Reklama

Éra Merkelové končí. Kdo se stane jejím nástupcem?

Angela Merkelová
ČTK/AP
 ČTK

Německo v neděli čekají parlamentní volby, které po 16 letech ukončí kancléřskou éru Angely Merkelové z konzervativní unie CDU/CSU.

O nástupnictví v čele Německa se otevřeně hlásí trojice kandidátů - sociální demokrat Olaf Scholz (SPD), konzervativec Armin Laschet (CDU/CSU) a Annalena Baerbocková z ekologické strany Zelených. Kancléřem se ale podle průzkumů i podle názorů řady německých politologů stane Scholz, nebo Laschet. Výjimečné na letošních volbách je také to, že vést Německo nemusí vítěz voleb.

Hlavními tématy předvolebních kampaní jsou sice klimatické otázky, přechod na bezuhlíkové energetické zdroje či obnova hospodářství po pandemii nemoci covid-19, neméně důležitou se ale stala i sama kancléřka. Volby jsou totiž první v dějinách spolkové republiky, kdy úřadující kancléř neobhajuje svůj mandát.

Volby v Německu, debata kandidátů

Volby rozhodnou, zda Německo opustí tábor rozpočtového konzervatismu

Víkendové volby v Německu zůstávají těsně před startem stále velmi otevřenou hrou, na jejímž konci bude zřejmě mnohem fragmentovanější parlament. A možná také mnohem méně rozpočtově konzervativní vláda.

Přečíst článek

Končí éra Merkelové

Voliči, kterých má 83milionové Německo 60,4 milionu, tak budou na volebním lístku marně hledat jméno Angely Merkelové. Ta přitom přes 30 let jako poslankyně Spolkového sněmu zastupovala sever Předního Pomořanska s ostrovem Rujánou. Poslanecký mandát zde poprvé získala v roce 1990 a poté ho ještě sedmkrát obhájila. Ve svém volebním obvodu se těšila značné popularitě, o čemž svědčí volební výsledky. Nejhůře si vedla v roce 1998, kdy se pro ni v regionu vyslovilo 37,3 procenta voličů, naopak v roce 2013 tam získala přes 56 procent hlasů.

Stejně dobře jako ve svém volebním obvodu se jí dařilo i na spolkové úrovni. Po těsně vyhraných volbách v roce 2005 se stala poprvé kancléřkou. Konzervativní unii poté dovedla k vítězství ve třech dalších volbách. V roce 2013 pro CDU/CSU hlasovalo 41,5 procenta zúčastněných voličů a o čtyři roky později 32,9 procenta. To je výsledek, od kterého letos budou všechny strany včetně unie velmi vzdáleny.

Reklama

Británii chybí řidiči náklaďáků, zásobování vázne

Čerpací stanice v Británii jsou na suchu, některé zavírají. Nemá je kdo zásobovat

V Británii muselo dočasně přerušit provoz několik čerpacích stanic, protože jim došly pohonné hmoty. Ty na ně kvůli chybějícím řidičům nákladních aut nemá kdo dovézt, v rafinériích je přitom benzinu i nafty dost.

Přečíst článek

Průzkum zveřejněný televizí ZDF ve čtvrtek za favorita stále ještě považuje Scholzovu SPD s 25 procenty, Laschetova unie za sociální demokracií zaostává jen o dva procentní body. Ve čtvrtek představily sondáže také agentura Kantar a institut Yougov. Podle Kantaru i Yougov by pro SPD hlasovalo 25 procent lidí, zatímco pro CDU/CSU by to v obou případech bylo shodně 21 procent.

Zelení si polepší

Do Spolkového sněmu se podle průzkumů dostanou všechny strany, které jsou v něm již nyní zastoupeny. Zelení by mohli získat až 17 procent hlasů, ale třeba Yougov udává jen 14 procent. Pro Zelené, kteří poprvé zcela vážně pomýšleli na kancléřský úřad, je to šok, neboť ještě na přelomu dubna a května byli v průzkumech nejsilnější stranou, tehdy měli na dosah prolomení hranice 30 procent. I tak pro ně letošní výsledek bude oproti roku 2017 úspěch, tehdy získali 8,9 procenta hlasů.

Polepšit si mírně mohou i svobodní demokraté (FDP). Tato liberální strana před čtyřmi lety dostala 10,7 procenta hlasů, nyní se pohybuje mezi 11 až 13 procenty. Horší výsledek zřejmě čeká protiimigrační a protiislámskou Alternativu pro Německo (AfD), která je označována jako populistická až krajně pravicová. V roce 2017 pro ni hlasovalo 12,6 procenta voličů, letos by to mohlo být okolo deseti či jedenácti procent. Hůře si vede i postkomunistická strana Levice, která klesá k pětiprocentnímu prahu pro vstup do parlamentu. Průzkumy Levici předpovídají mezi šesti a sedmi procenty, před čtyřmi lety dostala 9,2 procenta.

Ondřej Chybík, architekt

Mrakodrap může do Ostravy přinést novou energii, říká architekt Chybík

Architektonický ateliér Chybik+Kristof se podepsal pod spoustu projektů od rezidenčních staveb po veřejné nebo experimentální jako je food market Manifesto v Praze. Za svoji práci byli architekti z Brna také mnohokrát oceněni, naposledy zaujali porotu prestižní MIPIM Awards projektem Vinařství Lahofer. „Vytváří se povědomí nejenom o nás, ale i o české architektuře, ale vlastně i o tom, že se na Moravě vyrábí víno. To považuji za hodně důležité,” říká v rozhovoru pro newstream.cz jeden ze zakladatelů studia Ondřej Chybík.

Přečíst článek

I když se Levice zřejmě stane nejslabší parlamentní stranou, může se stát pomyslným jazýčkem na mocenských vahách, který Scholzovi otevře cestu do kancléřství. Scholz totiž výslovně nevyloučil možnou koalici se Zelenými a postkomunisty. Před takto levicovou vládou varují liberálové i konzervativci, Laschet dokonce hovoří o politickém zemětřesení.

Stejnou roli jako Levice chtějí sehrát i liberálové. Jejich šéf Christian Lindner od jara otevřeně říká, že chce pro FDP takovou povolební pozici, kdy bez ní nebude žádná vláda možná. Podpora FDP je klíčová pro kancléřské plány Lascheta.

Sestavit koalici bude obtížné

Ať již v kancléřství usedne Laschet, nebo naopak Scholz, neobejde se ani jeden z nich bez hlasů Zelených. Baerbocková sice před týdnem v televizní debatě řekla, že by upřednostnila vládu s SPD a že CDU/CSU by ráda viděla v opozici, po volbách budou ale všechny možnosti otevřené. A to včetně pokračování velké koalice sociálních demokratů a konzervativců, nebo vlády SPD, Zelených a FDP.

Velký počet koaličních možností je předzvěstí dlouhých a náročných povolebních vyjednávání. To může znamenat, že Merkelová, která odchází z politiky, bude Německu vládnout možná až do Vánoc. Pokud tomu tak bude a vládu povede nejméně do 17. prosince, stane se nejdéle sloužící německou kancléřkou v poválečných dějinách země. Tento primát drží zatím kancléř sjednotitel Helmut Kohl.

vysoké účty

Lukáš Kovanda:  Zelenající EU se Čechům už nyní notně prodražuje

Cena elektřiny v nejbližších měsících českým domácnostem vzroste až zhruba o dvacet procent, plyn zdraží o patnáct procent, teplo o deset.

Přečíst článek

V Německu se v neděli nebudou konat jen spolkové volby, regionální sněmy budou vybírat obyvatelé Meklenburska-Předního Pomořanska a Berlína, v Dolním Sasku je druhé kolo komunálních voleb a v plánu jsou i místní referenda. Obyvatelé Berlína budou v poradním referendu hlasovat o tom, zda by metropole měla vyvlastnit nájemní byty velkých realitních společností.

>>>>>>Více o volbách do Parlamentu ČR čtěte zde<<<<<<

Reklama

Související

Reklama
Doporučujeme