Rusko může za válku tvrdě zaplatit v reparacích. Ukrajina má šanci na biliony korun

Otázka válečných reparací se brzy dostane na scénu. Válka není u konce, ale Ukrajina sčítá škody. Bude z toho velká právní bitva.

To, že evropské země budou platit a dostávat válečné reparace, zní jako návrat do dvacátého století. Ruské síly se zatím postupně stahují z centrální Ukrajiny k ruské hranici a už je jasné, jak velké finanční škody válka napáchala. Ukrajinská ministryně hospodářství a vicepremiérka Julija Sviridenková před masakrem v Buče na svých sociálních sítích zveřejnila dosavadní odhad škod způsobených Ruskem. Celkově jde o 565 miliard dolarů (necelých 13 bilionů korun).

Pro představu, v dnešní realitě to jsou výdaje českého státního rozpočtu na sedm let. Vicepremiérka uvedla, že čísla každým dnem rostou a Ukrajina bude od agresora žádat náhradu děj se co děj. Podobně před časem mluvil premiér Vlodymyr Zelenskyj a guvernér ukrajinské centrální banky Kyrylo Ševčenko - Ukrajina má být obnovena z ruských peněz.

Jak konkrétně účet vypadá? Škody na infrastruktuře Ukrajina vyčíslila na 119 miliard dolarů. Poškozeno bylo podle ukrajinské ministryně osm tisíc kilometrů silnic, desítky železničních stanic a řada letišť.

Pokles HDP odhaduje země na 112 miliard dolarů, o dalších 54 miliard přišla na přímých investicích do ekonomiky. Státní rozpočet přišel o 48 miliard dolarů, firmy o 80 miliard dolarů. Škody civilnímu obyvatelstvu odhadla ministryně na 90,5 miliardy dolarů. Zničeno bylo deset milionů metrů čtverečních bydlení, 200 tisíc aut a znemožněno zásobování potravinami pro pět milionů lidí.

„Existují nejméně dvě metody pro výpočet ztrát. První jsou přímé škody na zničeném majetku, druhým je výpočet ztrát z celkového dopadu nepřátelských akcí, včetně zhoršující se ekonomické situace u nás, rostoucí nezaměstnanosti, blokování obchodu, klesající spotřebitelské poptávky a další,“ vysvětlila Sviridenková. Částku zvyšuje i rostoucí počet civilních obětí.

Válečný zločin. Zohavená těla a masové hroby. Buča je nová Srebrenica

Politika

Zprávy o vyvraždění stovek civilistů v ukrajinském městě Buča vyvolaly pobouření u ukrajinských i západních představitelů. Je to nová Sebrenica, píše Kyjev. Buča leží jen 37 kilometrů severozápadně od metropole. Ruští vojáci v městě "náhodně vraždili místní civilní obyvatele". Některé z obětí mají svázané ruce za zády, ulice města jsou poseta těly, napsalo ukrajinské ministerstvo obrany na Twitteru. Starosta města Anatolij Fedoruk řekl agentuře Reuters, že bylo zabito přes 300 lidí. Ministerstvo obrany v Moskvě fotografie a videa zveřejněné ukrajinskou stranou označilo za provokaci.

ČTK

Přečíst článek

Nebude to jednoduché

Má Ukrajina šanci na válečné reparace dosáhnout? Má, velkou. Bezprostředně po zahájení vojenského útoku podala Ukrajina žádost k Mezinárodnímu soudnímu dvoru OSN v Haagu (ICJ). Koncem března dosáhla dílčího úspěchu: Mezinárodní soudní dvůr nařídil Rusku prozatímním opatřením zastavit nepřátelství. Zda Ukrajina zvítězí i v hlavním řízení, se teprve uvidí.

„Státy se mohou obrátit na Mezinárodní soudní dvůr a deklarovat tam porušení mezinárodního práva,“ řekla Astrid Reisingerová Coraciniová, expertka na mezinárodní právo z Vídeňské univerzity, v rozhovoru pro rakouský deník Standard. Porušení mezinárodního práva státem vyvolá povinnost provést reparace. Pokud soud potvrdí porušení, rozhodne o formě a výši nápravy, včetně náhrady škody. Problém tu ale může být: Státy podléhají mezinárodním soudům pouze pokud s tím souhlasí. „A v aktuálním případě Ukrajina ani Rusko bezpodmínečně nepřijaly jurisdikci Mezinárodního soudního dvora,“ říká právnička.

Scholz i Johnson do pár dní oznámí další protiruské sankce

Politika

Německý kancléř Olaf Scholz podle agentury Reuters prohlásil, že západní spojenci se v nejbližších dnech dohodnou na dalších sankcích proti Rusku. O nových sankcích hovořil i britský premiér Boris Johnson, který v nedělním prohlášení upozornil na "ohavné útoky proti civilistům" v ukrajinských městech Buča a Irpiň. Jsou podle něj dalším důkazem, že Rusko se na Ukrajině dopouští válečných zločinů. Ministerský předseda v této souvislosti pohrozil zpřísněním protiruských sankcí a zároveň přislíbil další vojenskou pomoc Ukrajincům.

ČTK

Přečíst článek

Podle Andrease Müllera z fakulty mezinárodního práva na univerzitě v Innsbrucku Rusko tvrdilo, že na východní Ukrajině probíhá „genocida“, čímž ospravedlňovalo svůj útok. Ukrajina proto chce, aby mezinárodní justice na základě úmluvy o genocidě, kterou obě země podepsaly, určila, že obvinění Ruska je nepodložené. „I kdyby Ukrajina vyhrála konkrétní případ, vzhledem k okolnostem případu vidím spíše malou příležitost pro náhradu škody,“ říká Reisingerová Coraciniová. „Uvidíme, co z toho soud udělá,“ dodává. Otázkou je, zda vůbec lze nároky vůči Rusku i v případě vítězství u soudního dvora vymáhat. Haag může vymáhat své rozsudky s pomocí Rady bezpečnosti OSN, ale Rusko tam má právo veta.

Konfiskace majetku

Existují další způsoby, jak může Ukrajina získat reparace bez souhlasu Ruska: prostřednictvím fondu obětí Mezinárodního trestního soudu (ICC) a prostřednictvím ruských aktiv v zahraničí. Rusko samo není součástí ICC, Ukrajina po anexi Krymu přijala jeho jurisdikci. Vrchní žalobce Karim Khan už proto zahájil vyšetřování válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Pokud by byli ruští úředníci zajati a předáni ICC (tedy pokud je Rusko vydá), oběti by se mohly zapojit do procesu a získat přístup jak k majetku odsouzených, tak k finančním prostředkům z fondu obětí. OSN potvrdila, že ruská agrese má na svědomí 1417 civilních obětí. Dalších 400 civilistů údajně bylo zabito při masakru v Buče. 

Ukrajina sama samozřejmě nemusí čekat na rozsudek mezinárodního soudu, než podnikne nějaké kroky - už nyní může zabavit ruský majetek na svém území a použít ho k poválečné obnově země. Ukrajinský parlament v březnu schválil zákon umožňující zkonfiskovat majetek a peníze ruských firem na Ukrajině. Rozhodovat má bezpečnostní rada státu na návrh vlády a ta má také sestavit seznam objektů podléhajících nucené konfiskaci. O kolik peněz se jedná, zatím není jasné. 

Zda v reparacích pro Ukrajinu mohou pomoci i jiné státy, které nejsou přímo zapojeny do ozbrojeného konfliktu, je otázka, právníci se o to zatím přou. Sancemi byly zmrazeny stamiliardové rezervy ruské centrální banky i majetek různých Putinových prominentů. 

Právní pákou na konfiskaci ruského majetku v zahraničí by mohla být argumentace, že ruský útok způsobil vážné porušení mezinárodního práva „erga omnes“ – tedy proti všem státům, říká Reisingerová Coraciniová. Pak by další státy mohly mít také právo přijmout protiopatření. Ruský majetek, který je již kvůli sankcím zmrazen, by teoreticky mohl být zabaven a také převeden na Ukrajinu. Zmrazené devizové rezervy ve výši 350 miliard dolarů drží především USA, Japonsko, Německo a Francie. 

Pro takové opatření ovšem neexistuje precedens. V prosinci 2005 přijalo Valné shromáždění OSN rezoluci, která obětem porušování lidských práv dává právo na reparace podle mezinárodního práva. Pokud však subjekty nejsou ochotny platit, musí členské země OSN určit přesný mechanismus pro placení reparací. Už teď je jasné, že z případu ruských reparací Ukrajině bude právní bitva mezinárodního formátu. 

Zakladatel Seznamu Lukačovič pošle Ukrajině 100 milionů korun. Na zbraně

Filantropie

Miliardáře podle vlastních slov zdrtily záběry masakru v Buče. Již dříve se Ivo Lukačovič angažoval v organizaci sbírky pro nejbohatší Čechy, která na humanitární pomoc vynesla stamiliony korun.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Kaczyński: Americké jaderné zbraně v Polsku? Moskvu by to zastrašilo

Politika

Polský vicepremiér a de facto nejmocnější politický představitel v zemi Jaroslaw Kaczyński nedělnímu vydání německého listu Die Welt řekl, že je otevřený vůči možnosti rozmístit americké jaderné zbraně v Polsku. Podle něj by takový krok "značně zesílil odstrašení Moskvy". Dodal zároveň, že tato otázka není na pořadu dne, "což se však může rychle změnit". S iniciativou by podle něj musely přijít samy Spojené státy, informovala agentura DPA.

ČTK

Přečíst článek