Není ještě možné říct, že letošní léto je extrémní. Až s odstupem času lze vyhodnotit, jak se současná vedra vymykají průměru, říká Mark Rieder, ředitel Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V každém případě však podle něj data potvrzují, že se v Česku velmi rychle otepluje. Přichází doba mírných zim, v létě veder a bouřek. Žádné jaro a žádný podzim.
Evropu dál svírá extrémní horko. Teploty nad 35 stupňů dnes podle analýzy AFP zažije nejméně 130 milionů lidí, hlavně ve střední a východní Evropě. Skutečný počet může být kvůli rozpáleným městům ještě vyšší.
Střední Evropu zasáhla mimořádně silná vlna veder. Vědci upozorňují, že podobné epizody jsou stále častější, delší a intenzivnější a mají přímý dopad na zdraví lidí, fungování společnosti, zemědělství i přírodu. V Česku padají teplotní rekordy a největší zátěž se podle odborníků projevuje především v nížinách.
Rekordní vedra v západní Evropě nejsou jen zdravotní hrozbou. Podle CNBC začínají měnit i investiční sázky: v kurzu mohou být klimatizace, modernizace elektrických sítí, pojišťovny nebo firmy pomáhající Evropě přizpůsobit se horkým létům.
Vedro snižuje výkon lidí, zvyšuje účty za elektřinu, komplikuje práci na stavbách a může poškodit úrodu. Podle ekonoma Lukáše Kovandy funguje jako skrytá daň. Čtrnáctidenní vlna horka může Česko připravit o 12 miliard korun.
Z budov ve východním Japonsku loni ve velkém mizely venkovní klimatizace, které zloději kradli kvůli vedrům nebo cenným součástkám. Napsal to web deníku Asahi šimbun. V celém Japonsku bylo loni odcizeno 3397 chladicích jednotek.
Počet úmrtí v důsledku veder se může v Evropě do konce století ztrojnásobit. Počty budou disproporčně růst v zemích na jihu Evropy, jako je Itálie, Řecko a Španělsko, zjistila nová studie, o které informoval britský deník The Guardian.
Přes 1000 poutníků zahynulo při letošní muslimské pouti do Mekky v Saudské Arábii, uvedla agentura AFP s odvoláním na údaje, které jí poskytly různé země.
Letošní vedra už jsou pro mnohé Američany nesnesitelná natolik, že přeorganizovali celý svůj životní režim. Přes den spí a v noci pracují, nakupují, sportují a venčí psy. A na to reagují i obchodníci a upravují své otevírací doby, napsal deník The Wall Street Journal.
Madrid bude v roce 2050 klimatem připomínat severoafrické město Marrákeš, Londýn bude více jako Barcelona a Stockholm jako Budapešť. Klimatické změny, které stojí za požáry v Řecku a rekordními vedry na jihu Evropy, změní cestovní ruch a zvyky turistů. Jenže cestovní průmysl na to není připraven, napsala agentura Bloomberg.
Cena největší kryptoměny bitcoin poprvé od poloviny května překonala hranici 80 tisíc dolarů. Dnes ráno přidává 1,86 procenta na 80 451,64 dolaru (1,65 milionu korun). Po krocích amerického ministra financí Scotta Bessenta, který oznámil masivní nákupy na dluhopisovém trhu s cílem jej uklidnit, se v kryptoměnovém sektoru opět rozběhl růst, poznamenala agentura Reuters.
Americký prezident Donald Trump v červnu nakoupil akcie vesmírné společnosti SpaceX 🚀 podnikatele Elona Muska až za 50 tisíc dolarů (přes milion korun). Získal tak finanční podíl ve velké vládní dodavatelské společnosti, kterou vede jeho bývalý poradce. Podle agentury Reuters to vyplývá z veřejně dostupných finančních údajů.
V německém strojírenském průmyslu rostou obavy z nedostatku plynu 🔥 v zimních měsících. Důvodem je pomalé plnění zásobníků plynu. Uvedl to výkonný ředitel německého strojírenského svazu VDMA Thilo Brodtmann. Zároveň vyzval spolkovou vládu, aby tento problém řešila. Podle vlády je však za zásobování plynem zodpovědný především soukromý sektor, napsala agentura DPA.
Kanadská vláda 🍁 dnes oznámí odvetná cla za dovozní poplatky, které na Ottawu uvalily Spojené státy. Washington zavedl 50procentní clo na dovoz kanadského zboží v hodnotě 20 miliard dolarů (413 miliard korun). Kanadský premiér Mark Carney následně oznámil, že jeho země zavede od 8. září odvetná cla ve stejném objemu.
Číst více
Trumpova vláda chce zrušit turistická víza lidem, kteří v USA požádali o azyl, píše AP. V případě uskutečnění by to bylo nejrozsáhlejší hromadné rušení víz v historii USA. Může jít až o 200 tisíc cizinců. Očekává se, že pokud vláda k takovému kroku opravdu přistoupí, povede to k soudním sporům.