Herní a technologický gigant Tencent byl zatím posledním v řadě. Čínské úřady trestají velké firmy mladých miliardářů tvrdou silou už pár měsíců.

Největší čínská firma podle tržní kapitalizace, technologický a herní gigant Tencent, dostala od čínských úřadů pěknou facku. Státní tisková agentura uvedla, že hry jsou „duševní opium” a také „elektronické dluhy”. Akcie Tencentu v reakci na zprávu propadly o 11 procent, pak pád trochu zmírnily. Spadly i akcie ostatních herních firem, jako XD či Netease.

Čína zvyšuje tlak na Tencent podle pozorovatelů ze dvou důvodů. Jednak má na mušce už tři čtvrtě roku všechny čínské technologické giganty a zostřuje jejich regulaci. Za druhé se v Číně množí hlasy volající po omezování hraní u dětí - protože to prý škodí jejich vzdělávání. Tencent bude muset zakázat hraní u dětí mladších 12 let a celkově omezovat přístup ke hrám nezletilým. 

Skandál s Tencentem přichází týden poté, co čínské úřady de facto zlikvidovaly byznys rostoucího odvětví firem, které se specializují na on-line výukové aplikace. S poukazem na to, že poplatky za používání vzdělávacích modulů jsou nemorální a podporují nerovnost, udělala z nich vláda neziskovky.

Rozsah čínských regulací a trestů proti největším čínským firmám, vlastněných většinou mladými miliardáři, začal před devíti měsíci s plánovaným IPO skupiny Ant podnikatele Jacka Maa. Vláda úpis, který měl být globálně rekordním, shodila dva dny před realizací. Nedávno dostala pořádnou ránu firma Didi Global miliardáře Chenga Weie, což je něco jako čínský Uber. Těsně po IPO na americké burze začátkem července, kterou si gigant prosadil i přes nesouhlas Pekingu, jí úřady zmrazily byznys v Číně - delistovaly ji z obchodů s aplikacemi. Akcie prudce propadly. 

Game on. Čínský Tencent za miliardy koupil další herní studio

Zprávy z firem

Čínská společnost Tencent koupí britského vývojáře videoher Sumo za 1,27 miliardy dolarů (27,6 miliardy korun). Tencent tak rozšíří své portfolio videoher, které se umísťují na předních místech žebříčků oblíbenosti, a posílí celosvětově svoji pozici.

ČTK

Přečíst článek

Kdo je tady pánem

Čína se dala slyšet, že bude úpisy akcií čínských firem v zahraničí tvrdě regulovat, respektive před úpisem bude muset zájemce projít vyšetřováním čínského úřadu pro kyberbezpečnost. Peking se bojí, že by Západ zneužíval data, která technologické firmy shromažďují, i informace, které před úřady během IPO odkrývají.

Čínských firem se v USA obchoduje 250 a jejich tržní hodnota byla i dva biliony dolarů. Teď jsou investoři dost vyděšeni z toho, kam až Peking ve snaze regulovat byznys zachází a ceny už pár měsíců padají, hodnota firem je zhruba na polovině. Nejčastěji vysvětlují analytici kroky Pekingu jako snahu ukázat domácím miliardářům, kdo je doma pánem a kdo určuje hodnoty. 

Kroky čínských regulátorů snižují hodnotu místních firem

Money

Banka Goldman Sachs spočítala, že kroky Pekingu od února snížily hodnotu akcií čínských technologických firem na burzách v zahraničí zhruba o bilion dolarů.

ČTK

Přečíst článek

Třeba ale známý investiční guru Mark Mobius má za to, že administrativa tím, že jde tvrdě proti gigantům, vlastně dělá lepší podmínky na trhu pro menší firmy, které jinak ty největší dusí. Magazín Economist ale naproti tomu upozorňuje, že pokud bude pro čínské firmy složité vstupovat na zahraniční burzy, omezí to i jejich přístup k neveřejnému financování v první fázi života podniků a tedy i rozvoj inovací. Prvotní financování totiž probíhá skrze fondy, které si pak během úpisu akcií vyplácejí peníze zpět. A v čínských firmách mají nainvestováno investiční i podílové fondy z celého světa.

Peking ztíží čínským firmám vstup na zahraniční burzy

Money

Čínské firmy, které chtějí vstupovat na zahraniční akciové burzy, budou nově muset žádat souhlas úřadu pro kybernetickou bezpečnost.

ČTK

Přečíst článek