Česká ekonomika bude příští rok balancovat na hraně recese, tvrdí EK

Recesi v příštím roce už České republice předpovídá také Evropská komise. Její nová makroekonomická prognóza počítá s tím, že růst českého hospodářství zpomalí na 0,1 procenta místo dříve očekávaných dvou procent.

Na zhoršení odhadů se podle (EK) podepíše zejména pokračující válka na Ukrajině a související energetická krize.

Komise také zvýšila odhad míry inflace, která by se letos měla dostat na 15,6 procenta, což je po trojici pobaltských zemí nejvíce v celé EU. Naopak nejnižší z celé sedmadvacítky států zůstane letos v České republice nezaměstnanost s hodnotou 2,7 procenta.

Na hraně recese se ocitne i celá EU

Do recese se ze stejného důvodu na přelomu roku dostane také celá evropská ekonomika. Hospodářský růst EU se v příštím roce proti původním odhadům výrazně zpomalí. Hrubý domácí produkt (HDP) sedmadvacítky členských zemí podle EK vzroste o 0,3 procenta místo 1,5 procenta, jak předpokládala letní předpověď.

Unijní exekutiva zároveň výrazně zvýšila odhadovanou míru inflace, kterou letos v průměru očekává na rekordních 9,3 procenta. Předchozí odhad byl o procentní bod nižší.

Potvrzeno. Česko vstoupilo do recese, tvrdí i bankovní asociace

Money

Česká bankovní asociace v nové makroekonomické prognóze zlepšila odhad letošního růstu HDP na 2,5 procenta, v srpnu očekávala 2,4 procenta. Ke zlepšení přispěl příznivější vývoj ekonomiky. Příští rok podle ČBA čeká Česko hospodářská stagnace s růstem HDP o 0,2 procenta. Česko podle asociace vstoupilo ve třetím čtvrtletí do recese, hospodářské oživení přijde až ve druhém čtvrtletí 2023.

ČTK

Přečíst článek

Naproti tomu letošní růst evropského HDP bude podle komise o něco vyšší, především díky silnému oživení v první polovině roku a stále relativně nízké nezaměstnanosti. HDP sedmadvacítky zemí, jehož letošní růst komise dříve odhadla na 2,7 procenta, podle dnešní předpovědi vzroste o 3,3 procenta.

Inflační tlaky by v příštím roce měly podle komise mírně polevit, meziroční míra však nadále zůstane relativně vysoko, a to na sedmi procentech. Blíže k dřívějším hodnotám by se měla vrátit až v roce 2024, kdy podle dnešního odhadu klesne na tři procenta.

„Ekonomika EU se nachází ve zlomovém bodě, kdy se vyrovnáváme s vedlejšími dopady nevyprovokované ruské invaze na Ukrajinu a složité geopolitické situace. Vysoké ceny energií přiživují inflaci, lidé v celé Evropě bojují s rostoucími životními náklady a naše firmy ztrácejí konkurenceschopnost,” řekl ke zhoršení vyhlídek unijní ekonomiky místopředseda komise Valdis Dombrovskis.

Komise očekává postupné zlepšování situace od druhé poloviny příštího roku. V roce 2024 by se hospodářství mělo vrátit k pravidelnému růstu s průměrnou hodnotou 1,6 procenta.