sváteční tabuli zase připlatíme. Letos jde vzhledem k rekordně nízkým cenám potravin pouze o plané strašení. Máslo, mléko, vejce i vepřové jsou výrazně levnější než před rokem. Ceny jsou ovšem nízké na úkor zemědělců, kteří je dotují ze svých rezerv, říká ve svém komentáři Jan Šimek, předseda představenstva velkého zemědělského podniku JTZE.

Podzimní čísla Českého statistického úřadu byla pro zákazníky velmi příjemná. Máslo je meziročně levnější o 37,3 procenta, mléko o pětinu, vepřové o 15,5 procenta a vejce o 12,6 procenta. Výjimkou jsou brambory a některé druhy zeleniny, u nichž se kromě nižší úrody projevují i náklady na skladování nebo zimní dovoz.

Příští rok už ale může být méně příznivý. Ekonomové předpokládají, že v roce 2027 inflace opět zrychlí. Výhledy bank a ministerstva financí počítají s průměrným růstem spotřebitelských cen zhruba mezi 2,6 a třemi procenty. Jedním z rizik je přitom konec současného zlevňování potravin, které kvůli oslabené poptávce na některých tradičních trzích a převisu nabídky v Evropě dosud celkovou inflaci tlumilo.

Jakmile potraviny přestanou zlevňovat, inflační brzda povolí. Pokud se k tomu přidají vyšší náklady na výrobu, skladování a dopravu, zákazník změnu může výrazně pocítit. Cesta od dražšího vstupu k vyšší cenovce v obchodě sice není automatická, ale někde se vyšší náklady projevit musí.

Guvernér ČNB Aleš Michl

Česká ekonomika příští rok zrychlí. Ale za cenu vyšší inflace a dluhů

Česká ekonomika příští rok zrychlí, porostou ale i ceny a nominální mzdy přidají méně než letos. Shodují se na tom hlavní prognostická pracoviště. Rychleji poroste také vládní dluh, který se přiblíží hranici 48 procent HDP. Nejvyšší inflaci čeká Česká národní banka, a to 3,2 procenta. Podle její prognózy však půjde o přechodný výkyv a inflace poté klesne na 2,3 procenta.

Přečíst článek

Český zemědělec ceny nediktuje. Rozhoduje evropský trh

Potraviny totiž putují od zemědělce přes zpracování a distribuci až do obchodu a v každé fázi vznikají další náklady. Neplatí tedy, že si zemědělec může říct o tolik více, o kolik má vyšší náklady na pracovní sílu, energie nebo třeba pojištění. U obchodovatelných surovin, jako je třeba pšenice, mléko nebo maso, zemědělci musí respektovat situaci na evropském, respektive světovém trhu.

Když je mléka nebo obilí nadbytek, nikdo nebude platit více jen proto, že konkrétní podnik má vyšší náklady. Zemědělec navíc většinou nemůže svoji produkci libovolně dlouho skladovat a čekat na lepší časy. Krávy se dojí každý den, slepice s vajíčky nepočkají a ovoce se sklízí, když je zralé, ne když je nejlepší situace na trhu. Mezi rozhodnutím vyrábět a okamžikem prodeje jsou někdy měsíce, během nichž se podmínky mohou změnit.

Výkupní ceny padají, náklady rostou. Zemědělcům dochází prostor pro investice

To se stalo letos. Výkupní ceny byly v září meziročně nižší o 7,2 procenta. U mléka však dokonce o 27,3 procenta a u prasat o 22,4 procenta. Zemědělci dostávali podstatně méně než před rokem, přestože jim rostly náklady. Pokud si někdo chtěl vysvětlovat případné zdražení potravin vyššími výdělky zemědělců, měl by si vzpomenout na tato čísla.

Problém přitom nespočívá jen v tom, kolik zemědělec letos vydělá, ale také v tom, kolik bude moci investovat do budoucna. Zemědělství je kapitálově náročný obor. Právě nové technologie přitom umožňují zvyšovat produktivitu a snižovat výrobní náklady. Pokud ale zemědělským podnikům dlouhodobě klesají příjmy a současně rostou náklady, začnou investice omezovat. A to se může za několik let projevit na jejich konkurenceschopnosti, objemu výroby i schopnosti dodávat potraviny za dostupné ceny.

Vojtěch Olbrecht: Koruně hrozí, že ji převálcují digitální dolary. ČNB už zbrojí

Česká koruna má před sebou soupeře, na kterého dosavadní pravidla finančního světa nemusí stačit. Digitální aktiva a dolarové stablecoiny mění způsob, jakým se obchoduje a převádějí peníze. Česká národní banka proto poprvé otestovala vlastní tokenizované dluhopisy. Podle ekonoma Vojtěcha Olbrechta přitom nejde jen o technologický experiment. Ve hře je budoucí postavení koruny v globálním finančním systému.

Přečíst článek

Pšenice za čtyři koruny, chleba za padesát. Kdo určuje konečnou cenu?

Zpracování zemědělské suroviny na finální výrobek přidává další náklady a její podíl na konečné ceně se různí podle výrobku. Například u klasického bochníku chleba, který se prodává v supermarketu za padesát korun, představuje cena pšenice od zemědělce čtyři koruny. Desetiprocentní zdražení obilí tedy v reálu znamená čtyřicet haléřů, nikoli pět korun.

Cena obilí samozřejmě význam má, ale sama o sobě nevysvětluje zdražení chleba, i když nejspíš bude veřejně prezentovaným důvodem ke zdražování. Cenu určuje obchod. Ovlivňuje ji nákupní cena, náklady prodejce, konkurence i obchodní strategie. Řetězec rozhoduje o tom, co nabídne v akci, na co bude lákat zákazníky a jak nastaví cenu ostatního sortimentu. Zemědělec do těchto rozhodnutí nijak nevstupuje a nemá odpovědnost za každý výkyv ceny výrobku, který jeho surovinu obsahuje.

Až potraviny zdraží, hledejme viníka v celém řetězci

Otázky ohledně cen potravin by měly zohledňovat celý proces a směřovat také ke zpracovatelům a obchodníkům. Svést celou situaci na zemědělce nestačí, zvlášť když jejich výkupní ceny výrazně klesají. Levnější máslo, mléko nebo vepřové jsou pro spotřebitele před Vánoci dobrou zprávou. Bylo by ale chybou zaměňovat nízké ceny v obchodech za dobrou kondici českého zemědělství.

Zatímco zákazníci letos ušetří, mnozí zemědělci prodávají svou produkci výrazně levněji než před rokem. Pokud tedy příští rok potraviny opět zdraží, měli bychom se především ptát, kde a proč jejich cena vzrostla. A přestat automaticky hledat viníka u těch, kteří mají na výslednou cenovku v obchodě jen omezený vliv.

Autor: Jan Šimek, předseda představenstva JTZE

Výroba ve firmě Saltek, která se specializuje na vývoj a výrobu přepěťových ochran a svodičů bleskových proudů

Lukáš Kovanda: Inflace se vrací do továren. Dražší energie ohrožují české firmy

Ceny českých průmyslových výrobců rostou nejrychleji od jara 2023 a tlak se už neomezuje jen na energie. Dražší suroviny a vstupy mohou dál zhoršovat konkurenceschopnost firem a prodlužovat období vyšších úrokových sazeb, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Přečíst článek

Související

Konec růstu cen je v nedohlednu

Konec růstu cen je v nedohlednu. I v zemědělství se po čtyřech měsících poklesu začalo zase zdražovat

Přečíst článek