ECB snížila úroky o čtvrt procentního bodu

Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání přikročila k dalšímu snížení úroků, aby podpořila ekonomiku eurozóny. Depozitní sazbu zredukovala o čtvrt procentního bodu na 3,25 procenta.

Sazbu pro hlavní refinanční operace snížila také o čtvrt bodu, a to na 3,40 procenta. Prezidentka ECB Christine Lagardeová uvedla, že inflace se dostává čím dál více pod kontrolu. Zároveň ale poukázala na slabý výkon ekonomiky eurozóny a na rizika pro budoucí hospodářský vývoj.

ECB nyní poprvé za 13 let snížila úrokové sazby na dvou zasedáních za sebou. „Hospodářský růst v Evropě je pomalý a inflace se vrátila k cílové úrovni, takže by bylo překvapením, kdyby nepokračovali ve snižování úroků,“ uvedl podle agentury Reuters analytik Robert Farago ze společnosti Hargreaves Lansdown.

Inflace v eurozóně zvolnila. V Česku se naopak zvýšila

Money

Míra inflace v zemích Evropské unie v září zvolnila na 2,1 procenta ze srpnového tempa 2,4 procenta, uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice je inflace naopak znovu na vzestupu a ze srpnových 2,4 procenta se dostala na 2,8 procenta. Eurostat používá údaje harmonizované s metodikou výpočtu EU, které se liší od výpočtu Českého statistického úřadu (ČSÚ).

ČTK

Přečíst článek

Analytik Dean Turner z UBS Global Management předpověděl, že ECB úroky pravděpodobně sníží také na svém prosincovém zasedání. „Pak očekáváme sérií snížení úroků na každém zasedání až do června. Než ECB snižování přeruší, měla by depozitní sazba sestoupit na dvě procenta,“ dodal.

Lagardeová uvedla, že nové údaje signalizují, že ekonomická aktivita zaostává za očekáváním. Předpověděla nicméně, že ekonomika časem zesílí, protože rostoucí reálné příjmy umožní domácnostem zvýšit spotřebu. Poukázala však na faktory, které by mohly mít na hospodářský růst negativní vliv, například na geopolitická rizika spojená s válkou na Ukrajině a konfliktem na Blízkém východě.

ECB předloni v červenci zahájila zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat pod kontrolu inflaci, loni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila. Letos v červnu pak zahájila snižování úroků, když svou depozitní sazbu zredukovala o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. V září tuto sazbu snížila o další čtvrtinu procentního bodu na 3,50 procenta.

„Rozhodnutí zredukovat sazby jen pět týdnů po předchozím (zářijovém) snížení, od kterého přišlo pouze málo nových ekonomických údajů, signalizuje, že v ECB se musely výrazně zvýšit obavy ohledně hospodářského růstu v eurozóně,“ uvedl analytik Carsten Brzeski ze společnosti ING.

Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v září podle dnešních údajů evropského statistického úřadu Eurostat zpomalil na 1,7 procenta ze srpnového tempa 2,2 procenta. Inflace se tak poprvé od poloviny roku 2021 dostala pod dvouprocentní cíl ECB.

Prašivé dluhopisy jsou pastí pro mnoho investorů, poznat je přitom není tak těžké

Money

O raketovém růstu amerických technologických akcií se mluví dnes a denně, s poklesem úrokových sazeb se ale zase hlásí o slovo i dluhopisy. Ovšem kde je popularita, tam je i mnoho podvodů. Proto je třeba jistá ostražitost a imunita vůči titulům, které jsou výhodné jen na oko. „Často je tam nápadně vysoký úrok a emitentem je společnost s velmi krátkou nebo žádnou historií, která navíc bývá hodně zadlužená“, vysvětluje Jiří Šindelář, generální ředitel investiční společnosti MONECO. 

Klára Sýkora (Sudová), Newstream & Partner

Přečíst článek

„Aktuální informace o inflaci ukazují, že proces dezinflace je na dobré cestě,“ uvedla ECB. „Inflační výhled je také ovlivněn nedávnými překvapivě nižšími údaji, pokud jde o ukazatele hospodářské aktivity,“ dodala.

Česká měna v bezprostřední reakci vůči euru posílila až k úrovni 25,21 koruny za euro. „Pár minut po zveřejnění se obchodovala poblíž 25,24 korun za euro,“ poznamenal analytik XTB Tomáš Cverna.