Michl kritizoval Babiše i Pavla a hájil si vlastní politiku
Guvernér ČNB Aleš Michl dal rozhovor prestižnímu deníku Financial Times. Hájil v něm své postoje vůči tlaku premiéra i prezidenta: nechce snižovat úrokové sazby ani prosazovat rychlý vstup do eurozóny.
Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl prohlásil, že premiér i prezident země tlačí „špatně načasované“ hospodářské myšlenky.
V rozhovoru pro Financial Times Aleš Michl uvedl, že nedávné výzvy premiéra Andreje Babiše ke snížení úrokových sazeb jsou v rozporu se snahou centrální banky zkrotit inflaci. Kriticky se vyjádřil také ke snaze prezidenta Petra Pavla prosadit přietí eura.
Miliardář a podnikatel Babiš, který se často obdivně vyjadřuje o americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, se podle Michla stal „všelidovým premiérem, který se řídí myšlenkou ve stylu Trumpa: čím levnější peníze, tím lépe“. Podobně jako Trump od americké centrální banky (Fed) soustavně požaduje snížení úrokových sazeb.
Ustoupit Babišovu tlaku by podle Michla ohrozilo cenovou stabilitu v České republice. Stejně kritický však je guvernér i k přijetí eura, které dlouhodobě prosazuje prezident Pavel. Varoval, že česká ekonomika dosud dostatečně nekonvergovala k ostatním zemím eurozóny, aby bylo přijetí jednotné měny doporučeníhodné, a to i přes výrazný posun od vstupu ČR do EU v roce 2004. Předčasný krok by podle něj mohl podpořit inflaci tím, že by tlačil nahoru mzdy a další náklady.
Michl uvedl, že centrální banka musí zůstat nezávislá na obou stranách v tom, co popsal jako souboj špatně načasovaných myšlenek mezi Babišem a Pavlem o ekonomickou budoucnost země. Ekonomika je jednou z hlavních oblastí zájmu v zesilujícím mocenském střetu mezi proevropským Pavlem a euroskeptickým Babišem.
ČNB minulý měsíc zvýšila svou základní úrokovou sazbu poprvé za čtyři roky, a to o čtvrt bodu na 3,75 procenta, aby čelila růstu mezd a širším inflačním tlakům.
Zatímco celková inflace se již dva roky pohybuje blízko dvouprocentního cíle centrální banky, ČNB v červnu varovala, že jádrová inflace (která nezahrnuje kolísavé ceny energií a potravin) zůstává zvýšená na úrovni těsně pod třemi procenty, aniž by vykazovala klesající tendenci.
Michl v rozhovoru přiznal, že je ironií, že se nyní dostal s Babišem do rozporu ohledně měnové politiky, když mu dříve dělal ekonomického poradce v době, kdy Babiš působil jako ministr financí. Pavel se zastal nezávislosti centrální banky a dalších institucí, veřejně však Babiše za požadavky na nižší sazby nekritizoval.
Euro je zpolitizované
Michl poznamenal, že Pavlova snaha o euro — další jablko sváru mezi prezidentem a premiérem — v poslední době nepřinesla žádnou konstruktivní debatu, pouze politický hluk. Babiš je proti přijetí eura. Pavel argumentuje tím, že české firmy zaměřené na export již do značné míry působí v rámci eurozóny, aniž by Česko mělo jakýkoli vliv na politiku Evropské centrální banky.
Jenže, zatímco prezident může o přijetí eura jen mluvit, samotné rozhodnutí je v rukou vlády, která by navíc k přijetí příslušné legislativy potřebovala podporu parlamentu. Všechny země EU s výjimkou Dánska mají povinnost k eurozóně přistoupit, neexistuje však žádný pevně stanovený časový harmonogram.
Členské státy, které euro dosud nepřijaly, musí namísto toho splnit řadu podmínek, včetně udržení inflace a veřejných výdajů na uzdě, zachování stabilního kurzového měnového poměru vůči jednotné měně a zajištění nezávislosti své centrální banky.
Bulharsko přijalo euro v lednu, zatímco maďarský premiér Péter Magyar se zavázal dovést svou zemi do eurozóny do roku 2030. Ale i kdyby se přidaly další země střední a východní Evropy, podle Michla by to nemělo vytvářet tlak na to, aby se Česká republika vzdala vlastní měny. „Mám rád flexibilní měnové kurzy a posilování koruny je nástrojem pro boj proti inflaci,“ řekl.
Česká ekonomika se zatím drží v relativně dobré kondici, inflace je pod kontrolou a Česká národní banka nemá důvod k dramatickým zásahům. Přesto bývalý guvernér slovenské centrální banky a člen dozorčí rady Trinity Bank Ivan Šramko varuje, že ve světě panuje mimořádná míra nejistoty. O budoucím vývoji rozhodnou konflikty na Blízkém východě a obchodní politika Donalda Trumpa, naopak vliv války na Ukrajině je nyní minimální.
Bankéř Ivan Šramko: Česká inflace je pod kontrolou, rizikem je nepředvídatelný svět
Leaders
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
