Až do konce roku bude na českém trhu nedostupné antidepresivum Anafranil. Vyplývá to z údajů SÚKL. Zmíněný lék nemá podle ústavu náhradu. Dodávky léku jsou prý přerušeny z výrobních důvodů. To je pro Čechy, zvláště před blížícími se volbami, špatná zpráva. Tisíce lidí bude lék na tuto zdánlivě banální chorobu, pro někoho dokonce „nechorobu“, jistě na podzim potřebovat.
O novém viru z Číny, který způsobuje zápaly plic zejména u dětí, se toho podle českého ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) ví zatím málo. Světová zdravotnická organizace (WHO), která podle agentury Reuters Čínu požádala o podrobnější informace, by podle něj měla být aktivnější. Válek to uvedl na odborné konferenci Prostafórum 2023. Čínské úřady už 13. listopadu informovaly, že respiračních onemocnění v zemi přibývá.
Většina nemocnic v ČR podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) dává na platy 60 procent příjmů, třeba ty rehabilitační nebo psychiatrické až 80 procent. V západních zemích je to zhruba 50 procent. Uvedl to na sjezdu České lékařské komory (ČLK). Podle prezidenta ČLK Milana Kubka se z menší částky, která do zdravotnictví ve srovnání se Západem jde, platí přístroje a léky za stejné ceny, proto na odměny personálu zůstává méně. Systém veřejného zdravotního pojištění má letos na zdravotní péči 458 miliard korun, dlouhodobě jde zhruba polovina do nemocnic.
Je tu další vlna protestů doktorů. Mladí lékaři hrozí, že od prosince nebudou dělat přesčasy. To by bylo celkem pochopitelné, nikdo nechce jen tak dělat přesčasy. Tady je ovšem v pozadí výhrůžka, že když nenastoupí do služby, nebude v Česku dostatečná zdravotní péče a někdo by to mohl odnést životem. Máme tady takové drobné vydírání.
Šéf IKEM Michal Stiborek končí. Ministr zdravotnictví Válek jej neodvolal, jen přijal jeho rezignaci. Tím kauza IKEM mohla skončit. Kdyby Válek udržel vlastní ego a nedopustil se jedné zásadní věty. Tvrzením, že aktuální situace je součástí nějakého většího boje v rámci IKEM totiž potvrdil Stiborkova slova, že jde o jeho cílenou likvidaci. A to je velký problém.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) přijal rezignaci ředitele Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Michala Stiborka, který mu ji nabídl dnes ráno. Válek to oznámil na tiskovém briefingu, který se uskutečnil bez dotazů. Řízením IKEM v plném rozsahu pověří dosavadního statutárního zástupce ředitele institutu Jiřího Malého. Stiborek působil od roku 2011 jako ekonomický a provozní ředitel institutu, v čele IKEM byl od roku 2018. Jako důvod svého odstoupení uvedl Stiborek na webu nemocnice osobní útoky novinářů, které mu znemožňují pečovat o dobré jméno zařízení.
Šéf zdravotnického rezortu Válek je si na sto procent jistý, že od poloviny května bude v Česku dostatek antibiotik. Jednak proto, že se ministerstvu u části výrobců, kteří situaci zavinili tím, že nedodávají dostatek potřebných léčiv, podařilo obnovit dovozy a především pak proto, že se zlepšuje počasí. Jestli něco místním politikům jde, tak zdůvodnit, proč něco nejde nebo nešlo. A co na českou léčbu počasím Slunečník, Měsíčník a Větrník?
Zrušení povinných pracovních lékařských prohlídek pro nerizikové profese, které dnes oznámil ministr zdravotnictví, je z ekonomického hlediska rozumným krokem. Stejně tak zrušení vstupních lékařských prohlídek pro zaměstnance. Zaměstnavatelé totiž ušetří ročně vyšší stovky milionů korun, jelikož už nebudou muset vstupní a povinné prohlídky proplácet, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Novopečený ministr školství Vladimír Balaš chce nechat prověřit přínos víceletých gymnázií a dopad jejich existence na druhý stupeň základních škol. Zastáncem víceletých gymnázií, jak přiznává, není. V době, kdy se nebývale rozevírají sociální nůžky, rozpoutat třídní boj ještě na poli vzdělávání, to je hodně velká zabedněnost. Nebo záměr? Na vlastní reprezentanty včetně ministrů má STAN mimořádně šťastnou ruku.
Tisíce pozitivních testů denně navzdory minimu realizovaných testů, tisícovka lidí v nemocnicích, z toho stovka ve vážném stavu. A desítky mrtvých denně. Tyto statistiky se česká vláda rozhodla označit za konec pandemie.
Evropský výrobce letadel 🛬🛬🛬 Airbus nařídil bezodkladnou úpravu softwaru u výrazného množství letadel řady A320. Podle zdrojů agentury Reuters by se svolání mohlo týkat přibližně 6000 letadel, což představuje přibližně třetinu světové flotily tohoto výrobce. Úpravy je nutné provést ještě před příštím vzletem. Dopravci Wizz Air a Air India už avizovali, že se opatření může dotknout některých jejich letů.
Americké akcie při dnešní zkrácené seanci po Dni díkůvzdání posílily. Náladu na akciových trzích zlepšila rostoucí očekávání, že americká centrální banka v prosinci přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb, uvedla agentura Reuters.
Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair oznámila, že ruší svůj věrnostní program, protože se slev rozhodlo využít příliš mnoho cestujících a po osmi měsících od jeho zahájení se projekt ukázal jako ztrátový.
Akcie na pražské burze za 11 měsíců letošního roku výrazně vzrostly a index PX si od počátku ledna do konce listopadu připsal 41,6 procenta na 2493,1 bodu. Během listopadu se dostal na dosavadní maximum. Nejvíce posílily akcie Doosan Škoda Power, které se obchodují na hlavním trhu burzy od 6. února. Naopak nejvíce ztratily akcie Photon Energy.
Ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor pohrozil úplným zablokováním komunikační aplikace WhatsApp. Rusko již v srpnu začalo omezovat hovory přes aplikaci WhatsApp a obvinilo ji, že odmítá ruským úřadům poskytovat informace ohledně podvodů a terorismu, napsala agentura Reuters.
Pražská burza v závěru týdne posílila, index PX stoupl 0,42 procenta na 2493,07 bodu. Z předních emisí se dařilo rakouským titulům a Komerční bance, naopak akcie energetické společnosti ČEZ a Monety Money Bank mírně oslabily.
Vývoz zboží z České republiky do zahraničí by měl podle Asociace exportérů letos vzrůst přibližně o 2,3 procenta na rekordních asi 6,25 bilionu korun z loňských 6,11 bilionu korun. Meziroční nárůst však bude výrazně nižší než mezi lety 2024 a 2023, kdy činil 7,6 procenta.
Česko začalo jednat s Polskem o společné přihlášce do projektu evropské AI Gigafactory. Součástí jednání a společného projektu jsou také Pobaltské státy. Uvedlo to ministerstvo průmyslu a obchodu, které jednání za českou stranu vedlo. Projekt by se měl podle plánu zahájit v roce 2026 a jeho rozpočet přesahuje 90 miliard korun, když přibližně třetinu pokrývají evropské a státní dotace a zbytek financuje soukromý sektor.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) podle webu iROZHLAS.cz v domě generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody nalezli hotovost převyšující částku 80 milionů korun. Svoboda následně sdělil, že peníze pocházejí z celoživotních úspor jeho předků.
Německý Spolkový sněm schválil rozpočet na příští rok. Vláda v něm počítá s výdaji 524,5 miliardy eur (12,7 bilionu Kč), tedy vyššími než letos. Předpokládá rovněž rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu Kč), tedy o deset procent vyšší než v rozpočtu na letošní rok. Kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám Německo rozpočet na letošní rok schválilo teprve v září.