Třicítky budou častější a delší. Vědci varují, že vlny veder začínají měnit život ve střední Evropě
Střední Evropu zasáhla mimořádně silná vlna veder. Vědci upozorňují, že podobné epizody jsou stále častější, delší a intenzivnější a mají přímý dopad na zdraví lidí, fungování společnosti, zemědělství i přírodu. V Česku padají teplotní rekordy a největší zátěž se podle odborníků projevuje především v nížinách.
Současná vlna veder patří ve střední Evropě k nejvýraznějším. Vědci upozorňují, že podobné jevy mají negativní dopad na fungování společnosti a jejich počet narůstá. Přibývá epizod, kdy maximální denní teplota přesáhne alespoň tři dny po sobě 30 stupňů Celsia. Nejzávažnějším důsledkem bývají takzvaná nadúmrtí, tedy počet zemřelých převyšující dlouhodobý průměr, uvedla v tiskové zprávě Monika Hojdanová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe.
Vědci v posledních letech zkoumali také to, jak na vlny veder reagovala média v šesti státech střední a jihovýchodní Evropy – v Česku, Polsku, Rakousku, Slovensku, Slovinsku a Chorvatsku. Sledovali období let 2000 až 2025 a při analýze využívali mimo jiné umělou inteligenci.
„Média jsou jedním z vhodných zdrojů, které popisují výskyt a dopady vln veder,“ vysvětlila Hojdanová, proč se vědci do monitoringu pustili. Ze zpravodajství podle ní vyplývá, že média nejčastěji reagují právě na nárůst počtu úmrtí. Zmiňují také častější výjezdy záchranné služby, zdravotní komplikace a obecně vyšší zátěž pro lidský organismus. Riziko spojené s vlnami veder vědci sami předpovídají na webu Vlny veder. Tepelný stres se totiž postupně kumuluje.
Česko má podruhé za dva dny nový teplotní rekord. V Doksanech na Litoměřicku meteorologové naměřili 41,9 stupně Celsia, tedy o stupeň víc než v sobotu. Historická maxima padala napříč zemí i v pražském Klementinu, nový absolutní rekord ale musí ČHMÚ ještě ověřit.
Rekord padl. V Doksanech teplota dosáhla téměř 42 stupňů
Zprávy z firem
Historické vlny veder v Česku
Vlny veder lze hodnotit podle zasaženého území, délky trvání i podle jejich dopadů. Dosud nejdelší zaznamenaná vlna veder v Česku trvala 36 dnů, zhruba od poloviny července do poloviny srpna 2015. „Tehdy od 3. do 15. srpna zemřelo o 17 procent více lidí na následky kardiovaskulárních onemocnění než ve zbytku roku v průměru. Denně to znamenalo úmrtí 22 lidí navíc,“ uvedla Hojdanová.
Největší plochu ve střední Evropě zasáhla vlna veder na konci července 2005. Postihla území o rozloze 535 500 kilometrů čtverečních, tedy přibližně sedminásobek rozlohy Česka. V létě 2019 pak střední Evropa čelila pěti sériím vln veder.
Z hlediska mediální pozornosti nejvíce rezonovala vlna veder z roku 2003 v Česku a střední Evropě. Následovaly roky 2015 a 2025. Mezi často zmiňované dopady patří kromě vlivu na lidský organismus také škody v zemědělství, snížení ekonomických výnosů velkých společností a negativní dopady na živou přírodu.
Vědci dlouhodobě upozorňují, že podle klimatických modelů budou vlny veder do konce století častější, delší a intenzivnější. Současná vlna ještě neskončila, už nyní je ale velmi výrazná. Nejen v Česku padají absolutní teplotní rekordy a teploty se pohybují nejen nad 30, ale i nad 35 stupni Celsia.
Rekordní vedra v západní Evropě nejsou jen zdravotní hrozbou. Podle CNBC začínají měnit i investiční sázky: v kurzu mohou být klimatizace, modernizace elektrických sítí, pojišťovny nebo firmy pomáhající Evropě přizpůsobit se horkým létům.
Extrémní vedra jako investiční příležitost. Evropa musí přestavět města i energetické sítě
Money
„Od roku 1961, od kdy máme k dispozici výsledky měření ze sítě stanic, pozorujeme v Česku prodlužování vln veder především v nížinách,“ uvedla Hojdanová. Tomu odpovídá i aktuální situace, kdy teploty přesahují 35 stupňů hlavně v Polabí, Poohří a na jižní Moravě.
Absolutní teplotní rekord z roku 2012 padl v Česku v sobotu, kdy meteorologové naměřili v Doksanech na Litoměřicku 40,9 stupně Celsia. Dnešní teplota ho však podle aktuálních měření překonává. Před 15:00 bylo v Doksanech už 41,1 stupně Celsia a teplota dál stoupala.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
