Palladium v průmyslu hned tak něco nenahradí
Vědce už dlouho zajímá jeden drahý kov. Palladium. Nechtějí do něj investovat. Chtějí jej nahradit a zbavit ho jeho ceny. Palladium vědeckou komunitu ale nadále šokuje, když nedávno absolutně rozbilo další nadějnou technologii, která ho měla nahradit, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Palladium se spíše výjimečně prodává v podobě investičních slitků nebo mincí. Mnohem obvyklejší jsou investice do cenných papírů napojených na tento kov. Jeho cena v posledních letech v průměru přesahuje cenu zlata. Uplatňuje se ve šperkařství a v zubních plombách, ale suverénně největšími odběrateli palladia jsou automobilový a chemický průmysl.
Nejvíc se ho těží na Sibiři a v Jižní Africe. Funguje jako katalyzátor. Školní definice říká, že tak se nazývá látka, která ovlivňuje průběh chemické reakce a přitom z ní vystupuje nezměněná. Jednodušší hodnocení zní, že bez palladia se momentálně svět neobejde.
Nezbytné pro syntézu léků
Vedle platiny a rhodia je palladium součástí katalyzátoru výfukových plynů v automobilech, tedy zařízení, které z výfukových plynů odstraňuje většinu škodlivých zplodin. V chemickém průmyslu zase při chemických reakcích umožňuje vznik vazeb mezi atomy uhlíku. Díky tomu vznikají organické sloučeniny, jednoduché i tak složité, jakou jsou léky.
„Pro každý lék, jenž vyrábíme, potřebujeme v některé fázi výroby reakci, kterou umožňuje palladium jako katalyzátor,“ komentoval Per-Ola Norrby, profesor univerzity ve švédském Göteborgu a současně výzkumník ve farmaceutickém gigantu Astra Zeneca, pro redakční článek ve vědeckém časopise Nature.
Ceny drahých kovů a komodit v prvním čtvrtletí rostly. Zlato zdražilo o téměř šest procent, stříbro o sedm procent. Ještě výrazněji, o desítky procent, stouply ceny ropy, zemního plynu či pšenice a kukuřice. Vyplývá to z dat řady tuzemských analytiků. Důvodem byla podle nich hlavně ruská invaze na Ukrajinu koncem února.
Drahé kovy zažily růstový kvartál. Ceny tlačila vzhůru válka
Money
Hledání náhrady
Uvážíme-li, jak je palladium potřebné a drahé, nepřekvapí, že se výzkumníci snaží nahradit jej něčím levnějším. Železem, niklem či jiným kovem, anebo úplně nekovovým katalyzátorem. Už několikrát se zdálo, že jej mají.
Loni informovali čínští výzkumníci z technické univerzity ve městě Che-fej v odborném časopise Nature Catalysis, že v laboratoři objevili způsob, jak jednu významnou organickou reakci provádět bez paládia díky katalyzátoru na bázi organických sloučenin aminů.
Chemický i průmyslový svět byl nadšený, ale opatrný. Výzkumníci různě po světě začali postup ověřovat – a nějak jim nevycházel. Až na to nakonec přišli.
Čínští vědci si dávali záležet na tom, aby jim do reakcí neproniklo nějaké znečištění zvenčí. Jenže si neuvědomili, že aminový katalyzátor, který používali, byl vyráběn reakcí, při níž bylo využito palladium, a jeho stopy v látce zůstaly. A to pak stačilo i na ovlivnění výsledné reakce. Výzkumníci tedy palladium vůbec nenahradili. Dostalo se jim do laboratorních reakcí v jiné chemikálii.
Čínští vědci nakonec svůj článek stáhli – tedy označili jej jako neplatný, badatelům je stále k dispozici, aby se i z něj mohli poučit. Což dělají, protože postup v odborných periodicích stále rozebírají.
Dopady ruské invaze na Ukrajinu se trhy přehnaly jako tornádo. Celá plejáda komodit, paládium nevyjímaje, kvůli ní zažívá jízdu jako na horské dráze. 
Cenové veletoče paládia. Automobilky zvažují, že přejdou na levnější platinu
Money
Zákeřná kontaminace
Zmíněným čínským výzkumníkům se nikdo nesměje, tohle se bohužel může stát. A u palladia se už něco podobného dokonce několikrát stalo. Například v roce 2003 výzkumníci z londýnské školy King’s College „objevili“ způsob, jak reakce v organické chemii katalyzovat nikoli palladiem, ale měděnými sloučeninami za působení mikrovlnného záření.
Výborně jim to fungovalo, vypadalo to na obrovský úspěch. Až do chvíle, kdy se výzkumný tým přesunul z Londýna na univerzitu ve městě Storrs v americkém Connecticutu. A jako když utne, reakce přestala fungovat. Po měsících výzkumů vědci zjistili a popsali, že jedna z látek od britského dodavatele používaná při reakcích byla kontaminována nepatrným množstvím palladia. V Americe výzkumníci koupili místní chemikálii, v ní palladium nebylo a „zázračná“ reakce se zastavila.
Něco podobného se stalo na univerzitě ve finském Tampere v roce 2008 a taky trvalo, než další vědci popsali, že do reakce, v níž se používalo jako katalyzátor železo, taky proniklo nechtěné palladium a „udělalo“ potřebnou práci.
Uklidnění investorů?
Příklady jsou varovné pro vědce, protože ukazují, jaké zákeřnosti jim mohou pokazit jejich práci. A naopak snad mohou uklidnit investory do palladia – v tuto chvíli za tento kov fakt není náhrada, takže si dobrou cenu udrží. Tedy až do chvíle, kdy vědci přece jenom najdou něco lepšího. Může to být zítra, za rok, anebo možná nikdy. Svět je plný nejistot.
Zlato je vykreslováno jako bezpečný přístav v dobách nejistoty a inflace zvlášť. Takto jej prodejci nabízejí i drobným klientům. V posledním kvartále přitom cena zlata klesla o více než pět procent. 
Zlato mělo chránit před inflací. Proč tedy i jeho cena klesá?
Money
Aplikace vědy v byznyse čtěte zde
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
