Průmysl v energetických kleštích. Před zdražováním elektřiny není úniku
Firmy, které drahota nezasáhne přímo, si ji „přivezou“ od dodavatelů.
Zdražování prakticky všech vstupů sledují české firmy už delší dobu. K váznoucím dodávkám ze zahraničí, způsobeným narušením obchodních řetězců, nebo růstu cen komodit se nyní navíc přidává prudký růst cen energií.
A je to teprve začátek. S realizací ambiciózního bruselského plánu Fit for 55 a vypínáním uhelných elektráren bez dostatečně rychlého vykrytí výpadku obnovitelnými zdroji bude energetická drahota ještě horší. Špatná zpráva pro českou ekonomiku je, že řada důležitých odvětví našeho průmyslu patří mezi největší žrouty energií.
Firmy proto hledají cesty, kde ušetřit. To ale může mít negativní vliv do budoucnosti.
„Dražší vstupy způsobí zřejmě i větší otálení, co se týká větších investic, a tím se bude oddalovat i oživení české ekonomiky,“ upozorňuje analytička Hospodářské komory Karina Kubelková.
Dodavatelské řetězce již druhým rokem nefungují tak hladce, jak byli dodavatelé i odběratelé zvyklí před vypuknutím pandemie. Částečně si za to mohou výrobci, maloobchodníci i zákazníci sami. Všichni objednávají více, než potřebují ve snaze se předzásobit z obavy z dalších výpadků dodávek. Tento koktejl ale paradoxně celou situaci ještě více zhoršuje. 
Panické syslení zhoršuje krizi v zásobování
Money
Nenasytné hutě
Výdaje za elektřinu nebo plyn tvoří v rámci nákladů firem velmi rozdílnou položku. Podle ředitele Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy Bohuslava Čížka patří mezi nejnáročnější chemický, ocelářský nebo papírenský průmysl. „Vyšší cena energie může pro tato odvětví znamenat navýšení nákladů o několik miliard korun ročně,“ upozorňuje Čížek.
Mezi silně zasaženými podniky budou Třinecké železárny. „Z hlediska nákladů jsou energie jednou z nejvýznamnějších nákladových položek, takže prudký růst cen elektřiny i zemního plynu má významný negativní dopad na hospodaření,“ říká mluvčí firmy Petra Macková Jurásková.
Ceny českých průmyslových výrobců dramaticky rostou. V září meziroční růst zrychlil na 9,9 procenta ze srpnových 9,3 procenta, uvádí statistika Českého statistického úřadu. Růst cen se naplno rozjel i ve stavebnictví a zemědělství. Podle analytiků hrozí inflační spirála.
Ceny českých výrobců letí vzhůru. Hrozí inflační spirála
Money
V oblasti automotivu, pro české hospodářství vůbec nejdůležitějším oboru, jsou náklady menší. I tady ale počítají s tím, že budou mít v příštím roce vyšší podíl. Například u výrobce převodovek Wikov Industry nyní stojí energie zhruba za 2,3 procenta nákladů. „V příštím roce počítáme s nárůstem na pět až 5,5 procenta,“ uvádí marketingový šéf Martin Sychrovský.
Ještě menší přímé dopady pociťují stavaři. Společnost Metrostav podle mluvčího Vojtěcha Kostihy v rámci plateb za energie utratí jen asi půl procenta z celkových nákladů. Problém je, že nejen Metrostav pocítí dražší energie v cenách svých dodavatelů.
Ty zdražíš mně, já tobě
Ačkoli Metrostav sám „nepropálí“ příliš mnoho elektřiny, mezi energeticky nejnáročnější provozy patří výrobci materiálů potřebných na stavbách. „To jsou zejména cihly, pálené tašky, obklady a dlažby, tedy de facto vše, co je z cementu,“ říká Kostiha. Podobně je tomu u automobilek a jejich dodavatelů, kteří platí víc za ocel nebo plasty.
Stavební firmy mohou zdražení díky velké poptávce po nemovitostech snáze promítnout do konečných cen, u konkurenčních odvětví typu automotivu jsou možnosti omezenější. „Budeme se snažit navýšení výrobních nákladů promítnout do prodejních cen. Je to ale závislé na výstupu jednání se zákazníky,“ naznačuje Michaela Matuchová, mluvčí společnosti Witte Automotive, vyrábějící například systémy zamykání pro automobilky.
Marcel Soural se letos poprvé dostal do žebříčku sta nejbohatších Čechů, který sestavuje časopis Forbes. Ten majetek jednoho z největších českých developerů odhadl na 2,6 miliardy korun. V klubu nejbohatších Čechů tak obsadil 97. místo. Po pádu Bohemia Energy Jiřího Písaříka je o příčku výše. První velký rozhovor po oznámení výsledků poskytl Soural pro newstream.cz. 
Lidé zapomněli, že peníze se vydělávají prací, říká miliardář Soural
Leaders
Komplikace se projevují také u exportérů, kteří musí vážit cenovou konkurenceschopnost na zahraničních trzích. „Vyvážíme do více než osmdesáti zemí světa. Ne v každém regionu je možné cenu zvýšit, protože by ji konkrétní trh nemusel akceptovat,“ vysvětluje Sychrovský a dodává, že maximálně si firma bude moci „přirazit“ deset procent.
Dalším problémem mohou být smlouvy. „Promítnutí zvýšených nákladů do cen produktů není možné vždy, s ohledem na dlouhodobé kontrakty,“ říká Jurásková.
Úspory, úspory
Pod tlakem zdražování tak firmy hledají energetické úspory. „Zlepšujeme energetickou efektivitu strojních zařízení, využíváme odpadní teplo ze strojů pro vytápění budov, instalujeme tepelná čerpadla, inteligentní regulaci osvětlení a používáme LED světla. Na střechy poboček instalujeme fotovoltaiku,“ vypočítává Pavel Roman, mluvčí skupiny Robert Bosch.
V posledních měsících, a především týdnech, pozorujeme nebývalý růst ceny elektřiny a prakticky všech nejen energetických komodit. Elektřina je v současnosti nejdražší v historii a je dokonce i nad úrovní rekordního roku 2008. 
Michal Macenauer: Elektřina zlevní, i tak vydělá ten, kdo si pořídí vlastní zdroj
Názory
Cestou digitalizace jde také skupina Siemens. „Ve výrobě lze pomocí digitálních řešení zvýšit efektivitu napříč hodnotovým řetězcem, výrazných úspor jde dosáhnout i v případě, že digitální technologie a řešení využijeme v budovách. V obou případech se úspory mohou pohybovat až v desítkách procent,“ tvrdí mluvčí Martina Kellerová.
Ve Wikov Industry zase nečekaně rychlý nástup zdražování energií urychlil dříve plánované úsporné investice, například zateplování výrobních hal. Blíže realitě jsou i úvahy o vybudování vlastního zdroje v podobě solární elektrárny.
Více čtěte v týdeníku Hrot.
Do konce roku v Česku pravděpodobně krachne ještě víc než desítka dodavatelů energií. Půjde o malé prodejce se špatným systémem řízení rizika, jejichž konec zbytek trhu bez problému absorbuje.
Experti: Amatérské řízení rizika položí ještě víc než desítku dodavatelů energií
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
