Covid navzdory streamovacímu boomu spustil novou vlnu hudebního pirátství
Nástup streamovacích hudebních serverů s relativně nízkými poplatky a co nejširším záběrem v posledních letech měl za následek výrazný úbytek nelegálního stahování hudby. Covid trend trvající do října 2020 ale změnil, upozornil server MusicBusinessWorldwide.
Streamování se změnilo ve zdroj příjmů velkých vydavatelství a předplatné platforem pro streamování hudby roste – podle zatím posledních dostupných dat společnosti MIDIA Research za druhé čtvrtletí loňského roku vzrostl počet předplatitelů některé ze streamovacích služeb o 26,4 procenta na 523,9 milionu.
Pirátství se však objevuje stále a co více, opět začalo nabývat na síle, upozornil server MusicBusinessWorldwide. Vyplývá to z nového výzkumu zveřejněného datovou společností MUSO, která spolupracuje s vydavateli a vlastníky práv na ochraně jejich obsahu před pirátstvím.
Data společnosti MUSO ukazují, že hudební pirátství od ledna 2017 do druhé poloviny roku 2020 trvale meziročně klesalo. Loni sice ve srovnání s rokem 2017 došlo k celosvětovému 65procentímu poklesu pirátských návštěv nelegálních webů souvisejících s hudbou. Zároveň však za celý rok nastal nárůst o 2,18 procenta ve srovnání s rokem 2020 a ve druhém čtvrtletí 2021 dokonce došlo k nárůstu o 18,6 procenta ve srovnání se stejným obdobím předloni.
Návštěvnost webů umožňujících nelegální stahování hudby ve světě v letech 2017 až 2021 (v milionech):
pramen: MusicBusinessWorldwide / společnost MUSO, se svolením
Co je tedy hnacím motorem tohoto růstu pirátství ve věku streamování hudby? Podle MUSO jsou online destinací číslo jedna pro hudební pirátství takzvané „stream-ripping“ webové stránky.
Stránky pro kopírování streamů, které uživatelům umožňují kopírovat a stahovat zvuk z YouTube, představovaly v roce 2021 39,2 procenta veškerého hudebního pirátství na celém světě, což je nárůst z 33,9 procenta v roce 2020.
Hudební streamovací služba Spotify podnikne kroky proti dezinformacím o covidu-19 na své platformě. Švédský gigant to oznámil poté, co folkrockový písničkář Neil Young začal platformu bojkotovat.
Spotify po nátlaku začíná bojovat s dezinformacemi. Roganův kontroverzní podcast ale zůstává
Zprávy z firem
Řada prominentních webů s ripováním streamů byla v posledních letech zasažena právními kroky ze strany hudebního průmyslu. Zrovna minulý měsíc například americký soud doporučil, aby provozovatelé dvou stránek s kopírováním streamů zaplatili více než 80 milionů dolarů jako odškodné za obcházení protipirátských opatření YouTube a porušování autorských práv ke zvukovým nahrávkám.
K dalším zdrojům nelegálního stahování patří podle MUSO nelicencované streamovací stránky (31,5 procenta všech návštěv hudebních pirátů v roce 2021) samotné nelegální stahování z ukládacích serverů tvořilo 24,3 procenta. Soukromé a veřejné torrenty tvořily zbývajících pět procent.
Ani nové album fenomenální zpěvačky Adele označené číslovkou 30, které se dostalo do čela americké hitparády, ani celkově nejprodávanější deska Morgana Wallena s názvem Dangerous: The Double Album loni nezachránily celkové prodeje nových nahrávek v USA. Prodej fyzických a digitálních nosičů a streamování starších, takzvaných katalogových nahrávek loni ve Spojených státech podle analýzy MRC Data dosáhl podílu 74,5 procenta, o 11 procentních bodů více oproti roku 2020, zatímco u novinek ne starších 18 měsíců to loni byla čtvrtina.
Prodej starší popmusic v USA loni i díky vinylům rozdrtil novinky
Money
Globální pohled na data MUSO ukazuje, že nejoblíbenější zemí pro hudební pirátství je Indie. Na druhém místě je Írán následovaný Spojenými státy. „Během posledních několika let jsme byli svědky stálého poklesu hudebního pirátství – což bylo způsobeno rozhodnutím streamovacích platforem ustoupit od exkluzivního obsahu,“ uvedl generální ředitel společnosti Muso Andy Chatterley.
„Údaje však ukazují, že tento trend se v roce 2020 ustálil a v roce 2021 se provoz na stránkách hudebního pirátství zvýšil, z velké části to bylo způsobeno rostoucí poptávkou po webech s ripováním streamů,“ dodal.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
