Plovoucí palác Alžběty II. Podívejte se na palubu královské jachty Britannia
Když královská loď Britannia odcházela do důchodu, královna Alžběta II. byla viditelně pohnutá. Panovnice v ní absolvovala mnoho oficiálních i soukromých cest a velmi si ji oblíbila. Dnes je loď plovoucím muzeem ve Skotském Edinburghu.
Jednou z nejnavštěvovanějších turistických atrakcí je královská jachta Britannia, každoročně ji v přístavní části Leith navštíví kolem 300 tisíc lidí. Svou roli měla i seriálu Crown. Dnes je loď plovoucím muzeem, ale za druhou polovinu minulého století křižovala světové oceány a kromě členů královské rodiny ubytovávala řadu osobností.
Tradice královských lodí byla ve Velké Británii velmi dlouhá. Od restaurace monarchie v roce 1660 jich panovníci využívali přes osm desítek. Jen král Karel II. jich měl hned pětadvacet. Jeho aktuálně vládnoucí jmenovec však již nemá žádnou, a ani to nevypadá, že by se nějaké dočkal. Patrně o to ale jako umírněný panovník ani nemá zájem.
FOTOGALERIE: Nahlédněte do útrob slavné lodě
Zatím poslední královskou jachtu vyrobila firma John Brown & Co. v loděnicích v Clydesbank nedaleko Glasgow na jihozápadě Skotska v roce 1953. Na první cestu vyrazila následující duben, z přístavu Portsmouth vezla tehdy malou princeznu Annu a prince Charlese směrem na Maltu za rodiči, kteří tam zakončovali cestu po Commonwealthu. Alžběta II. a princ Philip nastoupili poprvé 1. května v severoafrickém Tobruku.
Plovoucí palác i nemocniční loď
Později královská loď absolvovala skoro sedm stovek zahraničních návštěv a k tomu 272 domácích. Celkem nacestovala přes dva miliony kilometrů. Interiér lodi byl uzpůsobený k tomu, aby mohli hostit oficiální návštěvy světových státníků včetně slavnostních večeří s vybranými pochoutkami.
Příprava tabule prý trvala pěkně dlouho a jídelní lístky si strávníci odnášeli jako suvenýr.
Pohostinnosti Britannie a její posádky využili i američtí prezidenti Dwight Eisenhower, Gerald Ford, Ronald Reagan nebo Bill Clinton. Byl tu i Winston Churchill, Margaret Thatcherová i Nelson Mandela.
Nález části indické rakety na australském pobřeží připomněl nepříjemnou skutečnost: rostoucí využívání vesmíru přináší i riziko, že nám kosmická technika spadne na hlavu. Zatím ke škodám dochází zřídka, nebezpečí se však bude zvětšovat.
Pozor, padá družice. Vesmírný byznys mohou poškodit nekontrolované dopady zbytků kosmické techniky na Zemi
Enjoy
Královská rodina loď využívala i pro soukromé cesty. Například v sedmdesátých letech vezla na líbánky princeznu Annu s jejím prvním manželem olympionikem Markem Phillipsem a v roce 1981 i Charlese s Dianou. Členové královské rodiny tu ostatně mají pohodlí a klid. Svou kajutu, do které nikdo jiný nesměl, tu měla Alžběta i Phillip, stejně tak i svou pracovnu (vévoda jí říkal studovna). Snídat mohli na vlastní palubě nebo přilehlém útulném pokoji (dnes tam sídlí plyšový corgi), ke konverzacím u čaje se hodil vcelku prostorný obývák, kterému chyběl jen funkční krb. Na lodi by otevřený oheň vždy musel dozorovat člen posádky, a tak se královna spokojila s elektrickým. Posádka královské pasažéry ostatně nesměla moc rušit, dokonce i okna do královských kajut jsou posazené výše, aby procházející námořník náhodou nezbloudil pohledem dovnitř.
Horší to měl personál, který tvořilo přes 250 příslušníků britského námořnictva. Jediný, kdo měl apartmán s koupelnou, byl velitel lodě. Admirál tu i večeřel, podle tradice vždy sám, asi aby si od něho posádka alespoň na chvíli odpočinula. I admirálův zástupce už měl skrovnou, leč samostatnou kajutu.
Důstojníci pak měli k dispozici k popíjení a odpočinku vlastní klub a přilehlou jídelnu, kde společně večeřeli, což byla malá společenská událost. Nejmladší důstojník prý vždy musel ostatní pobavit veselou historkou. V klubu si i vymysleli vlastní hru, ve které hrál podstatnou roli míček a větrák na stropě. Na lodi měl každý své místo, poddůstojníci také trávili čas spolu, a také nejníže postavení vojáci. Podle hodnosti pak vypadalo i ubytování, které v případě posledně jmenovaných už bylo docela stísněné a sparťanské. Prostor a soukromí byl pochopitelně luxus, a to i ve vyšších (společenských) patrech.
Britannia byla ale i prakticky vybavená, nemohlo chybět několik kuchyní a spíží, prádelna, ale i ošetřovna s malým operačním sálem. Ostatně v případě konfliktu bylo plánováno, že by se královské plavidlo stalo nemocniční lodí. V hloubi studené války se pak počítalo i s tím, že by v případě jaderného konfliktu byla útočištěm královského páru. K obojímu naštěstí nikdy nemusela být využita, ale krizovou situaci přece jen zažila. V roce 1986 zachránila v Adenu přes tisíc uprchlíků před občanskou válkou.
Desítky nových příměstských i dálkových linek železničních linek má v budoucnu pojmout pražské Hlavní nádraží. Vzniká studie, která vlaky „pošle" pod nynější úroveň a podle níž vzniknou v centru i nové zastávky - třeba na Karlově náměstí.
FOTOGALERIE: Vlakem z Úval do Černošic přes Karlovo náměstí. Na „hlavák“ se bude jezdit pod zemí
Reality
Nové téma pro populisty
Ke konci aktivní služby Britannie se schylovalo na začátku devadesátých let, kdy už jachta potřebovala opravu. Přece jen už to tehdy byl tak trochu muzejní kousek, což je patrné při pohledu na strojovnu. O jejím vyřazení rozhodla v roce 1994 konzervativní vláda Johna Majora, podle které bylo obtížné a drahé loď udržovat. Obhájci prodloužení služby argumentovali tím, že loď pomáhala obchodu a exportu, na palubě se konaly i finančnické konference.
Poslední velkou opravou prošla v roce 1987. „V letech 1996-97 by byla nutná další modernizace za přibližně 17 milionů liber, která by však prodloužila životnost lodi pouze o dalších pět let,“ vysvětloval ve Sněmovně lordů její lídr vikomt Cranborne. Kabinet tak rozhodl, že služba Britannie skončí v roce 1997. Poslední misí byl toho roku návrat posledního guvernéra Hong Kongu Chrise Pattena a prince Charlese, poté co se země stala nezávislou. Následně se jachta vydala na poslední cestu z welšského Cardiffu do Edinburghu, kde stojí dodnes. Královna prý při slavnostním rozloučení jen těžko zadržovala slzy. Aby ne, říkávala prý, že jedině na Britannii mohla opravdu odpočívat.
Letošní filmové léto přineslo hned dva filmové hity Oppenheimer a Barbie, které daly vzniknout fenoménu Barbenheimer. Filmová studia a kina se zálibou hledí na zaplněné sály po celém světě, milovníci tmavých kinosálů už méně. Zejména mladší a excentričtí příznivci filmu Barbie mají ve zvyku si během promítání pořizovat a sdílet selfie na sociálních sítích, což vyostřilo řadu sporů v obecenstvu s milovníky tradičního kina. A kina řeší, jak spory urovnat a nepřijít ani o jednu skupinu diváků, napsal deník The Wall Street Journal.
Nechte ten telefon! Barbiemánie vyostřila spory mezi kinofily a fanoušky sdílejícími selfie přímo z promítání
Enjoy
Je zajímavé, že si některé monarchie udržují královské jachty dodnes, a to i výrazně starší než je Britannia. Například norský král Harald V. vlastní Norge z roku 1937, která je mimochodem původně z Británie. Dánská královna Markéta II., nejdéle vládnoucí žijící evropský panovník, má k dispozici Dannebrog z roku 1932.
Vyřazení Britannie odstartovalo debaty o její náhradě, ke které ale dosud nedošlo. Konzervativci před volbami v roce 1997 slibovali, že ji v případě výhry zajistí, prohráli ale s labouristy Tonyho Blaira. Mnozí, včetně konzervativního expremiéra Edwarda Heathe, to považovali za populismus. Podobné reakce se vzedmou, i když se téma čas od času znovu vynoří. Pořízení nové královské jachty propagoval například Boris Johnson. Nedobrý stav britské ekonomiky však nenapovídá, že by na loď v brzké budoucnosti zbývaly peníze. Naposledy prý vláda plán odložila vloni na podzim.
Ať to dopadne jakkoli, žádná moderní loď nemůže mít kouzlo staré dobré Britannie, plovoucího paláce a útočiště královny Alžběty II.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
