Češi pokorně snáší vysokou inflaci. Mají nejmenší odvahu na světě říct si o zvýšení platu

Ani vysoká inflace nenutí Čechy říct si šéfovi o víc peněz. Přidat chce jen větší pětina lidí, to je nejméně na světě. Vyplývá to z průzkumu prestižní PwC.

Necelá čtvrtina českých zaměstnanců se chystá říct si v nejbližších měsících o více peněz. To je nejméně ze 46 sledovaných zemí, ve světě v průměru chystá žádat navýšení platu 42 procent pracovníků, vyplývá z letošní PwC Hopes and Fears Global Workforce Survey, která měřila náladu a očekávání více než 54 tisíc lidí ve 46 zemích světa.

„Český pracovní trh je zdravý, nezaměstnanost je nejnižší v Evropské unii, firmy se doslova perou o kvalitní lidi. To vše zjevně znamená, že Češi jsou v práci spokojení, chtějí si současnou pozici udržet a bojí se změn. Nechtějí proto zaměstnavatele dráždit požadavkem na vyšší mzdu ani nechtějí zkoušet jiné zaměstnání,“ domnívá se expertka PwC na řízení lidských zdrojů Andrea Linhartová Palánová.

Celkem 65 procent lidí tak říká, že je se svým zaměstnáním spokojeno, z toho 13 procent je „velmi spokojeno“. Nespokojena je pak čtvrtina lidí, 8 procent se považuje za „velmi nespokojené“.

Zákeřná inflace. Reálné mzdy ve čtvrtletí se kvůli ní propadly šestý kvartál v řadě

Money

Průměrná mzda v Česku v prvním čtvrtletí sice nominálně stoupla, po započtení inflace se ale meziročně propadla o 6,7 procenta, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Nejlépe se dařilo lidem v energetice, kde mzdy stouply o čtvrtinu, tedy o více, než činila inflace.

duk

Přečíst článek

Češi vystupují jako tišší trpitelé. Změní to mladá generace?

V nejbližších měsících tak chce o navýšení platu požádat 22 procent obyvatel ČR, loni to bylo 19 procent. Češi jsou přitom v žádosti o přidání výrazně skromnější než lidé v jiných částech světa, průměr ve sledovaných zemích dosahuje 42 procent. Češi jsou tak nejméně odvážní říct si šéfovi o zvýšení platu ze všech 46 měřených zemí.

Češi tak tvoří absolutní evropskou výjimku, kromě ČR chtějí zaměstnanci nejméně přidat na Taiwanu (23 procent), v Japonsku (24 procent) nebo v Jižní Koreji (27 procent). Průměr ve střední Evropě dosahuje 34 procent, přičemž např. v Polsku nebo Německu chce letos dostat přidáno 42, resp. 43 procent lidí. Vůbec největší podíl žádostí o přidání mohou očekávat zaměstnavatelé v Kataru (71 procent), na Filipínách (70 procent) nebo v Indii (69 procent).

Češi v zaměstnání jsou dlouhodobě málo asertivní. Důvod? Podle HR expertky z PwC to souvisí s výchovou a školstvím. „Zejména v minulých dekádách byl důraz kladen na disciplínu a tendenci nevyčnívat a neupozorňovat na sebe. To si sebou Češi hojně přenesli i na pracovní trh. Potvrzuje to i věkový rozklad aktuálního průzkumu, kdy vidíme, že nejmladší generace Z má mnohem větší tendenci říci si o přidání, než starší generace X nebo takzvaní Boomeři. I tak ale čeští dvacátníci poměrně výrazně zaostávají za svými zahraničními vrstevníky,“ vysvětluje Linhartová Palánová.

Mzdy Čechů v soukromém sektoru stoupají. Příjmům v Rakousku a Německu jsou ale stále na hony vzdáleny

Money

Průměrná mzda v soukromém sektoru v eurech se letos v Česku meziročně zvýšila o 9,8 procenta na 1683 eur (40 324 korun). Od počátku koronavirové pandemie se české mzdy přiblížily německým, naopak se zvětšil rozdíl mezi Českem a Rakouskem. Česko má nejvyšší průměrnou mzdu vyjádřenou v eurech ze zemí visegradské skupiny (V4). Vyplývá to z každoroční studie poradenské společnosti Mazars, která porovnává daňové systémy 22 zemí střední a východní Evropy.

ČTK

Přečíst článek

Brigády na doplnění příjmů

Češi rovněž nechtějí ve velkém měnit práci, změnit zaměstnání se v nejbližších měsících chystá 15 procent. I v tomto směru výrazně zaostávají za světem, kde se letos chystá změnit působiště 26 procent lidí. Za nejčastější důvody změny práce ve světě přitom lidé uvádějí přepracování a problém se splácením účtů.

Z průzkumu přitom vyplývá, že obyvatelé České republiky příliš finančně zajištěni nejsou. Jen 37 procent připouští, že má dostatek peněz nejen na nezbytné výdaje, ale i na spoření, dovolenou či další výdaje. Téměř polovina (49 procent) pracujících pak říká, že nezbytné účty zvládne bez problémů zaplatit, ale už jim nezbyde na to, aby si odkládali na spoření. Zhruba každá devátá česká domácnost pak tvrdí, že po většinu měsíců nezvládá platit ani základní účty. Nedostatek peněz řeší téměř pětina českých zaměstnanců hledáním dalšího zaměstnání, 15 procent lidí říká, že má 2. práci a tři procenta, že dokonce chodí do tří a více zaměstnání.

Nebezpečná jízda. Česko už nasedá do mzdově-inflační spirály, varuje Holub z ČNB

Money

Česko se už dostalo do mzdově-inflační spirály, varuje člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub. Podle ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy to znamená, že zkrocení inflace si vyžádá delší čas a napáchá větší ekonomické a sociální škody.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek