Dalibor Martínek: Co bude s Ukrajinci v Česku? Nálada houstne, stavební firmy se děsí
Postavení Ukrajinců v Česku se mění. Od začátku ruské války jich do Česka přišlo 400 až 600 tisíc. Nyní chce Ukrajina bojeschopné muže zpět, a Evropská unie na tento požadavek slyší. Pro Česko to může znamenat vážný dopad na pracovní trh.
Od tohoto týdne v unii platí, že muži žádající o azyl musí doložit splnění vojenské povinnosti na Ukrajině. Opatření se sice netýká uprchlíků, kteří již v zemích Evropské unie jsou, což je více než pět milionů lidí. Nicméně vzniká další tlak na uprchlé Ukrajince, kteří tvoří páteř některých pracovních oborů, v Česku například stavebnictví.
V Česku je vůči Ukrajincům rozpolcená nálada. Ukrajinské děti zaplnily české školy, dospělí se zapojili do služeb. Podle jednoho názoru je to dobře, pracovní trh dostal tolik žádanou novou sílu, a jeden z nejméně rodících národů světa dostal novou krev. Druhý pohled říká, že s Ukrajinci přišla kriminalita a vysosávání veřejných peněz. To je pohled Okamury a jeho stoupenců z SPD, ale vlastně i české vlády.
Ukrajinci budou sice dál požívat ochrany v EU, takzvaný institut dočasné ochrany pro lidi vysídlené z Ukrajiny kvůli válce má nově platit až do 4. března 2028. Ochrana však bude nově poskytována „pouze osobám, které splňují své vojenské povinnosti na Ukrajině.“
Stát letos podle krajů neposkytne ani korunu na opravy silnic druhých a třetích tříd. Pokud se rozhodnutí nezmění, stane se to poprvé od roku 2015. Hejtmani přitom žádali alespoň dvě miliardy korun, za optimální považovali čtyři miliardy. Ministerstvo dopravy jim podle Asociace krajů vzkázalo, že žádnou volnou rezervu nemá.
Kraje mají přijít o miliardy na silnice. Poprvé od roku 2015 nedostanou od státu nic
Politika
Ukrajinců bude méně
Podle ministra vnitra Lubomíra Metnara toto rozhodnutí omezí počty nově příchozích uprchlíků před válkou o desítky procent. To ovšem může být fatální zejména pro české stavebnictví, ale i jiné obory. Ve stavebnictví podle odhadů pracuje na čtyřicet tisíc Ukrajinců. Reálné číslo může být vyšší. Pořád v tomto segmentu funguje, že někdo přijde, může pár týdnů pracovat, dostane peníze na ruku, a zmizí.
Tento způsob práce je přesně fenomén, na který se zaměřila Babišova vláda. Babiš a spol. jsou zastánci dohledu, kontroly a restrikcí. Ukrajinští pracovníci se stali terčem. A to přesto, že vykonávají práce, o které žádný Čech nemá zájem. Dělají prodavače v supermarketech, uklízejí, nosí na stavbách těžké předměty.
Větší kontrola pracovního trhu je klíčovým argumentem vlády při vysvětlování, kde vezme země peníze na bobtnající výdaje. Má jít o likvidaci šedé ekonomiky a tím pádem o vyšší daňové výnosy. „Úřady posílí a výrazně zintenzivní svou koordinaci při odhalování nelegální a zastřené práce,“ zní slova ministerstva financí. Jde o chiméru, šedá ekonomika nezmizí a případné nové daňové výnosy nepokryjí rostoucí výdaje. Nicméně vláda to takto hraje.
Pokud by nadnárodní korporace platily daně tam, kde působí, „z ničeho nic“ by se v daňovém výběru globálně objevilo kolem 500 miliard dolarů. Už století svět přihlíží účetním machinacím. Nyní to však vypadá, že si vlády začínají uvědomovat, že se samy připravují o peníze, které jim mohou pomoci z dnešní svízelné situace.
Karel Pučelík: Zázračný lék na zadlužené rozpočty? Ne, jen férové daně
Názory
Češi nové byty nepostaví
Na druhé straně na ukrajinských pracovních stojí české stavebnictví. Chceme nové dálnice, nové byty. Kdo chce, nechť se jde podívat, kdo rekonstruuje Václavské náměstí v Praze. Za rok 2025 vyprodukovalo podle statistického úřadu stavebnictví hodnotu ve výši 783 miliard korun. Přitom je v Česku, zejména v Praze, nedostatečná výstavba bytů. Hořekujeme nad tím, že je bydlení nedostupné. Jediný, kdo na tom může něco změnit, nejsou politici s novelou stavebního zákona ani úředníci stavebních úřadů, ale ukrajinští dělníci, kteří ty byty reálně staví.
Teď se nad nimi společným tlakem vládní politiky a snahy Ukrajiny získat na frontu bojovníky smráká. „Je třeba si otevřeně říci, že čeští pracovníci ve frontě na stavební pozice nestojí. Případný odchod části ukrajinských pracovníků by tedy měl na obor jednoznačně negativní dopad,“ říká Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví.
