Ruská ekonomika se hroutí. Navzdory tomu, co tvrdí Putin
Pokud jako důkaz dopadů západních sankcí na ruskou ekonomiku nestačí fakt, že rozlohou největší země světa poprvé od bolševické revoluce nezaplatila svůj zahraniční dluh, zpráva o sociálně-ekonomické situaci Ruska nenechá už nikoho na pochybách. Ruská ekonomika se postupně hroutí, píše americký týdeník Newsweek.
Ač ruská hlava státu Vladimir Putin vytrvale tvrdí, že západní sankce Rusko nepoškodí, data ruského statistického úřadu hovoří jasně. Ukazují, že se výroba propadla v mnoha odvětvích, od automobilů až po domácí spotřebiče. Pokles zaznamenal i maloobchod. Celkově se index průmyslové výroby v Rusku, měsíční ekonomický ukazatel měřící reálnou produkci ve zpracovatelském, těžebním, elektrárenském a plynárenském průmyslu, v květnu meziročně snížil o 1,7 procenta.
To je výraznější pokles než v dubnu, kdy pokles činil 1,6 procenta. Těžba se letos v květnu meziročně snížila o 0,8 procentního bodu, zpracovatelský průmysl pak zaznamenal pokles o 3,2 procentního bodu.
I když se tato čísla zdají poměrně nízká, odrážejí klesající trend. Patrnější je v enormních propadech materiálu, které ovlivňují výrobu konkrétních produktů. Utrpěla především výroba aut, která je teď o 96,7 procenta nižší než loni. Výroba nákladních automobilů se propadla o 39,3 procenta, výroba dieselových a benzinových motorů o 57 procent, výroba dieselových lokomotiv o 63,2 procenta a výroba nákladních vagonů o 51,8 procenta.
Světově významná ratingová agentura Moody’s v noci na dnešek středoevropského času oficiálně potvrdila, že Rusko se ocitlo v platební neschopnosti – tedy v bankrotu – vůči svým zahraničním věřitelům.
Lukáš Kovanda: Část věřitelů Ruska se chce „zahojit“ ze zmrazeného majetku oligarchů
Názory
Francouzská automobilka Renault, která ovládala největší ruskou automobilku AvtoVAZ, v březnu pozastavila provoz ve svém moskevském závodě. Tento krok učinila pod tlakem ukrajinských lídrů, kteří tak reagovali na ruskou invazi. Renault později souhlasil s prodejem svých ruských aktivit za symbolickou částku.
Nákladní letecká doprava se meziročně snížila o 86 procent, což má dopady i na další produkty. O 58,1 procenta se proti loňsku snížila také výroba chladniček a o 59,2 procenta výroba praček. Zajímavé je, že o 24,5 procenta klesla také výroba cigaret, poznamenal Newsweek.
Grafy ukazují, že maloobchodní obrat se taktéž snížil ve srovnání s předchozím rokem, pokles je ale znatelný i proti začátku letošního roku. Velkoobchodní obrat se také prudce snížil, oslabení spotřebitelské poptávky je pravděpodobně odrazem nižších mezd v době vysoké inflace, se kterou se země potýká.
Státy ze skupiny velkých světových ekonomik G7 chtějí udržet a rozšířit sankce proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Šéfové států a vlád zemí G7 v dnešním závěrečném prohlášení po summitu v bavorském alpském zámku Elmau uvedli, že chtějí ve vzájemném souladu dále snižovat ruské příjmy včetně těch z prodeje zlata. Chtějí také zvážit možné stanovení cenového stropu na ruské energie.
Země G7 hodlají stupňovat sankce proti Rusku, mohou se týkat zlata i cen energií
Politika
Ještě významnější zprávou pro ruské obyvatelstvo je reálný pokles důchodů, které se v květnu meziročně snížily o 8,2 procentního bodu, zatímco mzdy v dubnu klesly o 7,2 procentního bodu.
Tyto údaje jsou jasným znamením, že ruská ekonomika utrpěla v důsledku sankcí, a to navzdory skutečnosti, že se rubl po únorovém propadu odrazil ode dna a země se vyrovnala se sankcemi lépe, než se zpočátku očekávalo.
Pokles průmyslové výroby je sice menší, než očekávali západní ekonomové, ale pokles ekonomiky je nepopiratelný. Dokonce i ruská centrální banka uvedla, že v letošním roce očekává pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 7,8 procenta. Západní ekonomové očekávají téměř dvojnásobný propad. Institut pro mezinárodní finance (IIF) odhaduje propad o 15 procent.
Ruská plynárenská společnost Gazprom za loňský rok nevyplatí žádné dividendy. Naposledy se tak rozhodla v roce 1998. Cena akcií firmy, nad kterou má kontrolu Kreml, se v reakci na oznámení propadla o více než čtvrtinu, píše agentura Reuters.
Kreml šokuje. Gazprom navzdory tučným ziskům nevyplatí dividendy, akcie firmy prudce padají
Zprávy z firem
Jedna z nečekaně dobrých zpráv pro Rusko přišla z trhu práce, kde byla v květnu rekordně nízká míra nezaměstnanosti, konkrétně 3,9 procenta. Vzhledem k tomu, že vysoká inflace nadále snižuje reálné mzdy, není pravděpodobné, že by se vysoká zaměstnanost nějak promítla do spotřebitelské poptávky. Současná ochota lidí utrácet proto nebude nejspíše schopna zvrátit recesi, která Rusko s největší pravděpodobností čeká.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.