Digitální generace pohořela. Kyberšmejdům se lépe ubránili senioři
Kyberšmejdi mají v Česku žně. Za prvních devět měsíců letošního roku připravili klienty bank o více než 2,2 miliardy korun, meziročně téměř o polovinu více. Bankám se sice podařilo zachránit přes 9,6 miliardy, Češi ale v digitální bezpečnosti stále selhávají. A překvapivě nejde především o seniory. Nejhůře si vedou mladí lidé, kteří podceňují hesla, ignorují bezpečnostní upozornění a častěji otevírají podezřelé přílohy. Vyplývá to z aktuálních údajů České bankovní asociace (ČBA) a průzkumu agentury Ipsos.
Kybernetičtí útočníci se za prvních devět měsíců letošního roku pokusili připravit klienty tuzemských bank o zhruba 11,8 miliardy korun. Přestože bankovní bezpečnostní systémy dokázaly více než 81 procent ohrožených peněz ochránit, podvodníkům se podařilo odčerpat přes 2,2 miliardy korun. Oproti stejnému období loňského roku vzrostly finanční škody o 46,7 procenta, zatímco počet napadených klientů se zvýšil o 11,2 procenta.
Banky ke konci září evidovaly celkem 75 637 napadených klientů a průměrná škoda v přepočtu na jednoho z nich dosáhla 29 266 korun. Ještě v roce 2023 přitom činila 20 741 korun. Za pouhé tři roky tak výrazně vzrostl nejen počet napadených klientů, ale také objem peněz, které podvodníci dokázali získat. Zachráněná částka letos přesáhla 9,6 miliardy korun, meziročně o více než dvě miliardy více.
Zatímco banky posilují technologickou ochranu, bezpečnostní návyky jejich klientů se výrazně nezlepšují. Index kyberbezpečnosti ČBA zůstal druhým rokem na 62 bodech ze sta. V roce 2023 přitom dosahoval 66 bodů. Právě rozpor mezi rostoucí účinností bankovních bezpečnostních systémů a přetrvávající neopatrností lidí patří k hlavním zjištěním letošního průzkumu.
Podvodníci nepotřebují prolomit banku. Stačí přesvědčit klienta
„Naše bezpečnostní systémy a týmy dokážou zastavit přibližně čtyři z pěti podvodných transakcí, což je důkaz, že investice do bezpečnosti mají smysl. Stále častěji ale útočníci cílí přímo na klienty. Největší slabinou dnes totiž nejsou technologie, ale lidské chování,“ upozorňuje Petr Zíma, manažer pro kyberbezpečnost České spořitelny.
Podvodníci podle něj stále častěji využívají psychologickou manipulaci. Vydávají se za bankéře nebo policisty, vytvářejí dojem bezprostředního nebezpečí a snaží se oběť přimět k rychlému rozhodnutí. Cílem přitom nemusí být prolomení zabezpečení účtu, ale přesvědčení samotného klienta, aby peníze převedl nebo útočníkovi poskytl přístupové údaje.
Data z prezentace České bankovní asociace ukazují, že na manipulativní podvody připadá 75 procent finančních škod. Největší podíl mají falešné investice a sliby vysokých výnosů, které tvoří 38 procent. Dalších 28 procent představují podvody založené na falešné autoritě a převodech peněz na údajně bezpečný účet. Získávání přístupových údajů, phishing a další formy zneužití tvoří 24 procent a zbývajících deset procent připadá na další scénáře včetně podvodů přes WhatsApp, falešných prodejců či romantických podvodů.
Banky neustále zdokonalují systémy své kyberbezpečnosti. Jenže útočníci mají jednu výhodu. Tou je lidský faktor a jeho ovlivnitelnost, respektive manipulovatelnost. Postačí dotknout se správné emoce ve správnou chvíli a člověk pak dělá chyby, které by normálně nedělal.
Znali moje jméno, hráli na strach. Jak mě málem dostal falešný bankéř
Názory
Digitální generace propadá. Senioři jsou na tom lépe
Průzkum přinesl také překvapivý generační paradox. Zatímco 37 procent Čechů považuje za nejohroženější skupinu seniory nad 66 let, nejhorších výsledků v indexu kyberbezpečnosti dosahují mladí lidé ve věku 18 až 34 let. Ti získali pouze 59 bodů, zatímco lidé nad 65 let dosáhli na 64 bodů. U nejstarší věkové skupiny se navíc meziročně skóre zlepšilo o tři body.
Mladí lidé přitom selhávají v základních bezpečnostních návycích. Silné heslo k internetovému bankovnictví používá jen 56 procent z nich, zatímco v celé populaci je to 62 procent. Unikátní hesla pro jednotlivé služby využívá pouhá pětina mladých. Jen 29 procent pravidelně čte bezpečnostní upozornění své banky a 12 procent běžně otevírá e-mailové přílohy od neznámých odesílatelů, což je téměř dvojnásobek oproti celé populaci.
Ještě znepokojivější je jejich vnímání vlastního ohrožení. Pětina lidí ve věku 18 až 34 let si myslí, že pro kybernetické podvodníky nejsou zajímaví, protože nemají dostatek peněz. V celé populaci tento názor zastává 13 procent respondentů. Naopak mezi seniory nad 65 let si 84 procent uvědomuje, že se obětí kybernetického útoku může stát prakticky kdokoli.
„Nejde jen o technologie, ale také každodenní rozhodnutí každého z nás. Nestačí chránit si pouze bankovní účet silným heslem, když stejné heslo používáme i jinde nebo bez rozmyslu otevíráme neznámé přílohy. Útočníci často využívají právě okamžik nepozornosti nebo falešný pocit bezpečí,“ komentuje výsledky výzkumu Zdeňka Hildová, ředitelka ČBA Educa.
Vysokoškoláci ztrácejí náskok, senioři si pořizují silnější hesla
Další zajímavá zjištění přináší podrobnější srovnání jednotlivých skupin obyvatel. Výrazně se například zhoršili lidé s vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním. Jejich skóre v indexu kyberbezpečnosti meziročně kleslo z 66 na 61 bodů. Méně často si sami instalují antivirové programy, častěji otevírají neznámé přílohy a polevují ve sledování bezpečnostních upozornění. Podíl těch, kteří si do počítače sami instalovali antivirus, klesl z 39 na 26 procent.
Opačný vývoj je patrný u seniorů. Mezi lidmi nad 65 let vzrostl podíl uživatelů silných hesel k internetovému bankovnictví z 58 na 73 procent. Zlepšili se také v používání odlišných hesel pro jednotlivé služby. Zatímco loni je využívalo 34 procent seniorů, letos už 41 procent. Průzkum tak ukazuje, že vyšší věk automaticky neznamená horší bezpečnostní návyky a digitální zkušenosti mladších generací jim samy o sobě nezajišťují lepší ochranu.
O peníze nechce přijít nikdo. Jak se ale vyhnout tomu, abyste naletěli kyberpodvodníkům, kteří jsou nejen o několik kroků před vámi, ale zároveň vystupují mile, ochotně radí a „pomáhají“, co máte dělat? Takto však banka ani policie, za které se kyberšmejdi často vydávají, nejednají. Proto jsme se zeptali bankovních expertů, jaká je šance, že vám banka ukradené peníze vrátí, pokud jste platby sami potvrdili, a jak se chránit, abyste se nestali obětí kyberpodvodníků.
Jak nenaletět kyberšmejdům. A jakou máte šanci, že vám ukradené peníze banka vrátí
Money
Podezřelé přílohy otevírá stále více Čechů
Navzdory rostoucím škodám lidé v některých oblastech zabezpečení polevují. Zatímco loni přiznávala čtvrtina respondentů, že alespoň občas otevře přílohu od neznámého odesílatele, letos už jde o 30 procent. Sedm procent takové přílohy otevírá běžně. Současně klesá podíl těch, kteří pravidelně čtou bezpečnostní upozornění bank nebo svých zařízení.
Zhoršení je patrné také u zabezpečení počítačů a mobilních telefonů. Podle průzkumu má svůj chytrý telefon chráněný proti hackerským útokům 49 procent uživatelů, zatímco loni to bylo 54 procent. U počítačů a notebooků podíl zabezpečených zařízení klesl z 61 na 56 procent. Pětina Čechů navíc stále používá stejné heslo pro všechny aplikace a služby.
Problematický je také ústup od dvoufázového ověřování. Podle prezentace Ipsosu klesl podíl respondentů, kteří ho mají aktivované u internetového bankovnictví, z 68 na 62 procent a u mobilního bankovnictví z 63 na 59 procent. Současně vzrostl z deseti na 12 procent podíl lidí, kteří dvoufázové ověřování nepoužívají u žádné služby.
V Česku se objevily podvody zneužívající jméno České národní banky (ČNB) ke krádežím peněz z platebních karet. Útočníci po telefonu zmanipulují oběť ke stažení falešné aplikace údajně od České národní banky, následnému přiložení platební karty k telefonu s Androidem a zadání PINu, uvedla bezpečnostní firma Eset. Škodlivý program podle ní pak v reálném čase přenese data z karty útočníkovi, který je bezkontaktně zneužije u bankomatu nebo na platebním terminálu. Podobné podvody se vyskytly i na Slovensku nebo v Rakousku.
Kyberšmejdi mají novou taktiku: vydávají se za ČNB a obírají Čechy o úspory
Money
Podvod zažil téměř každý. Peníze se ale vrátí jen části obětí
S pokusem o kybernetický útok se osobně setkalo 73 procent Čechů. Nejčastějšími nástrahami zůstávají podvodné e-maily slibující výhru nebo dědictví a falešné zprávy od dopravců. Oba typy zaznamenalo shodně 41 procent respondentů. Více než třetina lidí se setkala také s podvodnými zprávami prostřednictvím SMS nebo chatovacích aplikací.
Ne všechny útoky končí pouze nepříjemnou zkušeností. Z respondentů, kteří se s pokusem o kybernetický útok setkali, přišlo deset procent o část nebo všechny peníze na bankovním účtu. A z těch, kteří o peníze skutečně přišli, se 55 procentům podařilo získat zpět alespoň část odcizené částky. To je méně než loni, kdy úspěšné získání celé nebo části ztracené částky uvádělo 60 procent poškozených.
Ani nepříjemná zkušenost přitom automaticky nevede ke změně chování. Některé bezpečnostní opatření přijalo po setkání s útokem 52 procent respondentů, zatímco loni to bylo 55 procent. Nejčastěji si aktivovali dvoufázové ověřování, začali pravidelně kontrolovat účty nebo zvýšili obezřetnost vůči podezřelým přílohám.
Falešný bankéř už může mít i důvěryhodný hlas
Další riziko přináší technologie umožňující napodobovat telefonní čísla nebo lidský hlas. O jejich existenci ví 75 procent Čechů, přesto stále existuje část populace, která by na podvodný telefonát mohla naletět. Pokud by údajný bankéř požadoval osobní nebo platební údaje kvůli napadenému účtu, dvě procenta respondentů by mu požadované informace poskytla.
Prezentace ČBA zároveň upozorňuje na rostoucí možnosti využití umělé inteligence. Podvodníci díky ní mohou vytvářet přesvědčivější hlasové, obrazové i textové napodobeniny a přizpůsobovat manipulaci konkrétním obětem. Zásadní změnou tak nemusí být nové druhy podvodů, ale jejich větší věrohodnost, personalizace a rychlost šíření.
„S rostoucí závislostí na digitálních službách už samotná osvěta a vzdělávání nestačí. Základní úroveň ochrany by proto měla být samozřejmostí, nikoli volbou. Jinak se otázka, zda o své peníze přijdeme, mění v otázku, kdy se tak stane,“ varuje Michal Března, zástupce společnosti ESET Corporate Solutions pro střední a východní Evropu.
„Mami, rozbil se mi telefon, toto je moje nové číslo...“, takové SMS v těchto dnech dostávají do svého mobilu tisíce lidí v Česku. A další lidé dostávají obdobné, bezelstně vyhlížející zprávy na WhatsAppu. To, co mají tyto zprávy společného je, že je rozesílají kyberpodvodníci, kteří chtějí lidi okrást. A podle statistik českých bank není před takovými podvody ušetřena žádná skupina obyvatel. Podvodníci jsou totiž stále důmyslnější a počet podvodů tak každoročně roste. Prohlédněte si ve fotogalerii, jak například vypadají podvodné zprávy a přečtěte si, jak si dávat pozor, aby se vám nic podobného nestalo. 
Kyberšmejdi před Vánoci útočí ze všech stran. Jak jim nenaletět
Money
Češi chtějí ochranu před podvodníky. Platit za ni ale nechtějí
Výzkum odhalil také výrazný rozpor mezi zájmem o bezpečnost a ochotou za ni utrácet. Možnost blokovat podezřelé telefonáty by uvítalo 87 procent respondentů a ochranu před nebezpečnými webovými stránkami 86 procent. Mezi těmi, kteří takové služby neodmítají, by však 46 procent nechtělo platit za blokování podezřelých hovorů a 44 procent za blokování nebezpečných webů.
Část Čechů navíc riskuje i při připojování k veřejným internetovým sítím. Osm procent respondentů se podle průzkumu přihlašuje do internetového nebo mobilního bankovnictví přes Wi-Fi bez ohledu na to, zda je síť bezpečná. A mezi uživateli veřejných Wi-Fi sítí provádí osm procent také finanční operace, například převody peněz nebo platby.
Výsledky potvrzují, že boj s kybernetickými podvody se už dávno neodehrává pouze na úrovni bankovních systémů. Rozhodující roli stále častěji hraje samotný klient, jeho schopnost rozpoznat manipulaci a ochota dodržovat základní bezpečnostní pravidla. Banky sice dokážou zachránit miliardy korun, rostoucí finanční škody ale ukazují, že technologická ochrana sama o sobě nestačí.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
