Obyčejný byznys: Housle z Číny nejsou nástroj, ale spíš nábytek, říká mistr houslař
Na rohu Lublaňské ulice a náměstí I.P. Pavlova, které představuje jednu z nejrušnějších lokalit hlavního města, má houslařský ateliér Tomáš Vávra. Z ruchu velkoměsta se zde rázem přenesete do jiného století. Tomáš je totiž již čtvrtou generací houslařského rodu, který zde svůj ateliér provozuje od roku 1967 a od té doby se zde příliš nezměnilo, protože výroba a opravy houslí nepodléhá módním trendům a je velice konzervativní. Co se nástrojů i vybavení dílny týká, je stejné jako před stovkami let.
V Lublaňské své housle vyráběl i Tomášův otec, Karel Vávra, u kterého se syn z kraje osmdesátých let vyučil. „Bohužel jsem poslední z rodu, kdo se věnuje houslařství, syn řekl, že se za tak málo peněz s houslemi dřít nebude,” konstatuje houslař.
Každý významný houslařský rod se stará o nějakou hvězdu koncertních síní. Pro Vávrovi je jí houslový virtuos Václav Hudeček, o nástroje se mu starají od začátku kariéry, tedy zhruba šedesát let.
Vávrovi mají zhruba sto stálých klientů, kterým pečují o nástroje. Patří mezi ně jak sólisti, tak žáci hudebních škol. „Děti se hrát na housle učí stále, ale dříve jich bylo víc. Dnes touží všichni po iPhonu a cvičení na hudební nástroje mládež příliš neláká,” konstatuje houslař. Ten je nyní stále závislejší na klientech z Německa, kteří si u něj nechávají nástroje opravovat.
Padělatelé jsou všude
Před pandemií bylo podle něj práce víc, v současné době lidé na všem šetří, což se podepisuje i na péči o nástroje. Přesto o zakázky nouzi nemá. „Dřív, když jsme tu byli s otcem dva, tak jeden mohl housle tvořit a druhý se věnoval opravám. Dneska jsem tu sám, a tak dělám jen opravy a údržbu. Na stavbu houslí už nemám časovou kapacitu,” popisuje situaci.
Stavba bílých houslí, tedy nástroje bez laků, podle jeho zkušeností trvá dvě stě hodin a nejde přerušovat opravami jiných nástrojů. Tři generace mistrů Vávrů vytvořily několik stovek mistrovských kusů, ale sami se přesvědčily o tom, že padělatelé jsou všude. „Jednou mi zákazník přinesl k opravě a prodeji housle, které měly můj certifikát, ale já je nestavěl. Všechno bylo padělané,” říká k nekalým praktikám houslař. Mistrovský ručně dělaný nástroj ze starého proschlého dřeva totiž vyjde od 150 tisíc korun výš, tak jde o nemalé peníze.
V Česku je mnoho zajímavých provozů a podniků, prodejen a trhů, které zákazníci milují a majitelé pro ně dělají maximum. Představujeme je na newstream.cz v novém seriálu Obyčejný byznys. Tentokrát se vydáme za odborníkem na opravy a instalace audiotechniky a majitelem firmy DJ Servis Milanem Úblem. 
Obyčejný byznys: Opravám televizorů se roky vyhýbám, říká elektrotechnik
Zprávy z firem
Dva miliony na rozjezd
„Jedním důvodem, proč už housle nestavím, je nedostatek času a druhým, tím závažnějším, je nespolehlivost klientů, kteří stále něco vymýšlejí a nakonec nechtějí zaplatit,“ popisuje situaci zakázkové výroby. Houslařství zůstává výsadou tradičních mistrů, kteří své řemeslo dědí po pokolení. Vytvořit nový houslařský ateliér je podle mistra Vávry prakticky nemožné. „Hrubým odhadem, by zájemce o vlastní ateliér potřeboval krom praxe, dovedností a klientely minimálně dva miliony na zařízení dílny, unikátní nástroje a trochu dřeva. Pokud by neměl vlastní prostory, tak je to nereálné,“ vykresluje perspektivu mladých houslařů.
Česko bývalo ještě na začátku devadesátých let světovou velmocí ve výrobě hudebních nástrojů. Továrny, kde se nástroje vyráběly, ale neustály pád východních trhů a nástup levných čínských nástrojů ne evropský trh.
„Kdyby se například v tehdejší Cremoně Luby více snažili a přesměrovali se včas na kvalitu oproti množství, tak mohli Číně vzdorovat a být na vrcholu. To se však tehdejším manažerům nepodařilo a celá tradiční továrna zkrachovala,“ popisuje tvrdé konkurenční soupeření ve strojové výrobě houslí. „Situace je teď taková, že když mi někdo přinese housle “made in china,“ tak jsou prakticky neopravitelné. Jsou z neproschlého dřeva, a proto slepené neuvěřitelně pevným lepidlem, takže se nadají rozebrat a opravit,“ kritizuje úroveň importovaných nástrojů. „To už vůbec nejsou nástroje, to je nábytek. Koupíte a za dva roky vyhodíte. S řemeslem to nemá nic společného,“ skepticky uzavírá vyprávění.
O tom, že fyzicky náročnou práci jde zvládnou i po šedesátce, je přesvědčený arborista Jiří Anderle. Žije nedaleko Mladé Boleslavi a na sklonku zaměstanecké kariéry pro něj už bylo obtížné sehnat dobře placenou práci. Proto se zamyslel, co ho baví, a začal podnikat jako arborista, který se zabývá kácením stromů v extrémních podmínkách. Musí na dřevinu nejprve vylézt a pak ji postupně odřezávat motorovou pilou. Jiří nám do redakce zaslal svůj inspirativní příběh živnostníka.
Obyčejný byznys: V arboristice jsem zázračně omládl, říká pětašedesátiletý kaskadér v korunách stromů
Enjoy
V Česku je mnoho zajímavých provozů, podniků, firem, prodejen a trhů, které zákazníci milují a majitelé pro ně dělají maximum. Představujeme je na newstream.cz v novém seriálu Obyčejný byznys. 
Obyčejný byznys: Rekonstrukce bytů v Praze se nevyplatí, říká elektrikář
Zprávy z firem
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
