Třicítky budou častější a delší. Vědci varují, že vlny veder začínají měnit život ve střední Evropě
Střední Evropu zasáhla mimořádně silná vlna veder. Vědci upozorňují, že podobné epizody jsou stále častější, delší a intenzivnější a mají přímý dopad na zdraví lidí, fungování společnosti, zemědělství i přírodu. V Česku padají teplotní rekordy a největší zátěž se podle odborníků projevuje především v nížinách.
Současná vlna veder patří ve střední Evropě k nejvýraznějším. Vědci upozorňují, že podobné jevy mají negativní dopad na fungování společnosti a jejich počet narůstá. Přibývá epizod, kdy maximální denní teplota přesáhne alespoň tři dny po sobě 30 stupňů Celsia. Nejzávažnějším důsledkem bývají takzvaná nadúmrtí, tedy počet zemřelých převyšující dlouhodobý průměr, uvedla v tiskové zprávě Monika Hojdanová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe.
Vědci v posledních letech zkoumali také to, jak na vlny veder reagovala média v šesti státech střední a jihovýchodní Evropy – v Česku, Polsku, Rakousku, Slovensku, Slovinsku a Chorvatsku. Sledovali období let 2000 až 2025 a při analýze využívali mimo jiné umělou inteligenci.
„Média jsou jedním z vhodných zdrojů, které popisují výskyt a dopady vln veder,“ vysvětlila Hojdanová, proč se vědci do monitoringu pustili. Ze zpravodajství podle ní vyplývá, že média nejčastěji reagují právě na nárůst počtu úmrtí. Zmiňují také častější výjezdy záchranné služby, zdravotní komplikace a obecně vyšší zátěž pro lidský organismus. Riziko spojené s vlnami veder vědci sami předpovídají na webu Vlny veder. Tepelný stres se totiž postupně kumuluje.
Česko má podruhé za dva dny nový teplotní rekord. V Doksanech na Litoměřicku meteorologové naměřili 41,9 stupně Celsia, tedy o stupeň víc než v sobotu. Historická maxima padala napříč zemí i v pražském Klementinu, nový absolutní rekord ale musí ČHMÚ ještě ověřit.
Rekord padl. V Doksanech teplota dosáhla téměř 42 stupňů
Zprávy z firem
Historické vlny veder v Česku
Vlny veder lze hodnotit podle zasaženého území, délky trvání i podle jejich dopadů. Dosud nejdelší zaznamenaná vlna veder v Česku trvala 36 dnů, zhruba od poloviny července do poloviny srpna 2015. „Tehdy od 3. do 15. srpna zemřelo o 17 procent více lidí na následky kardiovaskulárních onemocnění než ve zbytku roku v průměru. Denně to znamenalo úmrtí 22 lidí navíc,“ uvedla Hojdanová.
Největší plochu ve střední Evropě zasáhla vlna veder na konci července 2005. Postihla území o rozloze 535 500 kilometrů čtverečních, tedy přibližně sedminásobek rozlohy Česka. V létě 2019 pak střední Evropa čelila pěti sériím vln veder.
Z hlediska mediální pozornosti nejvíce rezonovala vlna veder z roku 2003 v Česku a střední Evropě. Následovaly roky 2015 a 2025. Mezi často zmiňované dopady patří kromě vlivu na lidský organismus také škody v zemědělství, snížení ekonomických výnosů velkých společností a negativní dopady na živou přírodu.
Vědci dlouhodobě upozorňují, že podle klimatických modelů budou vlny veder do konce století častější, delší a intenzivnější. Současná vlna ještě neskončila, už nyní je ale velmi výrazná. Nejen v Česku padají absolutní teplotní rekordy a teploty se pohybují nejen nad 30, ale i nad 35 stupni Celsia.
Rekordní vedra v západní Evropě nejsou jen zdravotní hrozbou. Podle CNBC začínají měnit i investiční sázky: v kurzu mohou být klimatizace, modernizace elektrických sítí, pojišťovny nebo firmy pomáhající Evropě přizpůsobit se horkým létům.
Extrémní vedra jako investiční příležitost. Evropa musí přestavět města i energetické sítě
Money
„Od roku 1961, od kdy máme k dispozici výsledky měření ze sítě stanic, pozorujeme v Česku prodlužování vln veder především v nížinách,“ uvedla Hojdanová. Tomu odpovídá i aktuální situace, kdy teploty přesahují 35 stupňů hlavně v Polabí, Poohří a na jižní Moravě.
Absolutní teplotní rekord z roku 2012 padl v Česku v sobotu, kdy meteorologové naměřili v Doksanech na Litoměřicku 40,9 stupně Celsia. Dnešní teplota ho však podle aktuálních měření překonává. Před 15:00 bylo v Doksanech už 41,1 stupně Celsia a teplota dál stoupala.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
