Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Češi pokorně snáší vysokou inflaci. Mají nejmenší odvahu na světě říct si o zvýšení platu

Češi si neumějí říct o přidání platu
ČTK
Veronika Kudrnová
vku

Ani vysoká inflace nenutí Čechy říct si šéfovi o víc peněz. Přidat chce jen větší pětina lidí, to je nejméně na světě. Vyplývá to z průzkumu prestižní PwC.

Reklama

Necelá čtvrtina českých zaměstnanců se chystá říct si v nejbližších měsících o více peněz. To je nejméně ze 46 sledovaných zemí, ve světě v průměru chystá žádat navýšení platu 42 procent pracovníků, vyplývá z letošní PwC Hopes and Fears Global Workforce Survey, která měřila náladu a očekávání více než 54 tisíc lidí ve 46 zemích světa.

„Český pracovní trh je zdravý, nezaměstnanost je nejnižší v Evropské unii, firmy se doslova perou o kvalitní lidi. To vše zjevně znamená, že Češi jsou v práci spokojení, chtějí si současnou pozici udržet a bojí se změn. Nechtějí proto zaměstnavatele dráždit požadavkem na vyšší mzdu ani nechtějí zkoušet jiné zaměstnání,“ domnívá se expertka PwC na řízení lidských zdrojů Andrea Linhartová Palánová.

Celkem 65 procent lidí tak říká, že je se svým zaměstnáním spokojeno, z toho 13 procent je „velmi spokojeno“. Nespokojena je pak čtvrtina lidí, 8 procent se považuje za „velmi nespokojené“.

Zákeřná inflace. Reálné mzdy v Česku ve čtvrtletí se kvůli ní propadly

Zákeřná inflace. Reálné mzdy ve čtvrtletí se kvůli ní propadly šestý kvartál v řadě

Průměrná mzda v Česku v prvním čtvrtletí sice nominálně stoupla, po započtení inflace se ale meziročně propadla o 6,7 procenta, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Nejlépe se dařilo lidem v energetice, kde mzdy stouply o čtvrtinu, tedy o více, než činila inflace.

Přečíst článek

Reklama

Češi vystupují jako tišší trpitelé. Změní to mladá generace?

V nejbližších měsících tak chce o navýšení platu požádat 22 procent obyvatel ČR, loni to bylo 19 procent. Češi jsou přitom v žádosti o přidání výrazně skromnější než lidé v jiných částech světa, průměr ve sledovaných zemích dosahuje 42 procent. Češi jsou tak nejméně odvážní říct si šéfovi o zvýšení platu ze všech 46 měřených zemí.

zdroj: PwC, se svolením

Češi tak tvoří absolutní evropskou výjimku, kromě ČR chtějí zaměstnanci nejméně přidat na Taiwanu (23 procent), v Japonsku (24 procent) nebo v Jižní Koreji (27 procent). Průměr ve střední Evropě dosahuje 34 procent, přičemž např. v Polsku nebo Německu chce letos dostat přidáno 42, resp. 43 procent lidí. Vůbec největší podíl žádostí o přidání mohou očekávat zaměstnavatelé v Kataru (71 procent), na Filipínách (70 procent) nebo v Indii (69 procent).

Češi v zaměstnání jsou dlouhodobě málo asertivní. Důvod? Podle HR expertky z PwC to souvisí s výchovou a školstvím. „Zejména v minulých dekádách byl důraz kladen na disciplínu a tendenci nevyčnívat a neupozorňovat na sebe. To si sebou Češi hojně přenesli i na pracovní trh. Potvrzuje to i věkový rozklad aktuálního průzkumu, kdy vidíme, že nejmladší generace Z má mnohem větší tendenci říci si o přidání, než starší generace X nebo takzvaní Boomeři. I tak ale čeští dvacátníci poměrně výrazně zaostávají za svými zahraničními vrstevníky,“ vysvětluje Linhartová Palánová.

Mzdy Čechů v soukromém sektoru stoupají. Příjmům v Rakousku a Německu jsou ale stále na hony vzdáleny

Mzdy Čechů v soukromém sektoru stoupají. Příjmům v Rakousku a Německu jsou ale stále na hony vzdáleny

Průměrná mzda v soukromém sektoru v eurech se letos v Česku meziročně zvýšila o 9,8 procenta na 1683 eur (40 324 korun). Od počátku koronavirové pandemie se české mzdy přiblížily německým, naopak se zvětšil rozdíl mezi Českem a Rakouskem. Česko má nejvyšší průměrnou mzdu vyjádřenou v eurech ze zemí visegradské skupiny (V4). Vyplývá to z každoroční studie poradenské společnosti Mazars, která porovnává daňové systémy 22 zemí střední a východní Evropy.

Přečíst článek

Brigády na doplnění příjmů

Češi rovněž nechtějí ve velkém měnit práci, změnit zaměstnání se v nejbližších měsících chystá 15 procent. I v tomto směru výrazně zaostávají za světem, kde se letos chystá změnit působiště 26 procent lidí. Za nejčastější důvody změny práce ve světě přitom lidé uvádějí přepracování a problém se splácením účtů.

Z průzkumu přitom vyplývá, že obyvatelé České republiky příliš finančně zajištěni nejsou. Jen 37 procent připouští, že má dostatek peněz nejen na nezbytné výdaje, ale i na spoření, dovolenou či další výdaje. Téměř polovina (49 procent) pracujících pak říká, že nezbytné účty zvládne bez problémů zaplatit, ale už jim nezbyde na to, aby si odkládali na spoření. Zhruba každá devátá česká domácnost pak tvrdí, že po většinu měsíců nezvládá platit ani základní účty. Nedostatek peněz řeší téměř pětina českých zaměstnanců hledáním dalšího zaměstnání, 15 procent lidí říká, že má 2. práci a tři procenta, že dokonce chodí do tří a více zaměstnání.

Tomáš Holub, člen bankovní rady ČNB

Nebezpečná jízda. Česko už nasedá do mzdově-inflační spirály, varuje Holub z ČNB

Česko se už dostalo do mzdově-inflační spirály, varuje člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub. Podle ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy to znamená, že zkrocení inflace si vyžádá delší čas a napáchá větší ekonomické a sociální škody.

Přečíst článek

PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Jak se udržet v kondici a vytvářet dlouhodobou hodnotu? Snaha udržovat se v souladu s nároky doby je hlavní téma aktuálního magazínu Newstream CLUB, který nyní vychází, s podtitulem VYJEDNEJTE SI SVŮJ ŽIVOT.

Proč se vyjednávání stává jednou z hlavních dovedností pro budoucí úspěch, vysvětlí přední český vyjednavač a titulkový muž Radim Pařík.

Na otázku ‚Jak zůstat relevantní i v dalších letech?‘ odpovídají i další osobnosti byznysu, showbyznysu, ale také medicíny. Například vyhlášená pohybová lékařka Karolína Velebová, která se stará o řadu vrcholových sportovců včetně olympioniků. Dědička kávového impéria Christina Meinl ukazuje na historii legendární firmy, jak důležité bylo pro její přežití a dlouhodobý úspěch ochota radikálně se změnit a začít znovu téměř od nuly. 

Partner Penta Investments Václav Jirků popisuje, jak důležitou roli bude hrát soukromý sektor ve zdravotní péči a sociálních službách.

O duševním zdraví, wellbeingu a o tom, jak jich dosahovat pomocí moderních technologií, hovoří Jiří Diblík, spolutvůrcem globálně úspěšné wellbeingové a mental health aplikace VOS Health.

Páté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.

Reklama

Související

Válka na Ukrajině snížila růst v Evropě a výrazně zvýšila inflaci

Válka snížila hospodářský růst Evropy, horší dopady teprve přijdou, uvádí studie švýcarské centrální banky

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme