Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Fiala pomáhá tak, aby se neřeklo. Zato Scholz, to je jiný grant

Premiér Petr Fiala (vpravo) a ministr financí Zbyněk Stanjura na tiskové konferenci ke státní pomoci energeticky náročným firmám s cenami energií.
Profimedia
Lukáš Kovanda

Česká vláda uleví energeticky náročným firmám částkou 3,5 miliardy. Pomoc je to „lepší než dostat drátem do oka“. Srovnatelná německá pomoc má být ale stonásobná – a desetinásobná po přepočtu na velikost ekonomiky, komentuje dnešní rozhodnutí Fialova kabinetu ekonom Lukáš Kovanda.

Reklama

Česká vláda ve středu rozhodla o výši úlevy energeticky náročným firmám v příštím roce, která by měla celkově činit 3,5 miliardy korun. Důvodem je zejména nečekaně výrazné zdražení elektřiny v podnikové sféře, které má nastat hned zkraje roku 2024 z důvodu vyššího než předpokládaného vzestupu regulované složky její ceny.

Premiér Petr Fiala (vlevo) a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela na tiskové konferenci ke státní pomoci energeticky náročným firmám s cenami energií.

Stát dá na pomoc energeticky náročným firmám 3,5 miliardy korun

Stát uvolní na pomoci energeticky náročným firmám s cenami energií 3,5 miliardy korun. Peníze použije na snížení plateb firem na hladině vysokého a velmi vysokého napětí za obnovitelné zdroje energie, a to v průměru o dvě třetiny. Pomoc je určena pro téměř 25 tisíc odběrných míst. Na středeční tiskové konferenci to uvedl premiér Petr Fiala (ODS).

Přečíst článek

Velké průmyslové podniky mají v příštím roce čelit nárůstu regulované složky cen elektřiny o zhruba 106, resp. zhruba 191 procent, v závislosti na využívané hladině napětí.

Lukáš Kovanda: Klimatičtí vyslanci v Dubaji zadělali na budoucí inflaci

Končí další z klimatických konferencí OSN, známých jako COP. Jak je obvyklé, nic vskutku převratného delegáti nedojednali. Ačkoli značnou uhlíkovou stopu při sletu do Dubaje zanechali. Ano, pravda, shodli se – vůbec poprvé – na zásadním ústupu od fosilních paliv, ropy a plynu. Jenže poté, co se před dvěma lety dohodli na podobné konferenci v Glasgow na ústupu od uhlí, jeho globální spotřeba opět narostla. A nadále narůstá, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.

Přečíst článek

Lepší než drátem do oka?

Zmíněná pomoc v objemu 3,5 miliardy je však jen přibližně desetinová v porovnání s částkou, kterou svým podnikům hodlá od drahé elektřiny ulevit sousední Německo. Letos v listopadu Scholzův kabinet vyhradil na pomoc od drahé elektřiny podnikům v zemi až dvanáct miliard eur ročně, a to minimálně pro léta 2024 a 2025.

Částka dvanácti miliard eur odpovídá necelým 300 miliardám korun. To je, po přepočtu na velikost ekonomiky a dle podílu průmyslu v ní, jako kdyby česká vláda pomohla v příštím roce tuzemským podnikům s úlevou od drahé elektřiny v rozsahu přibližně 30 miliard korun. Přesto si však české podniky mohou jistě říci alespoň to, že pomoc české vlády je „lepší než drátem do oka“.

Pro širší kontext je však třeba pomyslet i na to, že Německo představuje zadluženější ekonomiku, než je Česko, takže teoreticky by mělo dbát udržení svých výdajů na uzdě důsledněji než Česko. Není tomu tak ovšem.

Německo nyní vykazuje dluh čítající zhruba 65 procent velikosti své ekonomiky, zatímco Česko má dluh pouze kolem 45 procent velikosti ekonomiky.

Další komentáře Lukáše Kovady čtěte zde

Reklama

Související

Reklama
Reklama
Doporučujeme