Italská vláda mírní podmínky výběru daně, tamní banky postupně umazávají ztráty

Akcie italských bank umazávaly vysoké ztráty, které zaznamenaly v úterý po překvapivém oznámení vlády, že letos jednorázově zavede 40procentní daň z mimořádných zisků bank. Řím se snaží uklidnit nervozitu, kterou svým oznámením vyvolal, argumentuje přitom nutností zachovat finanční stabilitu.

Vláda svůj záměr oznámila v hrubých rysech v pondělí pozdě večer. Vzhledem k nejasnostem pak ministerstvo financí a hospodářství v úterý večer konkretizovalo, jak se daň z mimořádných zisků bude počítat. Daň tak nebude moci být vyšší než ekvivalent 0,1 procenta z celkového objemu aktiv banky.

Ani ze zpřesněného stanoviska ministerstva ale není jasné, které ze zvažovaných opatření vláda nakonec použije. Analytici investiční společnosti Jefferies uvedli, že stanovený strop sníží původně předpokládanou částku vybrané daně na polovinu.

Akcie bank Intesa Sanpaolo a UniCredit, dvou největších v Itálii, dnes vykazovaly růst o více než tři procenta. Zdroj blízký vládě řekl, že ministerstvo financí se velmi snažilo přijít s řešením, které by alespoň částečně uklidnilo nervozitu na trhu. Samotné ministerstvo financí uvedlo, že cílem zavedení stropu 0,1 procenta z objemu aktiv je ochrana finanční stability bank.

Ekonomika USA na trendu: co by se mohlo zvrtnout?

Money

Americká ekonomika absorbuje razantní normalizaci měnové politiky nad očekávání dobře. Reálná aktivita již roste v souladu s dlouhodobým trendem, nezaměstnanost zůstává rekordně nízko při přílivu nových pracovníků, inflace přitom výrazně zpomalila. Soukromé i veřejné investice poskytují solidní základ pro pozitivní výhled. Co by se tedy mohlo pokazit? Něco přece. Vysoké ceny ropy a příliš slabá Čína představují hlavní hrozby pro americkou i globální ekonomiku, míní analytik J&T David Havrlant.

David Havrlant

Přečíst článek

Zdroj z bankovního sektoru v Miláně uvedl, že díky limitu bude připravovaná daň „mnohem lépe zvládnutelná" a že státní pokladně zajistí odhadem 1,8 miliardy eur, zhruba 43,7 miliardy korun. Analytici investičních společností Jefferies a Equita před oznámením stropu odhadovali, že vláda by díky dani mohla získat více než 4,5 miliardy eur. Trhy na původní oznámení zareagovaly výprodejem akcií bank, úterní ztráty se pohybovaly zhruba od šesti do 11 procent.

Ministerstvo financí a hospodářství v úterý večer dodalo, že banky, které již upravily své depozitní sazby tak, jak v únoru doporučila italská centrální banka, žádný významný dopad navrhované daně nepocítí. Podle jednoho z manažerů v bankovním odvětví je podobný ping-pong mezi vládou a trhem šokující, ale signalizuje ochotu vlády zabývat se negativní reakcí.

Daň, kterou vláda v pondělí pozdě večer schválila na schůzi, ještě musí získat souhlas parlamentu. Pokud se tak stane, daň se uplatní na čistý úrokový příjem vytvořený z rozdílu mezi úrokovými sazbami, které si banky účtují z poskytnutých úvěrů, a těmi, které klientům nabízejí u vkladů.

Výrobce léku na obezitu je větší než ekonomika rodného Dánska. Útočí na post nejhodnotnější evropské firmy místo krále luxusu LVMH

Zprávy z firem

Farmaceutická společnost Novo Nordisk dosáhla dalšího milníku ve svém raketovém vzestupu: tržní hodnota dánské společnosti, která úspěšně otestovala lék na obezitu, přesáhla velikost její domácí ekonomiky. Novo má stejnou hodnotu jako všechny ostatní dánské blue chips akcie dohromady. A soutěží o titul nejhodnotnější evropské společnosti, který aktuálně drží výrobce luxusního zboží LVMH se značkami Louis Vuitton či Moët Hennessy.

fry

Přečíst článek

„Zjevně unáhlené opatření následovalo po politickém tlaku na pravicovou koalici premiérky Giorgii Meloniové, aby udělala více pro pomoc domácnostem zasaženým růstem sazeb a inflací," píše Financial Times.

Administrativa současné italské premiérky už dříve kritizovala banky za to, že výrazné zvýšení úroků nepřenesly na drobné střadatele a nenabídly jim lepší úročení vkladů. Krok oznámený v úterý tak získal dílčí podporu opozice. „Lepší pozdě než nikdy," napsal na sociálních sítích lídr Hnutí pěti hvězd Giuseppe Conte. Oznámení tleskali i zákonodárci ze středolevé Demokratické strany.

Kabinet v úterý uvedl, že práh pro zavedení 40procentního odvodu bude vycházet z rozdílu mezi čistým úrokovým výnosem v roce 2021 a hodnotou tohoto výnosu za rok 2022 nebo 2023, podle toho, které číslo bude vyšší. Banky by daň zaplatily, jakmile by jejich čistý úrokový příjem za vybraný rok přesáhl hodnotu z roku 2021 buď o pět procent, nebo o deset procent.