Symbol maďarské kuchyně je v ohrožení. Pěstitele paprik drtí sucho, levný dovoz i nedostatek lidí
Maďarská paprika patří k symbolům tamní kuchyně, její pěstování ale rychle ustupuje. Farmáře tlačí sucho, dražší produkce, levný dovoz i nedostatek pracovníků. Zatímco na konci 70. let zabírala pole s paprikou přes 13 tisíc hektarů, dnes je to jen zlomek.
Maďarští pěstitelé paprik za sebou mají mimořádně náročnou sezonu. Manželé Nikoletta Pajsánová Nagyová a László Pajsán pracovali během nejsuššího léta, jaké Evropa zažila, od svítání do půlnoci, aby zachránili úrodu na svém dvouapůlhektarovém poli. Zavlažování přitom kvůli elektrickému vedení, které přes pozemek vede, využít nemohou, a půdu kolem rostlin proto opakovaně kypřili, napsala agentura AFP.
„Byla jsem přesvědčená, že si budeme muset najít nějaký vedlejšák, protože papriky úplně seschnou,“ popsala čtyřiačtyřicetiletá Pajsánová Nagyová na tradičních Dnech papriky v jihomaďarské Kalocsi. Výsledek ji ale překvapil. „Nějak se stalo, že plody byly větší a krásnější než v předešlých letech. Byl to zázrak,“ dodala při vzpomínce na až dvacetihodinové pracovní dny.
Extrémní počasí stále víc zasahuje do cen potravin. Nová analýza spojuje letošní zdražování řady komodit od kukuřice přes hovězí až po rajčata s vedry, suchem a přívalovými srážkami. Také česká stopa je výrazná: tuzemští pěstitelé zeleniny už do poloviny září vyčíslili přímé škody téměř na 700 milionů korun a letošní produkce může kvůli suchu klesnout zhruba o třetinu.
„Klimaflace“ je tady. Extrémní počasí zdražuje jídlo
Money
Pěstování paprik v Maďarsku mizí
Pajsánovi se sami považují za zástupce profese, která pomalu mizí. Pěstování paprik, neodmyslitelně spojených s maďarskou kuchyní, v posledních desetiletích výrazně ustupuje a řada menších producentů s ním úplně skončila.
Podle oficiálních statistik dosáhlo pěstování paprik v Maďarsku vrcholu v roce 1979, kdy farmáři osázeli 13 029 hektarů. V roce 2024 už plocha klesla na pouhých 1410 hektarů. Pěstitele tlačí nejen levný dovoz z některých částí Jižní Ameriky, ale stále víc také klimatická změna.
„Sucho je delší, vlny veder silnější a šíří se nové nemoci a škůdci,“ popsal Róbert Bráj, poradce společnosti B.W.A. Kft., jednoho z předních maďarských výrobců koření. Maďarsko letos zažilo nejsušší léto od roku 1901 a zároveň druhé nejteplejší od začátku měření.
Chybějí lidé na sklizeň
Dalším problémem je nedostatek pracovníků. Ágnes Tóthová na Dnech papriky vzpomínala, jak jako dítě pomáhala rodině se sklizní. Tehdy její rodina pěstovala papriky na šesti hektarech, dnes obdělává jen polovinu. Hlavním důvodem je právě nedostatek sezónních pracovníků. „Každý někde pracuje na plný úvazek. Já jsem učitelka, bratr je hasič,“ popsala Tóthová. Samotné pěstování paprik by podle ní už celou rodinu neuživilo.
Maďarské ministerstvo zemědělství uvedlo, že chce domácím producentům pomoci zvýšit konkurenceschopnost, konkrétní nové kroky ale zatím nezveřejnilo.
Více než rok zůstávalo výdejní okénko zavřené. Po dílčích úpravách a změně majitele ale Chodský Mekáč letos před sezónou znovu otevřel. Známé domažlické občerstvení rozšířilo nabídku burgerů, začalo využívat sociální sítě a nově sází také na rozvoz. A zákazníci se postupně vracejí.
Chodský Mekáč, který není „mekáč“, je zpět. S novými majiteli, burgery i rozvozem
Enjoy
Paprika jako součást maďarské identity
Na tradičních Dnech papriky v Kalocsi se přesto dál drží silná vazba mezi paprikou a maďarskou kulturou. Ve vzduchu se mísila vůně guláše a rybí polévky halászlé, součástí festivalu byla i kuchařská soutěž. Stánky zdobily sušené papriky navlečené na provázku, které bývaly v minulosti na podzim běžnou součástí hospodářství v okolí.
„Pro nás Maďary je paprika zázrak,“ řekl jeden ze soutěžících Imre Szeni, který vlastní bufet v Kalocsi.
Papriky původně pocházejí z Ameriky a do jižního Maďarska se dostaly v 16. století. Jejich historickými centry se staly Kalocsa a Segedín. Mletá paprika z obou oblastí získala od Evropské unie Chráněné označení původu.
Podle etnografa Imreho Romsicse se paprika během 19. století spolu s kroji, lidovým uměním a dalšími tradicemi stala důležitou součástí maďarské identity. Mladší generace ale podle Bráje tradiční maďarská jídla vaří méně a dávají přednost pokrmům, které jsou rychlejší a jednodušší na přípravu.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
