Brexit nemusí být navždy. Blair vyzývá Burnhama k návratové strategii
Brexit nemusí být definitivní. Bývalý britský premiér Tony Blair vyzývá vládu Andyho Burnhama, aby návrat Spojeného království do Evropské unie zařadila mezi dlouhodobé cíle země. Británie se podle Blaira ale nemá vracet do EU v dnešní podobě, nýbrž do reformovaného bloku schopného lépe soupeřit se Spojenými státy a Čínou. Blairův institut navrhuje mezitím mnohem těsnější spolupráci v obraně, energetice nebo umělé inteligenci.
Deset let po referendu o brexitu se v Británii znovu otevírá závažná otázka: Má se Spojené království jednou vrátit do Evropské unie? Bývalý britský premiér Tony Blair říká, že ano. Ne však bezpodmínečně.
Británie by podle něj měla během příští dekády směřovat k návratu do výrazně reformované Evropské unie a vláda nového premiéra Andyho Burnhama by měla tento cíl začlenit do připravované desetileté strategie pro zemi. Vyplývá to ze zprávy Blaira a jeho think-tanku Tony Blair Institute for Global Change, o níž informoval server Politico.
Blair v předmluvě ke studii píše, že Británie musí být znovu „u stolu“, kde se rozhoduje o budoucnosti Evropy. Současně ale tvrdí, že návrat dává smysl pouze tehdy, pokud bude Evropská unie na důvěryhodné cestě k reformě.
Islanďané se v referendu o obnovení jednání o vstupu do EU těsně vyslovili proti. V kampani se mluvilo o ekonomice, rybách i Donaldu Trumpovi. Jaké argumenty nakonec převážily?
„Proč se vlastně ženit?“ Islanďané Brusel odmítli, i když k němu mají blízko
Názory
Zpět do Evropy, ale ne za každou cenu
Blairův návrh není prostým voláním po návratu poměrů před referendum z roku 2016. Tony Blair Institute tvrdí, že Británie by neměla usilovat ani o pouhé „lepší řízení brexitu“, ani o přesné obnovení členství v podobě, v jaké země fungovala před odchodem z EU.
Dlouhodobým cílem má být členství v reformovaném a geopoliticky silnějším evropském bloku. Podle Blaira by EU měla být konkurenceschopnější, posílit své obranné schopnosti a lépe zvládat ochranu vnějších hranic.
„Měli bychom jasně říci, že se chceme vrátit do formálního vztahu s EU. Musí to ale být Evropa na důvěryhodné cestě k reformě, Evropa národních států a Evropa schopná stát se skutečnou globální mocností,“ píše Blair ve zprávě.
Pokud by se Unie tímto směrem nevydala, měla by podle něj Británie dál spolupracovat v oblastech společného zájmu, ale být připravena fungovat samostatně.
Deset let po brexitu spojuje dva bratry víc než jen podnikání: zklamání. Jeden hlasoval pro odchod z EU, druhý proti, dnes ale oba říkají, že Británie z historického rozhodnutí nezískala to, co slibovalo.
„Prodali nám sen.“ I zastánci brexitu dnes mluví o hořkém vystřízlivění
Politika
Blair chce pohřbít brexitové „červené linie“
Jednou z nejvýraznějších částí studie je požadavek, aby britská politika přestala vycházet z takzvaných brexitových červených linií – tedy především z vymezování toho, do jakých evropských struktur se země za žádných okolností nevrátí.
Dosavadní labouristická politika vylučovala návrat do EU, jednotného trhu a celní unie i obnovení volného pohybu osob. Ještě v srpnu Downing Street potvrzovala, že Burnhamova vláda tyto mantinely zachovává.
Situace se ale postupně posouvá. Burnham tento týden možnost budoucího návratu do EU kategoricky nevyloučil a připustil, že otázka vztahu k EU by se mohla objevit v příštím labouristickém volebním programu. Jeho vláda nyní zdůrazňuje především prohlubování obchodu a praktické spolupráce s evropskými partnery.
Blair tak vstupuje do debaty ve chvíli, kdy se britská vláda sama snaží vztahy s Evropou přenastavit.
Demokratické vlády nesmí nechat politiku vymknout z rukou. Populisté využívají jejich chyb, tvrdí jeden z volebně nejúspěšnějších britských premiérů Tony Blair. Co radí svému nástupci Keiru Starmerovi?
Nenechávejte populistům záminky, radí demokratům Tony Blair. A vyhlíží novou průmyslovou revoluci
Politika
Burnham chystá desetiletý plán
Načasování není náhodné. Andy Burnham se stal britským premiérem 20. července 2026 a už ve svém prvním projevu v Downing Street oznámil, že ještě letos předloží desetiletý plán, který má nastavit dlouhodobý směr země.
Právě do tohoto dokumentu chce Blairův institut evropskou strategii dostat.
Burnham současně v posledních týdnech vztahy s kontinentem viditelně posiluje. Na začátku září jednal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem o prohloubení vazeb s Evropou a 22. září se při Valném shromáždění OSN setkal s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Oba podle britské vlády jednali o přípravě dalšího summitu EU–Británie, bezpečnosti, migraci, globální konkurenci nebo bezpečnosti umělé inteligence.
O britském expremiérovi se veřejně příliš nemluví. Podle nové analýzy je ale po více než šestnácti letech po odchodu z funkce stále velmi vlivnou postavou nejen ostrovní politiky. V jeho institutu, který zaměstnává stovky lidí po celém světě, to prý chodí podobně, jako před dvaceti lety v Downing Street 10.
ANALÝZA: Nejvlivnější britský expremiér. Tony Blair z politiky nikdy neodešel
Leaders
Od umělé inteligence až po Severní moře
Blairův institut ale nechce čekat deset let na případné členství. Navrhuje oblasti, kde by se Británie a Evropská unie mohly začít výrazněji propojovat už nyní. Jednou z nich je umělá inteligence a technologická infrastruktura. Studie doporučuje společné kapacity například v oblasti bezpečnosti AI, kybernetické odolnosti, digitální infrastruktury nebo kvantových technologií.
Další oblastí je energetika. Severní moře by se podle návrhu mělo více proměnit ve společný strategický energetický prostor a Británie s evropskými partnery by měla spolupracovat na efektivnějším obchodování s elektřinou, energetické bezpečnosti i jaderné energetice. Výraznou roli má hrát také obrana.
Od britského referenda o setrvání v Evropské unii minulý týden uběhlo sedm let. Zatímco tehdy mnozí Britové vyhlíželi zářnou budoucnost bez svazujícího Bruselu, dnes se zdá, že většina společnosti zažívá deziluzi. Fakt, že se postoj k brexitu mění potvrdilo hned několik nových průzkumů a analýz. Nejkritičtější je skotská vláda.
Karel Pučelík: Británie si připomněla výročí brexitového referenda. Není však, co slavit
Názory
Británie blíž evropským miliardám na zbrojení
Institut navrhuje užší zapojení Londýna do evropského obranného systému včetně programu SAFE – Security Action for Europe.
Jde o nástroj Evropské unie, který poskytuje členským státům až 150 miliard eur v dlouhodobých úvěrech na společné nákupy vojenské techniky a další investice do obrany. Velká Británie již patří mezi nečlenské země, které se díky bezpečnostnímu a obrannému partnerství s EU mohou podílet na společných zakázkách.
Podle Blair Institute by právě obrana, energetika a technologie měly postupně vytvořit nový typ vztahu, v němž by Británie přinášela své vojenské, finanční, vědecké a technologické schopnosti a naopak získala přístup k měřítku evropského trhu a investic.
Brexit se po deseti letech vrací do britské politiky
Blair patří k nejvýraznějším kritikům brexitu dlouhodobě. Už po referendu v roce 2016 usiloval o změnu britského postoje k odchodu z Unie.
Nová zpráva ale posouvá jeho argumentaci dál. Nevolá pouze po užších vztazích s Bruselem. Návrat do reformované Evropské unie staví jako strategický cíl na příští desetiletí.
Burnhamova vláda zatím takový závazek nepřijala. Premiér však současně mluví o užším vztahu s Evropou a jeho kabinet pracuje na dalším summitu s EU. Deset let po hlasování o brexitu se tak debata v Londýně začíná měnit: už nejde jen o to, jak spravovat odchod z Evropské unie, ale znovu také o to, jak blízko k ní má Británie v budoucnu být.
