Covid navzdory streamovacímu boomu spustil novou vlnu hudebního pirátství
Nástup streamovacích hudebních serverů s relativně nízkými poplatky a co nejširším záběrem v posledních letech měl za následek výrazný úbytek nelegálního stahování hudby. Covid trend trvající do října 2020 ale změnil, upozornil server MusicBusinessWorldwide.
Streamování se změnilo ve zdroj příjmů velkých vydavatelství a předplatné platforem pro streamování hudby roste – podle zatím posledních dostupných dat společnosti MIDIA Research za druhé čtvrtletí loňského roku vzrostl počet předplatitelů některé ze streamovacích služeb o 26,4 procenta na 523,9 milionu.
Pirátství se však objevuje stále a co více, opět začalo nabývat na síle, upozornil server MusicBusinessWorldwide. Vyplývá to z nového výzkumu zveřejněného datovou společností MUSO, která spolupracuje s vydavateli a vlastníky práv na ochraně jejich obsahu před pirátstvím.
Data společnosti MUSO ukazují, že hudební pirátství od ledna 2017 do druhé poloviny roku 2020 trvale meziročně klesalo. Loni sice ve srovnání s rokem 2017 došlo k celosvětovému 65procentímu poklesu pirátských návštěv nelegálních webů souvisejících s hudbou. Zároveň však za celý rok nastal nárůst o 2,18 procenta ve srovnání s rokem 2020 a ve druhém čtvrtletí 2021 dokonce došlo k nárůstu o 18,6 procenta ve srovnání se stejným obdobím předloni.
Návštěvnost webů umožňujících nelegální stahování hudby ve světě v letech 2017 až 2021 (v milionech):
pramen: MusicBusinessWorldwide / společnost MUSO, se svolením
Co je tedy hnacím motorem tohoto růstu pirátství ve věku streamování hudby? Podle MUSO jsou online destinací číslo jedna pro hudební pirátství takzvané „stream-ripping“ webové stránky.
Stránky pro kopírování streamů, které uživatelům umožňují kopírovat a stahovat zvuk z YouTube, představovaly v roce 2021 39,2 procenta veškerého hudebního pirátství na celém světě, což je nárůst z 33,9 procenta v roce 2020.
Hudební streamovací služba Spotify podnikne kroky proti dezinformacím o covidu-19 na své platformě. Švédský gigant to oznámil poté, co folkrockový písničkář Neil Young začal platformu bojkotovat.
Spotify po nátlaku začíná bojovat s dezinformacemi. Roganův kontroverzní podcast ale zůstává
Zprávy z firem
Řada prominentních webů s ripováním streamů byla v posledních letech zasažena právními kroky ze strany hudebního průmyslu. Zrovna minulý měsíc například americký soud doporučil, aby provozovatelé dvou stránek s kopírováním streamů zaplatili více než 80 milionů dolarů jako odškodné za obcházení protipirátských opatření YouTube a porušování autorských práv ke zvukovým nahrávkám.
K dalším zdrojům nelegálního stahování patří podle MUSO nelicencované streamovací stránky (31,5 procenta všech návštěv hudebních pirátů v roce 2021) samotné nelegální stahování z ukládacích serverů tvořilo 24,3 procenta. Soukromé a veřejné torrenty tvořily zbývajících pět procent.
Ani nové album fenomenální zpěvačky Adele označené číslovkou 30, které se dostalo do čela americké hitparády, ani celkově nejprodávanější deska Morgana Wallena s názvem Dangerous: The Double Album loni nezachránily celkové prodeje nových nahrávek v USA. Prodej fyzických a digitálních nosičů a streamování starších, takzvaných katalogových nahrávek loni ve Spojených státech podle analýzy MRC Data dosáhl podílu 74,5 procenta, o 11 procentních bodů více oproti roku 2020, zatímco u novinek ne starších 18 měsíců to loni byla čtvrtina.
Prodej starší popmusic v USA loni i díky vinylům rozdrtil novinky
Money
Globální pohled na data MUSO ukazuje, že nejoblíbenější zemí pro hudební pirátství je Indie. Na druhém místě je Írán následovaný Spojenými státy. „Během posledních několika let jsme byli svědky stálého poklesu hudebního pirátství – což bylo způsobeno rozhodnutím streamovacích platforem ustoupit od exkluzivního obsahu,“ uvedl generální ředitel společnosti Muso Andy Chatterley.
„Údaje však ukazují, že tento trend se v roce 2020 ustálil a v roce 2021 se provoz na stránkách hudebního pirátství zvýšil, z velké části to bylo způsobeno rostoucí poptávkou po webech s ripováním streamů,“ dodal.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
