Buckinghamský palác se před třiceti lety otevřel veřejnosti. Podívejte se, jak se měnil v průběhu času
Před 30 lety byl Buckinghamský palác v Londýně, sídlo britských monarchů, poprvé zpřístupněn veřejnosti, byť vždy jen přes léto do konce října. Monumentální objekt považovaný experty za nejdražší soukromý dům na světě od té doby navštěvují stovky tisíc zájemců ročně. A možná jich přibude – nástupník Alžběty II. a nynější král Karel III. po svém nástupu na trůn slíbil, že palác bude otevřen celoročně. Podívejte se, jak to v paláci dříve vypadalo.
Podívejte se, jak to v Buckinghamském paláci vypadalo dříve:
Nejdražší dům světa má podle realitních expertů odhadovanou cenu okolo 150 miliard korun (6,7 miliardy dolarů). Navzdory tomu, že je domovem britské královské rodiny, a především samotného krále Karla III., je možné si tento luxusní palác prohlédnout jako turista i uvnitř při prohlídkách s průvodcem. A co ho činí, kromě jeho obyvatel, tak výjimečným? Například to, že má celkem 775 místností. Nechybí tam ale ani bazén nebo lékařská ordinace.
První dům na místě dnešního Buckinhamského paláce stál zřejmě v roce 1633. Jádro současné stavby se datuje do roku 1703, kdy byl přestavěn pro vévodu z Buckinghamu a Normanby. O šedesát let později jej koupil od vévodova dědice král Jiří III. Původně sloužil jako soukromé obydlí, pro státní potřeby byl používán St. James's Palace. Palác se stal hlavním královským sídlem roku 1837 s nástupem královny Viktorie.
V současnosti prochází Buckinghamský palác nákladnou renovací. Karel a jeho choť Camilla (75) ale chtějí podle informací britského listu žít hlavně ve svém dosavadním hlavním sídle Clarence House. Tato rezidence je od Buckinghamského paláce vzdálená jen několik set metrů.
Když královská loď Britannia odcházela do důchodu, královna Alžběta II. byla viditelně pohnutá. Panovnice v ní absolvovala mnoho oficiálních i soukromých cest a velmi si ji oblíbila. Dnes je loď plovoucím muzeem ve Skotském Edinburghu.
Plovoucí palác Alžběty II. Podívejte se na palubu královské jachty Britannia
Enjoy
Statisíce lidí se shromáždily v centru Londýna, aby přihlížely korunovaci krále Karla III. Ačkoli nový panovník oslavy v mnohých ohledech zmodernizoval a zeštíhlil, jednalo se i tak podle odborníků o největší operaci od státního pohřbu Winstona Churchilla, míní zvláštní zpravodaj serveru Newstream Karel Pučelík, který oslavám přihlížel přímo na místě.
REPORTÁŽ: Korunovace Karla III. byla oslavou britskosti s dotekem starobylé mystiky
Politika
Smrt britské královny Alžběty II. a nástup na trůn jejího syna, nového krále Karla III. (dříve označovaného jako princ Charles), je připomínkou toho, že i když svět císařů, králů či velkovévodů mohl dávno pominout, v řadě zemí stále více či méně formálně vládnou dědiční panovníci. Svět monarchií ale v posledních desítkách let stále upadá a podle těch nejpřísnějších pravidel je těch pravých monarchií na světě pouze čtrnáct – a Británie mezi nimi již není od roku 1884, napsal deník The Wall Street Journal.
Monarchie ve světě chřadnou, těch pravých je jen čtrnáct. A Británie mezi nimi není
Politika
Konec jedné éry, zní titulek zprávy o úmrtí britské královny Alžběty II. magazínu The Economist. Magazín připomíná, jak moc se za skoro století života aristokratky a 69 let jejího vládnutí změnila Británie. A svět. 
GALERIE: Alžbětino století skončilo. Truchlí celý svět
Leaders
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
