Obyčejný byznys: Housle z Číny nejsou nástroj, ale spíš nábytek, říká mistr houslař
Na rohu Lublaňské ulice a náměstí I.P. Pavlova, které představuje jednu z nejrušnějších lokalit hlavního města, má houslařský ateliér Tomáš Vávra. Z ruchu velkoměsta se zde rázem přenesete do jiného století. Tomáš je totiž již čtvrtou generací houslařského rodu, který zde svůj ateliér provozuje od roku 1967 a od té doby se zde příliš nezměnilo, protože výroba a opravy houslí nepodléhá módním trendům a je velice konzervativní. Co se nástrojů i vybavení dílny týká, je stejné jako před stovkami let.
V Lublaňské své housle vyráběl i Tomášův otec, Karel Vávra, u kterého se syn z kraje osmdesátých let vyučil. „Bohužel jsem poslední z rodu, kdo se věnuje houslařství, syn řekl, že se za tak málo peněz s houslemi dřít nebude,” konstatuje houslař.
Každý významný houslařský rod se stará o nějakou hvězdu koncertních síní. Pro Vávrovi je jí houslový virtuos Václav Hudeček, o nástroje se mu starají od začátku kariéry, tedy zhruba šedesát let.
Vávrovi mají zhruba sto stálých klientů, kterým pečují o nástroje. Patří mezi ně jak sólisti, tak žáci hudebních škol. „Děti se hrát na housle učí stále, ale dříve jich bylo víc. Dnes touží všichni po iPhonu a cvičení na hudební nástroje mládež příliš neláká,” konstatuje houslař. Ten je nyní stále závislejší na klientech z Německa, kteří si u něj nechávají nástroje opravovat.
Padělatelé jsou všude
Před pandemií bylo podle něj práce víc, v současné době lidé na všem šetří, což se podepisuje i na péči o nástroje. Přesto o zakázky nouzi nemá. „Dřív, když jsme tu byli s otcem dva, tak jeden mohl housle tvořit a druhý se věnoval opravám. Dneska jsem tu sám, a tak dělám jen opravy a údržbu. Na stavbu houslí už nemám časovou kapacitu,” popisuje situaci.
Stavba bílých houslí, tedy nástroje bez laků, podle jeho zkušeností trvá dvě stě hodin a nejde přerušovat opravami jiných nástrojů. Tři generace mistrů Vávrů vytvořily několik stovek mistrovských kusů, ale sami se přesvědčily o tom, že padělatelé jsou všude. „Jednou mi zákazník přinesl k opravě a prodeji housle, které měly můj certifikát, ale já je nestavěl. Všechno bylo padělané,” říká k nekalým praktikám houslař. Mistrovský ručně dělaný nástroj ze starého proschlého dřeva totiž vyjde od 150 tisíc korun výš, tak jde o nemalé peníze.
V Česku je mnoho zajímavých provozů a podniků, prodejen a trhů, které zákazníci milují a majitelé pro ně dělají maximum. Představujeme je na newstream.cz v novém seriálu Obyčejný byznys. Tentokrát se vydáme za odborníkem na opravy a instalace audiotechniky a majitelem firmy DJ Servis Milanem Úblem. 
Obyčejný byznys: Opravám televizorů se roky vyhýbám, říká elektrotechnik
Zprávy z firem
Dva miliony na rozjezd
„Jedním důvodem, proč už housle nestavím, je nedostatek času a druhým, tím závažnějším, je nespolehlivost klientů, kteří stále něco vymýšlejí a nakonec nechtějí zaplatit,“ popisuje situaci zakázkové výroby. Houslařství zůstává výsadou tradičních mistrů, kteří své řemeslo dědí po pokolení. Vytvořit nový houslařský ateliér je podle mistra Vávry prakticky nemožné. „Hrubým odhadem, by zájemce o vlastní ateliér potřeboval krom praxe, dovedností a klientely minimálně dva miliony na zařízení dílny, unikátní nástroje a trochu dřeva. Pokud by neměl vlastní prostory, tak je to nereálné,“ vykresluje perspektivu mladých houslařů.
Česko bývalo ještě na začátku devadesátých let světovou velmocí ve výrobě hudebních nástrojů. Továrny, kde se nástroje vyráběly, ale neustály pád východních trhů a nástup levných čínských nástrojů ne evropský trh.
„Kdyby se například v tehdejší Cremoně Luby více snažili a přesměrovali se včas na kvalitu oproti množství, tak mohli Číně vzdorovat a být na vrcholu. To se však tehdejším manažerům nepodařilo a celá tradiční továrna zkrachovala,“ popisuje tvrdé konkurenční soupeření ve strojové výrobě houslí. „Situace je teď taková, že když mi někdo přinese housle “made in china,“ tak jsou prakticky neopravitelné. Jsou z neproschlého dřeva, a proto slepené neuvěřitelně pevným lepidlem, takže se nadají rozebrat a opravit,“ kritizuje úroveň importovaných nástrojů. „To už vůbec nejsou nástroje, to je nábytek. Koupíte a za dva roky vyhodíte. S řemeslem to nemá nic společného,“ skepticky uzavírá vyprávění.
O tom, že fyzicky náročnou práci jde zvládnou i po šedesátce, je přesvědčený arborista Jiří Anderle. Žije nedaleko Mladé Boleslavi a na sklonku zaměstanecké kariéry pro něj už bylo obtížné sehnat dobře placenou práci. Proto se zamyslel, co ho baví, a začal podnikat jako arborista, který se zabývá kácením stromů v extrémních podmínkách. Musí na dřevinu nejprve vylézt a pak ji postupně odřezávat motorovou pilou. Jiří nám do redakce zaslal svůj inspirativní příběh živnostníka.
Obyčejný byznys: V arboristice jsem zázračně omládl, říká pětašedesátiletý kaskadér v korunách stromů
Enjoy
V Česku je mnoho zajímavých provozů, podniků, firem, prodejen a trhů, které zákazníci milují a majitelé pro ně dělají maximum. Představujeme je na newstream.cz v novém seriálu Obyčejný byznys. 
Obyčejný byznys: Rekonstrukce bytů v Praze se nevyplatí, říká elektrikář
Zprávy z firem
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
