Středostavovský sen mizí v propadlišti dějin. Chudneme
Svět se i kvůli AI brutálněji rozštěpuje na chudé a bohaté. Střední třida se posouvá dolů. Být závislý jen na výplatě znamená čím díl větší nejistotu. Trh si ale poradí. Vždycky můžete jít do pronájmu a nakupovat v sekáči, všímá si další díl seriálu Civilizační deník
Brzo evidentně přestane legrace. Velké technolopgické firmy, kterým se nyní moderně říká hyperscalers, letos masově propouštějí. A jestli donedávna platilo, že IT vzdělání znamená slušný job, je to passé. Netýká se to jen ajťáků, ale řady kancelářskýcb profesí včetně elitních, jako jsou právníci či poradci. Jako robotizace už v posledních dekádách vytlačila dělníky od továrních pásů do nic moc placených prací ve službách, bílé límečky začínají zažívat podobnou katastrofu s AI. Každý sociolog nebo psycholog by možná nesouhlasil, ale laicky řečeno, může to být dokonce ještě větší společenská změna. Lidé u pásů dělali většinou čistě kvůli penězům a centrum života bylo jinde, kolem rodiny, koníčků. Bílé límečky se se svými profesemi často silně identifikují. Co jim zbyde, když část jejich identity zmizí spolu s tím, jak jejich profese nejprve přestane být žádaná a ve finále zmizí v propadlišti dějin?
Výplaty neznamenají bohatství
A to je pořád jen část problému. Druhá je samozřejmě materiální. Střední třída je pod větším finančním tlakem než ostatní skupiny, což je logické, protože bohatí, tedy majitelé kapitálu, bohatnou, a chudé drží státní záchranná síť. Sen o středostavovském životě s důstojným bydlenim, prací a příjmem se rychle drolí. Výplaty stagnují nebo jejich reálné hodnota roste pomaleji než ceny. Současnost má zvláštní charakteristický rys: namísto příjmů začíná být důležitý majetek a jeho schopnost generovat pasivní příjem.. Příklad z Británie, který popsal v analýze deník Financial Times: Jednu generaci zpátky stačilo ve Spojeném království přibližně dvacet let spoření z průměrné mzdy, aby se člověk posunul ze spodní čtvrtiny majetkového rozdělení do horní čtvrtiny, dnes to trvá zhruba čtyřicet let. V mnoha dalších zemích se ekonomický žebřík společnosti prodloužil podobně nebo ještě výrazněji. A další zvláštnost, v devadesátých letech měla na životní spokojenost nebo riziko psychické tísně větší vliv výše příjmů než velikost majetku. Od té doby však význam majetku neustále roste a dnes je silnějším faktorem než příjem., takže během poslední generace získal pasivně nabytý majetek (například dědictví, dar, růst cen nemovitostí) větší váhu než příjmy vydělané vlastní prací při určování finančního postavení člověka. Jinými slovy - pokud jste slýchávali, že jestli se budete dobře učit a pak se v práci snažit, budete se mít dobře, to už neplatí. Zachrání vás jen to, pokud vám strýc odkáže půlku činžáku, pokud jste si na to nezvládli vydělat v dřívějších dobách sami.
Může se kolotočář, světský, šátorák, či jak ještě jinak se provozovatelům poutí tradičně trochu s despektem říká, stát miliardářem? No jéje! Rodina Mackových z Německa či Polák Goczał ukázali, jak na to. Jak vypadá pouťová zábava dneška, rozebírá další díl Civilizačního deníku. 
Přijela pouť! Jak mít léto jako zamlada
Enjoy
Ale netřeba zoufat, ve vyspělých společnostech jedenadvacátého století nikdo hlady nezemře, a když se o něj přímo nepostará stát, řešení má i trh. V době, kdy mladí lidé bojují o profesi i bydlení, roste význam neortodoxní ekonomiky a služeb, jako jsou třeba sekáče. Známá platforma Vinted, která přetvořila charitativní prodej v trendy fenomén pro mladé, o tom ví své - stala se prvním litevským jednorožcem s aktuální valuací 8 miliard eur. Platforma, kde si lidé mezi sebou prodávají obnošené oděvy, expanduje, roste a analytici říkají, že bere čím dál větší podíl tržeb klasickým oděvním řetězcům. Velikost trhu ze seconhandovými oděvy naroste v roce 2027 na 317 miliard dolarů, což je proti loňsku 23 procentní nárůst.
Znovu jako studenti
A kdo nemá na své bydlení, může zkusit spolubydlení. Že to dělají studenti a mladí lidé už dlouho, je jasná věc. Nyní i senioři, zatím v Americe, kde začíná většina posléze světových trendů. Narůstá počet starších lidí žijících s nepříbuznými spolubydlícími a proto vznikla řada platforem, které propojují „poskytovatele bydlení – například člověka, kterému zemřel partner a nyní žije sám ve velkém prázdném domě – se zájemci o spolubydlení, kteří hledají cenově dostupné bydlení.
„Je to jako online seznamka, jen místo partnerů se propojují lidé, kteří mají volný pokoj, s těmi, kteří pokoj hledají,“ popsal jeden z ředitelů programu spolubydlení deníku The New York Times.
Kromě toho, že dotyční na obou stranách ušetří, je to prý i dobré řešení proti osamělosti stáří. Platformy pro spolubydlení prověřují zájemce, ověřují jejich příjmy, vybírají vhodné dvojice podle preferencí (například zda kouří, mají domácí mazlíčky nebo potřebují parkovací místo) a v případě problémů dokonce zprostředkovávají řešení sporů.
Takže o šaty a bydlení i aktuálních horších finančních podmínkách je postaráno, co dál? Co jídlo, kosmetika, co luxus pro zchudlíky? Dochází k fenoménu demokratizace levnějšího luxusu. Trh se adaptoval tak, aby střední třída mohla žít vizuálně podobný život jako před deseti lety, ale s využitím levnějších materiálů, technologií či finančních triků. Leccos je známé z trendu "shrinkflace", kdy výrobci a prodejci zmenšují balení něčeho, co prodávají za stejnou cenu jako dříve. Pak je to skimpflation, šizení. Výrobci tiše mění receptury. Například drahý slunečnicový či olivový olej v polotovarech nahrazují levnějším palmovým, snižují podíl masa v uzeninách nebo mění pravou čokoládu za polevu z rostlinných tuků. Čeští spotřebitelé znají tento trik od mnoha známých a kdysi oblíbených značek potravin, aka, nechutná to vůbec jako dřív.
Pokud má domácnost problémy i s výdaji za jídlo či restauraci, i to se dá řešit.
Služby typu Too Good To Go nebo Nesnězeno, původně podobně jako Vinted ekologický trend pro mladé, se už vcelku široce užívají jako nástroj pro nákup kvalitních potravin a hotových jídel z restaurací za třetinové ceny. Podobně služby jako Misfits Market, které nakupují od farmářů esteticky nedokonalou nebo přebytkovou zeleninu, maso a trvanlivé potraviny a distribuují je rodinám jako prémiové, ale levné předplatné.
Abychom skončili optimisticky, na závěr dnešního dílu seriálu Civilizační denik stejně jako minule zopakujeme, že bude líp, protože Elon Musk v rozhovoru pro Economist prohlásil, že za deset let bude na světě tolik zboží a služeb, co si každý bude jen přát. Bude je vyrábět AI a roboti a v tomto ráji na zemi už nikdo nebude potřebovat peníze. Ani on.
Může se kolotočář, světský, šátorák, či jak ještě jinak se provozovatelům poutí tradičně trochu s despektem říká, stát miliardářem? No jéje! Rodina Mackových z Německa či Polák Goczał ukázali, jak na to. Jak vypadá pouťová zábava dneška, rozebírá další díl Civilizačního deníku.
Přijela pouť! Jak mít léto jako zamlada
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
