PPF banka stále nevydělává tolik, co před covidem. Kvůli válce omezuje operace v rublech
PPF bance, která spadá do skupiny zesnulého miliardáře Petra Kellnera, stoupl loni čistý zisk o 600 milionů korun na 1,747 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy za rok 2021. Zisk se ale nedostal na úroveň předpandemického roku 2019, kdy činil 2,6 miliardy korun.
Návrat na předcovidovou úroveň zisku se PPF bance nepodařil ani v druhém pandemickém roce. Čistý zisk jí ale stoupl o 600 milionů korun na 1,747 miliardy korun, uvádí výroční zpráva firmy, na níž jako první upozornil Deník N.
PPF banka kvůli únorové ruské invazi na Ukrajinu během letošního roku svoji činnost v Rusku omezila. „Banka v návaznosti na geopolitickou situaci v průběhu roku 2022 významně snížila svoji expozici na Rusko z 31. prosince 2021, a to jak úpravou limitů na protistrany z uvedených států, tak i omezením limitů na operace v rublech,“ uvedla PPF banka ve výroční zprávě.
Vojenský konflikt by na bankovní dům podle dokumentu neměl mít větší vliv. Jeho pohledávky nebo finanční aktiva (může jít například o dluhopisy nebo akcie) se vztahem k ruským a ukrajinským trhům ke konci března činily 0,18 procenta z celkového majetku PPF banky. Závazky k regionu tvořily 0,31 procenta z celého objemu.
Skupina PPF se ve spolupráci se společností Karlín Goup vrhá do rezidenčního developmentu. Dohoda zahrnuje projekty v hodnotě čtyř miliard dolarů.
PPF bude stavět byty. První vzniknou v nových Bubnech
Zprávy z firem
V loňském roce se vlastní kapitál PPF banky zvýšil o 7,3 procenta na 16,5 miliardy korun. „Návratnost vlastního kapitálu je i přes dopad pandemie v roce 2021 na velmi solidní úrovni téměř 11 procent,“ informovala firma. Objem aktiv vzrostl, bilanční suma se dostala na téměř 237 miliard korun, tedy na úroveň předpandemického roku 2019. Tvořily je hlavně reverzní repo operace s centrální bankou nebo pohledávky za klienty.
PPF banka uvedla, že se v hodnocení primárních dealerů státních dluhopisů, které sestavuje ministerstvo financí, opět umístila na druhém místě. „S celkovým objemem obchodů s cennými papíry za rok 2021 v hodnotě 419,5 miliardy korun se tak řadíme mezi nejvýznamnější obchodníky na finančních trzích v České republice,“ upozornil generální ředitel banky Petr Jirásko.
PPF banka z 92,96 procenta ovládá nizozemská společnost PPF Group, kterou nyní spravuje manželka zesnulého miliardáře Renáta Kellnerová. Zbývajících 6,73 procenta drží hlavní město Praha. Bankovní dům se věnuje především poskytování finančních, investičních a poradenských služeb a privátnímu bankovnictví.
Skupina PPF rok po smrti svého zakladatele Petra Kellnera podle některých expertů pomalu opouští východní trhy, soustředit se chce na Evropu a Spojené státy. Dědické řízení stále běží, správcem pozůstalosti je vdova Renáta Kellnerová. Oficiální akce k výročí se konat nebudou, zaměstnanci si jej podle vyjádření zdrojů z PPF připomenou v práci.
Rok po Kellnerově smrti: PPF opouští turbulentní východní trhy a míří na klidnější západní, míní ekonomové
Zprávy z firem
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
