Obyčejná práce: Buďme rádi za vlky. Na Slovensku mají medvědy lidožrouty, říká hajný z Krušných hor

Hajní tráví mezi stromy celý život, jejich práce je po staletí prakticky stejná. Jen jim dnes pomáhají moderní stroje či technologie a místo pytláků, kteří se vyskytují méně, nahánějí jezdce na terénních čtyřkolkách.

 Práce hajného se stále zakládá na průběžné péči o stav revíru. Kontrole těžby, zakládání školek, či přikrmování a evidenci zvěře. Hajný se však nevyhne ani kancelářské rutině. V posledních letech se pomocí GPS řeší konkrétní katastrální hranice, a proto hajný často jedná s těmi, kteří si kousky lesa u svého pozemku přisvojili.

“Aktuálně budeme zjišťovat jaké škody v lesích napáchal intenzivní víkendový déšť, ale doufám, že k žádné větší pohromě nedošlo,” říká k plánu na několik příštích dní Jaroslav Hošek, který je jedním z hajných, kteří se starají o lesy v Krušných horách. Práci u lesů se věnuje od maturity na lesnické škole ve Šluknově, již více než tři desítky let.

“Za socialismu byly lesy v Krušných horách v katastrofálním stavu, vypadalo to tu jak po jaderné válce. Situace se s útlumem těžkého průmyslu a odsířením elektráren výrazně změnila,” vzpomíná na své začátky v apokalyptickém prostředí plném popílku a síry. “Co se ale změnilo v posledních letech, jsou i otázky místních. Dřív to bylo zejména o objednávkách dřeva a vyzvídání, kde rostou houby. Dneska k tomu přibyli vlci,” popisuje hlavní témata rozhovorů s místními lidmi.  

Vlk do lesa patří

V Krušných horách terénní zoologové potvrdili dvě vlčí smečky a jeden vlčí pár. V Krušných horách je ale počet vlků stále podobný. Šelmy se tedy  nepřemnožují, a sever Čech jejich množství zvládá. Vlk navíc migruje a za noc dokáže uběhnout i osm desítek kilometrů. “Že se vlci po zhruba dvou stech letech vrátili, je dobré. Navíc jsou velmi plaší a před lidmi utečou. Jediné problémy zatím jsou, když smečka zabije chovatelům ovce,” hodnotí soužití a dodává, že lidem často říká: Buďme rádi za vlky, Slováci mají medvědy. 

Na Slovensku je dle oficiálního sčítání zhruba tisícovka medvědů. Místní hajní a pracovníci přírodních parků však hovoří minimálně o tisících třech. Navíc se zabydlují u měst a obcí, kde je snadněji dostupná potrava, a v těchto místech budí hrůzu. Zatím největší rozruch a tragédii medvědi na Slovensku způsobili letos, v půli března, když chráněné šelmy zavinily smrt ženy a zranění dvou dalších lidí. Na Slovensku tak odstartovala ostrá debata o likvidaci "přemnožených lidožroutů". Odborníci namítají, že radikální řešení není namístě, vláda se ale chystá uzákonit hromadné odstřely. 

Dalibor Martínek: Bláznivý český boj za ledního medvěda. Tom uhynul, Praha dá miliardu na nový pavilon

Názory

Lední medvěd Tom, který žil v pražské zoo, uhynul po svém přesunu do dalekého Kazachstánu. Pro někoho to není zajímavá zpráva, ale rozhodně nyní bude aspoň na čas hýbat veřejným děním. Proč medvěd uhynul? Rýsuje se nám tady mezinárodní vyšetřování, kdo za skon medvědího samce může. Kazaši, nebo Češi? Skandál, kdy Praha bude obviňovat Kazachstán, a naopak.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Dopis čtenáře: Ač jsem lesník a myslivec, chodím do tohoto zničeného lesa smutně, již to není les

Názory

Na komentář Dalibora Martínka s titulkem Škodnou českých lesů nejsou srny, ale myslivci, zareagovalo mnoho čtenářů. Přinášíme jednu z reakcí. Text není upravován, pouze pro svůj větší rozsah mírně krácen, doplněna někde chybějící interpunkce a opraveno několik pravopisných chyb.

nst

Přečíst článek