Karel Pučelík: Klimatická krize vtrhla do našich bytů. Budeme pořád dělat, že neexistuje?
Evropa se vaří a klimatická krize přestává být abstraktní debatou. Vedra zabíjejí, zhoršují zdraví, prodražují život a odhalují slabiny domů, nemocnic i dopravy. Přesto se v Česku stále vedou spory o to, zda problém vůbec existuje.
Evropu zachvátilo extrémní vedro. O vysokých teplotách se hovoří jako o „tichém zabijákovi“, který si vyžádá lidské životy i ekonomické škody. Aktuální vlna ukazuje, jak je evropská infrastruktura nepřipravená. Vedra nezvládají domovy, mnohé školy a problémy mají i nemocnice. I přesto však politici ke klimatické krizi přistupují laxně a nezodpovědně.
Tento komentář vzniká v sedmém a posledním patře paneláku. Je tu úmorné vedro a všechno mi trvá déle. Snad stihnu uzávěrku. Naprosto chápu jistou překladatelku z francouzského Nantes, která obvykle pracuje z domova, ale nyní si na několik dní musela pronajmout coworkingové místo v nedalekém hotelu. Tam totiž mají klimatizaci.
Evropa se potýká s vlnou extrémních veder. U nás zatím teploty ve stínu začínají trojkou, ale v západní Evropě lidé už několik dní po sobě trpí ve čtyřicítkách. Teplotní rekordy padají v Británii, enormně horko je v Itálii a ve Španělsku. Francouzi si z kanálu Saint-Martin udělali veřejné koupaliště, Eiffelova věž zavřela.
Meteorologové hovoří o teplém vzduchu, který proudí do západní Evropy i mimořádně teplých oceánech. Je ale jasné, že nynější počasí je součástí dlouhodobého trendu. Jak uvedl londýnský starosta Sadiq Khan, extrémně teplá léta nejsou hrozbou budoucnosti, jsou tady a teď. A i když u nás klimatická krize rozhodnutím ministra Macinky skončila, na západ od nás vidíme, jak vážně se může projevovat.
Francie zažívá mimořádná vedra a s nimi i posun v debatě o klimatizacích. To, co bylo dosud často vnímáno jako symbol pohodlí a ekologické bezohlednosti, se začíná měnit v otázku ochrany zdraví, školství a základního provozu veřejných služeb.
Michal Nosek: Vedro mění názory levice. Klimatizace už není ekologický prohřešek, ale veřejná služba
Názory
Výhně nevhodné pro život. Zvláště pro malé děti
Nejde jen o to, že nám vysoké teploty zhoršují letní dny, že je prostě vedro nebo že se z veřejných míst stávají bazény. Nyní jde už o životy. Francie, Itálie i Španělsko hlásí kvůli horku zvýšenou úmrtnost. Lidé kolabují nebo extrémní podmínky zhoršují jejich další zdravotní obtíže. Ostatně informace o tom, že vedro zabíjí, máme delší dobu, minimálně od minulého léta, ale stejně jsou okrajovou záležitostí.
Je patrné, že Evropa není připravená na takové teploty. Třeba v Británii, kde se kvůli mírnému podnebí v zimě i v létě nemusely domy nijak zvlášť sofistikovaně izolovat, žije podstatná část občanů v nevyhovujících žhnoucích výhních. Podobný efekt má i pařížská stará zástavba se zinkovými střechami. Problémy nemají jen v historických nebo starých domech, potíže hlásí i lidé žijící v nových bytových projektech, například v Londýně, přičemž tyto zkušenosti nebudou izolované.
Podle nových dat každé šesté novorozeně v Británii žije v příliš horkých podmínkách. Ideálně by novorozeňata měla spát v 16 až 20 stupních, ale to je v mnohých domech a bytech nemožné. Není výjimkou, že mají v pokojíčku i kolem 30 stupňů. Nejenom že potom špatně spí, ale zvyšují se u nich i rizika komplikací – třeba syndromu náhlého úmrtí SIDS.
Česko čeká teplotně nadprůměrné léto a s ním i otázka, zda se mohou opakovat blackouty. Podle zakladatele energetické skupiny Amper Jana Palaščáka jsou soláry snadný terč, ale hlavním viníkem výpadků elektřiny nejsou. Tím jsou přehřívající se sítě, slabá odolnost infrastruktury, sucho a problémy konvenčních elektráren s chlazením.
Jan Palaščák: Vedra udeří na elektrické sítě. Budou zase blackouty?
Názory
A mimochodem, tušíte, na koho vedra nejvíce dopadají? Správně, je to ta chudší část společnosti. Z dopadů klimatické změny se ale lze vykoupit jen do určité míry.
Rozteklé koleje a ekonomické ztráty
Vysoké teploty nezvládá ani infrastruktura. Typickým příkladem jsou „roztékající se“ koleje. Tento i jiné důsledky přinášejí ekonomické náklady a škody. Dlouhodobě vedra nepochybně ovlivní i produktivitu, protože některé práce se normálně a po celou směnu vykonávat nedají. Rostou i náklady domácnostem a firmám. Poptávka zvyšuje ceny energií, protože tam kde mají klimatizace a větráky, je používají naplno. Ve Francii došlo i k výpadkům proudu.
Vedra představují riziko i pro zdravotnictví, na které spoléháme všichni. Nemocnice v Anglii si stěžují, že v mimořádně teplých podmínkách přestávají správně fungovat důležité přístroje jako magnetická rezonance, laboratoře i operační sály. Problémy mají domovy seniorů, školy v Anglii a Walesu zavírají.
Evropa se už dávno měla připravovat na důsledky klimatické změny. Politika je v tomto směru zoufale neefektivní. Zatímco naše mnohé sousedy laxnost dostala do ohrožení života, naši zástupci se pořád hádají, zda klimatická změna vůbec existuje. Na to si vybrali dost špatný čas.
