Velikonoční boží milosti podle Rettigové: vraz tam dva žloutky
Velikonoční neboli Svatý týden, nejvýznamnější období roku křesťanského světa, který začíná Květnou nedělí a končí Velikonočním pondělím, se dostává do své poslední třetiny. Stůl, který měl na Velký pátek zůstat poloprázdný, se má zaplnit mnoha tradičními pokrmy.
Velký pátek je v křesťanské tradici spojen s přísným půstem coby připomínkou ukřižování Ježíše Krista. Podávat se podle tradice mají pouze prostá jídla, jako husté polévky nebo ryby. V chudších domácnostech se servírovalo pečené těsto ve tvaru ryby. Naši předkové měli na stole také pučálku, naklíčený a opražený hrách podávaný naslano s pepřem a česnekem či nasladko s medem.
Beránek a mazanec
Bílá sobota znamená přípravy na oslavu vzkříšení Ježíše Krista. Peče se velikonoční beránek či mazanec (anebo samozřejmě obojí). Hlavním jídlem našich předků bývala velikonoční nádivka neboli hlavička, která se peče dodnes.
A na Velikonoční neděli, svátek zmrtvýchvstání Ježíše Krista, nastávají opravdové hody. Podle tradice se na stole objevuje telecí, jehněčí nebo kůzlečí maso. A konečně Velikonoční pondělí – to je svátkem vajec. Vařená slepičí vejce, obarvená na pastelové barvy a všemožně zdobená, dostávají koledníci. V našich časech ovšem spolu s vejci čokoládovými a všemožnými dalšími sladkostmi a přípitky. Vejce ale mohou být i na jídelním stole, plněná, formou salátu i smažená.
Rettigová a Sandtnerová
Mnoho českých domácností si pro Velikonoční pondělí také uchovalo tradiční přípravu božích milostí. Pekla je už ikona kuchařského umění Magdalena Dobromila Rettigová. Příprava je jednoduchá: „Vezmi mouky na vál, rozdrob v ní kus másla, udělej vprostřed důlek, vraz tam dva žloutky, jedno celé vejce, tři lžíce dobré smetany, tři lžíce vína, trochu cukru, trochu soli, dobře to těsto vypracuj tak jako na nudle, pak je rozválej a s kružítkem buď v čtverhraníčky, neb třihraníčky pokrájej, v rozpáleném másle smaž, posyp cukrem a dej na stůl,“ uvádí Rettigová ve své Domácí kuchařce. Ta spolu s ukázkami literárního díla velké české kuchařky a buditelky vyšla například v roce 1985 nakladatelství Odeon k poctě 200.letého výročí narození Rettigové.
A jak na velikonoční nádivku alias hlavičku? Vedle mléka a vajec do ní patří také uzené maso a čerstvé jarní byliny. Vyhledávané jsou dodnes mladé kopřivy, které na jaře raší všude možně. Recept další věhlasné kuchařky Marie Janků-Sandtnerové, o níž starší ročníky dodnes familiárně hovoří jako o Sandtnerce: „V mléce rozmícháme celá vejce, vařené, rozsekané maso, usekané mladé kopřivy nebo zelenou petržel, trochu soli, tlučeného pepře a nového koření. Do umíchaného masa přidáme tolik strouhané housky, až je směs zahoustlá. Pekáč vymažeme dobře máslem, směs do něho upravíme a pečeme půl až tři čtvrtě hodiny.
Též můžeme místo uzeného masa přidati vařený kozlečí nebo jehněčí kořínek“, uvádí učitelka Městské dívčí odborné školy v Praze 2 Janků-Sandtnerová v jednom z mnoha vydání Knihy rozpočtů a kuchařských předpisů, které vyšlo v roce 1990 v nakladatelství Art-Servis Praha. A přidává rozpočet pro pět osob: půl litru mléka, tři celá vejce, sůl, pepř, nové koření, 600 gramů vařeného uzeného masa a podle potřeby strouhanou housku (150 gramů), 40 gramů másla do pekáče a jedna lžíce kopřiv nebo petrželky.
Na škole pro dívky Sandtnerová působila ve 20. a 30. letech minulého století.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
