Zajímá nás
Dalibor Martínek: Důchodci jsou miláčkem českých politiků. Změní na tom něco budoucí prezident?
Od ledna se opět zvyšují důchody, tak jako každý rok. Tentokrát v průměru o 825 korun měsíčně. Průměrný starobní důchod, který pobírá téměř dva a půl milionů penzistů, má činit již téměř dvacet tisíc korun. Vůči průměrné mzdě, která se očekává kolem čtyřiceti tisíc korun, jde o více než pětačtyřicet procent.
Minimální mzda v Česku, jejíž výši až koncem roku projedná vláda, by měla být od příštího roku podle návrhu ministerstva sociálních věcí 17 300 korun.
To znamená, že průměrný důchod bude vyšší než mzda lidí, kteří sedí u pokladen supermarketů nebo tvrdě manuálně pracují. Zároveň dál platí, že důchody mužů jsou v průměru asi o dva tisíce korun vyšší než penze žen, a také, že na průměrný důchod dosáhne menší část penzistů.
To byla zahřívací čísla.
Letos jsme měli tři valorizace důchodů. V lednu přichází další. Na penze vyplatí stát za letošní rok asi 570 miliard korun, třetinu výdajů. Takže ještě jedno, poslední číslo. Letos penzistům v průměru přibylo dva a půl tisíce korun měsíčně.
Penzisté jsou totiž miláčci politiků. Žádná vláda za posledních třicet let nepřišla se skutečnou reformou penzí. Ani ta současná. Pod reformou si každá partaj vždy jen představovala, jak penzistům přidat, aby nás volili.
Prezident Zeman si během svého druhého prezidentského mandátu doskládal radu České národní banky. Chvilku si na to musel počkat, jelikož mandát členů rady je šestiletý. Ale nakonec se mu to těsně před vypršením svého vlastního prezidentského mandátu povedlo.
Dalibor Martínek: Miloš Zeman dokončil svou pomstu za zvyšování úrokových sazeb
Názory
Penze se nyní zvyšují v okamžiku prezidentských voleb. Jak k této nejsilnější voličské skupině přistupují prezidentští kandidáti?
Nejzkušenější je v této oblasti Danuše Nerudová, která za minulé vlády vedla komisi za spravedlivé důchody. Ta přinesla celou sadu návrhů a opatření, třeba zavedení minimálního důchodu vyššího než deset tisíc korun, doplněného zásluhovou a dobrovolnou částí. Chce snížit potřebnou dobu pro přiznání důchodů z 35 na 25 let, je pro pět set korun za dítě.
Nicméně, současná vláda, jak říkal bývalý úřednický premiér Jan Fischer, návrh reformy zatím „oslyšela“.
Josef Středula jako zkušený šéf odborů mluví především o důstojném životě. „Střechu nad hlavou pro každého, energie pro každého, důstojnou mzdu.“ To by mohlo konvenovat i penzistům. Nicméně, jako na samostatnou skupinu voličů na ně nemíří.
Potom tady máme skupinu kandidátů, kteří řeší „důležitější“ témata než život penzistů. Generál Pavel, Pavel Fischer, Karel Diviš. Spojují je teze mezinárodní, válka na Ukrajině, zařazení Česka ve světě. Možná ještě inovace u Diviše či odkaz Václava Havla u Fischera. Jistě tím nějakou část starších voličů osloví, ale penze nejsou jejich ústřední téma.
Marek Hilšer jako místopředseda sociálního výboru Senátu nakonec před rokem souhlasil s mimořádnou valorizací penzí, jednou z mnoha, kterou navrhla Babišova vláda. Vysvětloval to slovy, že je to sice nesystémové, ale že ti lidé si peníze „zaslouží“. Hilšer přitom však deklaroval, že by měl být český penzijní systém reformován. Na prosazení výraznější reformy neviděl v české společnosti potenciál. Ale je vidět, že tématem se zabývá.
Karel Diviš sem, Denisa Rohanová ven. Karel Janeček nikam. Soudci nejvyššího správního soudu nám předvedli dokonalou prezidentskou rošádu. Schválně jsem napsal slovo nejvyšší s malým písmenem na začátku. Měsíc před veřejnou volbou přeházet kandidáty, jedny vyhodit, druhé vrátit do hry, za to si soud nezaslouží velké en.
Dalibor Martínek: Chtěli by snad nového českého prezidenta vybrat soudci?
Názory
Guru českých penzistů je ovšem Andrej Babiš. Za jeho vlády se zvedla průměrná penze z dvanácti na sedmnáct tisíc korun. Babiš si vybral penzisty jako své politické beranidlo. A vždy ho strašně štvalo, že si všelijaké nesystémové zvyšování penzí chtěla připisovat na své konto Jana Maláčová (ČSSD). Kartu penzistů hraje i teď. Má to jeden háček. Staří lidé občas zapomínají. Vzpomene si někdo z nich nad volební urnou na dobrodiní bývalého premiéra? Nebo je osloví krasavci Pavel, Hilšer nebo Diviš? Ostatně, potíže s pamětí Babiš sám dobře zná.
Proč je důležité téma penzistů pro prezidentské volby? Nejen proto, že je to sice ne jednolitá, ale velká skupina voličů. A každý politik o její přízeň vždy usiloval. Může rozhodovat volby. Jakékoliv.
Téma penzí je však důležité zejména proto, že prezident, jak všichni kandidáti uznávají, by měl nastolovat společenskou agendu. V tomto smyslu se všichni aktuální kandidáti buď podbízejí, nebo raději mlčí. V Česku stále platí narativ: Chudáčci penzisté, celý život dřeli, teď se o ně musíme postarat. Penzisté jsou přitom v Německu, v Rakousku nebo ve Švýcarsku nejbohatší skupinou obyvatel. Celý život vydělávali, starali se, investovali. U nás je to údajně sociální okraj, který si zaslouží víc peněz, a my ostatní je musíme zajistit. Přestože mnoho penzistů vlastní apartmány ve Španělsku nebo v Rakousku.
Zajímavé je, že u sociálních dávek jsme adresní. U penzí zcela plošní. A ještě ti nejbohatší dostávají nejvíc přidáno. No jo no, pořád jsou nějaké volby.
