Zajímá nás
Dalibor Martínek: Šikana nájemníků se stupňuje. Majitelé bytů vycítili příležitost
Když před pár týdny zveřejnil ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš svůj plán změn v nájemním bydlení, šlo hlavně o konec řetězení jednoletých nájemních smluv. A majitelé bytů se mohli zbláznit. Jednoleté smlouvy jsou totiž jejich mantrou.
V současnosti se v zákulisí svádí boj o to, jak stát nastaví nové podmínky nájemního bydlení. V březnu chce Bartošův úřad vypořádat nashromážděné připomínky ke svému návrhu, v polovině roku má jít úprava nájemních vztahů do parlamentu. V zákulisí je rušno.
V zásadě proti sobě stojí dvě strany. Na jedné je těžká, ale nemotorná váha - ministerstvo. Takový Hulk. Ta má výhodu, že jí vládnou Piráti, kteří jsou součástí vládní koalice. Mohou tak celkem účinně prosazovat své záměry, různými zákulisními taktikami. Na druhé straně stojí majitelé bytů. To je zatím muší váha, ale rostou a jsou čím dál hlasitější.
Přestože obřík, MMR, je pod kontrolou vládní strany, má dvě slabá místa. Za prvé, je to úřední kolos. Než tam veškeré návrhy projdou všemi procesy, už tady vláda nemusí být. A i kdyby byla, vše je neskutečně pomalé, těžkopádné. Druhou slabinou je, že na státním úřadě sice sedí spousty lidí, kteří mají k dispozici obří erární aparát, ale málokdo problematice bydlení skutečně rozumí. Spíš jde o partičku referentů a vedoucích, kteří si buď chodí odsedět pracovní hodiny, nebo jsou to teoretici s tabulkami v ruce či idealisté.
Dlouho očekávaný stavební zákon by podle ministerstva pro místní rozvoj měl významně urychlit a ulehčit stavební řízení. Realita ale podle hostů prosincového setkání Realitního Clubu, které pravidelně pořádá Newstream, bude mnohem horší. Spíš než nový předpis by systému prospěla menší kreativita stavebních úředníků, shodli se experti.
Nový stavební zákon nepotřebujeme. Stačilo by víc méně kreativních úředníků, shodli se experti
Reality
Tato kombinace skvěle nahrává druhé straně, majitelům bytů. Ti se poslední roky dobře organizují. Pořádají konference, docházejí se svými podněty do sněmovny. Zaštiťuje je Asociace nájemního bydlení. Což není nic jiného než lobbistická organizace podporovaná developery a realitními fondy. Ti všichni chtějí z nájemního bydlení co nejvíce těžit. Na svých stránkách se asociace chlubí tím, že „je partnerem pro vládu, parlament i státní správu.“
Asociace zastupuje především takzvané institucionální vlastníky nájemního bydlení, což jsou právě buď developeři, anebo fondy. Ti přinášejí na trh nová pravidla nájmů. Ve stručnosti, jednoleté smlouvy, pravidelný růst nájmů, žádné hřebíčky do stěn na obrazy. A hlavně, vysoké nájemné. To u nich nyní činí v Praze v průměru 560 korun za metr čtvereční, zatímco ve starších bytech jednotlivých nájemců je to 380 korun.
Lobbisté za lepší nájmy
Aby byla asociace ještě silnější, láká nyní do svých řad i majitele starých jednotlivých bytů. Na jednu stranu tyto „staré“ nájmy pomlouvá, že prý jde o vybydlené byty bez služeb. Na druhé straně by se ráda zaštiťovala i hlasy majitelů těchto bytů. Podle vedení asociace už na lákání přistoupily stovky jednotlivých vlastníků.
V Česku jako neslavné houby po dešti přibývají projekty nájemního bydlení. Neslavné proto, že slovní spojení houby po dešti je strašně otřepané slovní klišé. Faktem však je, že se celý trh bytové výstavby přepnul do módu výstavby nájemních bytů. Trend je jasný, nájemní bydlení, za každou cenu, míní komentátor newstream.cz Dalibor Martínek.
Dalibor Martínek: Nájemní bydlení budoucnosti? Rodiny s dětmi, zapomeňte
Názory
Jednotliví vlastníci bytů jsou přitom páteří českého trhu nájemního bydlení. Takzvaný secondhand. Často jde o lidi, kteří před dvaceti lety privatizovali za pár set tisíc korun nyní již lukrativní byty. Těží z nich, nájemníci jim „pomáhali“ splácet hypotéky na domy v satelitech. I proto se o růst nájmů příliš nezajímají, stejně jako se nezajímají o nějaké služby svým nájemníkům. Hlavně, když nájemník platí a je od něj pokoj.
Tento trh je v Česku nejrobustnější, přes dvě stě tisíc bytů. Institucionální vlastníci, kteří propagují nová pravidla, mají zatím jen pár tisícovek bytů. Přestože jsou tito lobbisté za „lepší“ nájmy, zastupující developery, zatím v menšině, hlasitostí jsou první. A jelikož je skupina majitelů ze „secondhandu“ nejednotná, mlčící většina, jsou vlastníci nových nájmů nejvíc slyšet. Proč se snaží svůj hlas využít? Oni sami rádi mluví o vyšší kvalitě nájemního bydlení v Česku. Přibližování se Západu.
Cesta z města
Pravda je taková, že jim v první řadě jde o to, co nejvíc umenšit práva nájemníků a co nejvíc navýšit své příjmy. Využívají ojedinělé situace na trhu s bydlením, kdy už dva roky lidé nedosáhnou na vlastní bydlení a musí hledat nájem. Pod rouškou zkvalitňování nájemního bydlení usiluje novodobá kasta majitelů o co nejvyšší výnosy.
Česká spořitelna dál šlape do nájemního bydlení. Od společnosti Finep si nechá postavit na pražské Harfě celkem 220 nových bytů. K převzetí budou připraveny v červnu 2026.
Česká spořitelna pokračuje v rozšiřování nájemního bydlení. Kupuje od Finepu 220 bytů
Reality
Po pravdě, je to oprávněný, logický, byznysový zájem. Je to však i zájem nájemníků? Těžko. Nájemníci budou v příštích letech hnáni bičem nových pravidel někam do hor. Bude to Pirát Ivan Bartoš, který ochrání zájmy nájemníků? Nebude. Tématu nájemního bydlení nerozumí. Nájemní bydlení čeká v příštích letech turbulence, sociální bouře. Za pár let si tady budeme říkat: Jak se to jenom mohlo stát?
Nájemní bydlení je od doby, kdy před rokem zavedla Česká národní banka přísné regulace v poskytování hypoték, klíčové téma českého rezidenčního trhu. Jiným slovy, většina Čechů musela zapomenout na sen o vlastním bydlení a nájem se pro ně stal jedinou variantou. Do nájemního bydlení se proto pouští čím dál víc skupin či investorů. Například Česká spořitelna začala budovat své portfolio nájemních bytů. Taktéž pojišťovna Kooperativa, stejně jako spořitelna vlastněná rakouským kapitálem, začala nakupovat nájemní byty.
Nájemní bydlení bude lepší a bude ho víc, říká spoluzakladatel Asociace nájemního bydlení
Reality
Další názory (ne)korektního Dalibora Martínka čtěte zde
