Energošmejdi mají utrum. Díky krizi i lepší legislativě jich ubývá
V poslední době ubývá nepoctivých zprostředkovatelů energií. Obchody takzvaných energošmejdů komplikuje od poloviny roku nově zavedený registr energetických zprostředkovatelů a dolehla na ně i současná energetická krize. Shodli se na tom výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor a Michal Kulig, ředitel alternativního dodavatele firmy Yello, dceřiné společnosti Pražské energetiky (PRE). Dokládají to i fakta Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který má letos o 72 procent méně podání na zprostředkovatele než v minulých letech.
V minulosti odborníci odhadovali, že jsou v Česku tisíce „energošmejdů”, kteří formou podomního prodeje nabízejí dodavatele a tlačí lidi, zejména ohrožené skupiny, jako jsou senioři, matky samoživitelky a další, do uzavírání značně nevýhodných smluv. Práci jim ale ztížila novela energetického zákona, podle které je nutné mít pro zprostředkovatelskou činnost v energetice licenci ERÚ, který zprostředkovatele i kontroluje.
V registru energetických zprostředkovatelů je od jeho spuštění 1. července 438 subjektů. Podle mluvčího ERÚ Michala Keborta v uplynulých letech mířila čtvrtina stížností přímo na zprostředkovatele a jejich činnost a nepřímo, například i se sankcemi, stáli za více než polovinou podání. „A teď jsme na sedmi procentech z celkového počtu,” podotkl Kebort.
Vše k energetické krizi čtěte zde
Zlé časy pro energošmejdy
Výrazně do práce zprostředkovatelů zasáhla energetická krize. „Pozitivním nechtěným důsledkem je, že energošmejdi mají těžké časy. A to z jednoduchého důvodu, dodavatelé jim nejsou ochotni platit,” řekl Gavor. Zisk zprostředkovatelů plynul z provizí za získané smlouvy pro dodavatele. Nyní podle Gavora místo toho, aby se dodavatelé prali o zákazníka a „energošmejdi” inkasovali peníze, tak mají zprostředkovatelé problém, jak sehnat spolehlivého dodavatele s dobrou nabídkou.
Kebort uvedl, že lidé si v poslední době dávají i větší pozor. Když jim někdo nabízí levné smlouvy, tak zbystří. „Dřív skákali na lep, teď už vědí, že může být problém,” uvedl mluvčí ERÚ.
Jestli něco skutečně trefně charakterizuje český trh s elektřinou a plynem posledních let, tak je to řádění takzvaných energošmejdů. Nyní to však konečně vypadá, že už za pár měsíců budou mít všichni tito nepoctiví zprostředkovatelé utrum. 
Tomáš Prouza: Šmejdi se pokusí na poslední chvíli urvat si co nejvíc
Názory
Vedle legislativy a energetické krize ovlivňuje nekalé praktiky ještě jeden faktor. „Trh se kultivoval,” shrnul Kulig své zkušenosti z desetiletého působení společnosti Yello na trhu.
Trh se kultivoval
Gavor i Kulig si uvědomují, že nepoctiví zprostředkovatelé nikdy zcela nezmizí. „Mnozí zprostředkovatelé mají širší působnost, teď jim nejdou energie, tak nabízejí třeba úvěry či hrnce. Někteří lidé preferují osobní kontakt. V nějaké míře (energošmejdi) vždy budou,” konstatoval Gavor.
Ceny energií letos stouply o desítky procent především kvůli ruské vojenské agresi na Ukrajině. Podle Eurostatu průměrná cena elektřiny v Česku v prvním pololetí roku meziročně stoupla o 62 procent, což je nejvíc v Evropě. Evropské domácnosti zaplatily podle Eurostatu letos za 100 kilowatthodin (kWh) 25,3 eura (620 korun), zatímco ve stejném období loni to bylo 22 eur (539 Kč) za 100 kWh. Další zdražení energií chystá většina dodavatelů od začátku příštího roku.
Vláda proto stanovila pro domácnosti, malé a střední podniky a veřejný sektor cenové stropy na energie, od ledna to bude 6000 korun za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 korun za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky.
Mohou lidé nebo firmy odmítnout platit navýšené zálohy za energie? Jaké by z toho pro ně plynuly právní důsledky?
Newstream oslovil renomovanou právní kancelář Havel & Partners a organizaci dTest, která stojí na straně spotřebitelů. Výsledek? Pro odběratele není povzbudivý. Svévole by se zákazníkům mohla šeredně nevyplatit, podle práva tahají za kratší konec.
Právní rozklad: Neplacení vyšších záloh za energie může mít fatální důsledky. Dodavatel je v silnější pozici
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
