Martin Tolar má lék na Alzheimera. Když si jdete za svým, Amerika vám pomůže, říká nejúspěšnější Čech současnosti

Studoval v Česku, ale nejvyššího vzdělání dosáhl v Americe. Bez byznysové školy v Michiganu bych nikdy nevybudoval Alzheon, říká lékař Martin Tolar, který je ze všech lidí na světě nejblíž funkčnímu a bezpečnému léku na Alzheimerovu nemoc. V závodě o tento lék byly největší farmaceutické firmy světa, včetně Pfizeru, kde Tolar léta pracoval. „Největší překvapení bylo, že jsme v tom závodě najednou zůstali téměř sami,“ dodává. Jak těžké bylo prosadit se v Americe? Jak chce léčit Alzheimera? A jak chce pomáhat Česku v pozitivním rozvoji? Odpovídá jeden z nejúspěšnějších Čechů současnosti.

Řada lidí se ke své profesi a specializaci dostane tak, že má potřebu řešit nějakou osobní potřebu. Proč jste se vy pustil do řešení problému zvaného Alzheimerova nemoc?

Mělo to logiku a vývoj, který k tomu směřoval. Vždycky mě zajímala filozofie, porozumění tomu, proč jsme takoví, jací jsme. Proč vnímáme svět tak, jak jej vnímáme. A tedy i fungování mozku. Nejprve jsem studoval na ČVUT počítače, ale vždycky mě také zajímala medicína, a oba obory umožnují studium mozku. Proto jsem se začal na technice a pak na medicíně zajímat o neurovědy, a ještě v Česku jsem pracoval v Motole na neurologii a pak na neurochirurgii u profesora Beneše. Pak jsem vyjel do New Yorku na postgraduální studium, a dostal jsem se do skupiny nobelisty Erika Kandela, který dostal cenu za objev biochemické podstaty paměti. A právě v této době se také přišlo na to, že po stárnutí je největší rizikový faktor pro vznik Alzheimera jeden specifický gen, apolipoprotein E4, který nám později pomohl vyřešit v Alzheonu problém této nemoci.

Alzheon není vaše první firma. Čemu se věnovaly ty předchozí.

Byly to společnosti, teď už je jich skoro deset, které se věnovaly jak vývoji léků, tedy biotechnologické, tak použití výpočetních technik, jako jsou strojové učení a umělá inteligence na porozumění genetických informací a fungování mozku. Řešeni vědecké podstaty Alzheimerovy nemoci a zkoumání právě tohoto genu, který ji způsobuje, se věnuje Alzheon. A Alzheimer se stal tím největším nevyřešeným medicinským problémem lidstva – a pořád jím je.

Poté, co jsem naživo viděl člověka s Alzheimerovu chorobu, se snažím pochopit, jak se vlastně cítí člověk, který jí trpí. Co ji způsobuje? Co s námi udělá?

Tragédie Alzheimera je, že pacienti postupně ztrácí svoji osobnost, schopnost komunikovat se svým okolím a samou podstatu své existence. Pokusím se vysvětlit proč ten problém vlastně vzniká. Náš mozek spálí 20 procent veškeré energie, kterou spálí naše tělo. Přitom představuje pouhá dvě procenta hmotnosti našeho těla. Při tak vysokém metabolismu, při procesu spalování té energie, vzniká obrovské množství zplodin. Za rok to představuje zhruba váhu mozku, tedy 1,5 kilogramu. Problém Alzheimerovy choroby a dalších neurodegenerativních onemocnění je to, že u starších lidí přestává kvůli poškození cév fungovat právě čištění mozku. Některé zplodiny jsou velice toxické a mohou způsobovat specifické nemoci.

Tedy Alzheimera.

Alzheimerovu nemoc, Parkinsonovu nemoc a řadu dalších neurodegenerativních nemocí.

Jak tedy vlastně funguje lék na Alzheimerovu nemoc, který Alzheon Martina Tolara vyvinul? A co by nastalo, kdyby závěrečná studie nevyšla podle představ? A jak náročné bylo prosadit se v USA ze středu Evropy? Čtěte rozsáhlý rozhovor s jedním z nejúspěšnějších Čechů současnosti Martinem Tolarem v novém magazínu Newstream CLUB.

Čtěte magazín Newstream CLUB. K dostání je u všech dobrých prodejců nebo online.