NASA hledá zachránce pro Hubbleův teleskop. Jinak shoří
Jedna vesmírná observatoř shořela minulou středu v zemské atmosféře po letní nezdařené záchranné misi. Pro další, mnohem slavnější kosmický teleskop teď americká kosmická agentura NASA hledá možnosti záchrany díky soukromým firmám, jinak zanikne za šest až sedm let.
Zaniklá americká observatoř nesla označení Swift. Od roku 2004 kroužila na oběžné dráze asi 600 km nad Zemí a hledala gama záblesky, což je záření, které přináší informace o dění v hodně vzdáleném vesmíru, například o výbuších supernov nebo srážkách supertěžkých neutronových hvězd. Jenže i 600 km nad Zemí jsou molekuly vzduchu, které let družice brzdí a postupně umožňují zemské gravitaci, aby ji stáhla zpět na Zemi.
A to se stalo i observatoři Swift. Postupně klesala, stále o něco rychleji. Když už byla ve výšce 400 km, přilétla jí letos v létě na pomoc záchranná mise, kterou NASA zadala za 30 milionů dolarů arizonské soukromé společnosti Katalyst Space Technologies. Ta navrhla a vyrobila servisní robotickou sondu, jejímž úkolem bylo observatoř zachytit třemi robotickými pažemi a pomocí svých motorů ji vynést opět do výšky 600 km. Řízení sondy však selhalo, s observatoří se nedokázala spojit.
A tak minulou středu observatoř Swift, vážící jeden a půl tuny, zanikla v zemské atmosféře nad indonéskou Sumatrou. Dá se předpokládat, že z největší části shořela a jen malé kousky dopadly na zemský povrch. Neobjevily se žádné zprávy o tom, že by způsobily nějaké škody.
Nicméně už to, že takto velký objekt shořel nad obydleným územím, dosvědčuje, že NASA neměla objekt pod kontrolou, a nedokázala jej ani navést do pusté oblasti v jižním Tichém oceánu mezi Chile a Novým Zélandem. Ta byla mezinárodně určena jako místo, kam mají být nasměrovány padající kosmické objekty těžší než 300 kg, u nichž se předpokládá, že v atmosféře nedokážou shořet.
Nález části indické rakety na australském pobřeží připomněl nepříjemnou skutečnost: rostoucí využívání vesmíru přináší i riziko, že nám kosmická technika spadne na hlavu. Zatím ke škodám dochází zřídka, nebezpečí se však bude zvětšovat.
Pozor, padá družice. Vesmírný byznys mohou poškodit nekontrolované dopady zbytků kosmické techniky na Zemi
Enjoy
Továrna na vědecké výsledky
A totéž za pár let hrozí i nejznámějšímu vědeckému přístroji na světě – dvanáctitunovému Hubbleovu vesmírnému dalekohledu. Ten je v kosmu od roku 1990, raketoplán jej tehdy vynesl do výšky 600 km. Laikům se líbí snímky vesmíru, které dalekohled pořizuje, aniž by je rušilo chvění zemského ovzduší, a jež jsou obvykle volně k dispozici. A zajímavé pro ně je, že dalekohled „vidí do minulosti“. Expozicí po dobu třeba i sto hodin totiž dokáže nasbírat dost světla na to, aby zobrazil galaxie vzdálené více než 12 miliard světelných let od nás. Neboli toto světlo přináší informace z doby, kdy byl vesmír o tolik miliard let mladší.
Vědci o Hubbleově dalekohledu obvykle mluví jako o továrně na vědecké výsledky. Na základě dat získaných tímto zařízením bylo publikováno více než 23 tisíc recenzovaných vědeckých prací o vznikajících a zanikajících hvězdách anebo třeba o exoplanetách, tedy planetách ležících mimo naši sluneční soustavu, jejichž existence nebyla v době startu dalekohledu ještě vůbec potvrzena.
Jeho životnost byla plánována na deset let, ale ukázalo se, že zařízení má skutečně na víc. A že si jej vědci pořád nemohou vynachválit. Ale i ono postupně klesá k Zemi. Naposledy jej na vyšší oběžnou dráhu vytáhl raketoplán Columbia v roce 2002. Teď už raketoplány nelétají. Podle propočtů by měl Hubbleův teleskop klesnout do zemské atmosféry a shořet v ní v roce 2032 nebo 2033.
Kosmičtí fandové tleskají, běžní Američané jsou nadšeni míň. Půl století od návratu posledních lidí, kteří vstoupili na povrch Měsíce, zamířila k našemu kosmickému sousedovi nová pilotovaná kosmická loď. Avšak jen na jediný oblet bez „mezipřistání“. Tehdy šlo o reputační závod se Sovětským svazem. Teď jde Spojeným státům o to, aby je nepředběhla Čína. Běžní Američané však od kosmických letů čekají spíše užitečný přínos než dobrodružnou podívanou.
Oblet Měsíce je fascinující, ale veřejnost by víc chtěla něco jiného
Enjoy
Dobrá reklama
A tak NASA vyzvala komerční sektor k tomu, aby předložil nápady, co by šlo s přístrojem udělat. Ideálně jej zachránit, tedy popostrčit o pár set kilometrů výš. Anebo aspoň jej navést k bezpečnému pádu do oceánu. Dalekohled obsahuje pevné části, které pravděpodobně přečkají tření v atmosféře.
V zadání NASA se uvádí, že soukromá společnost by musela zajistit veškeré náležitosti mise: nosnou raketu, samotné plavidlo a případně i posádku, pokud by mise nebyla robotická. Pravda je, že podobnou výzvu k předkládání návrhů vydala NASA již v roce 2022. Obdržela osm nabídek, ale žádná se neprosadila. Tohoto neúspěšného kola se účastnila i společnost SpaceX, momentálně ekonomicky nejsilnější technologická firma zaměřená na vesmír. Zatím nezveřejnila, zda nyní pracuje na nějakém jiném návrhu.
Otevřená je zatím otázka ceny. Ve hře je však i reklama: úspěšně provedený a veřejností sledovaný manévr v kosmu by mohl posloužit jako demonstrace technologií využitelných při budoucí údržbě družic, opravách vesmírných zařízení nebo odstraňování kosmického odpadu. Investice do záchrany Hubbleova dalekohledu proto nemusí být pouze otázkou odborné prestiže, ale také obchodní příležitostí.
V padesátileté historii Evropské kosmické agentury (ESA) se teprve nyní stalo, že tato mezivládní organizace získala do rozpočtu prakticky tolik peněz, kolik chtěla – 22,1 miliardy eur. Je to o třetinu víc než pro minulé tříleté období. A poprvé ve své historii bude agentura připravovat projekty určené i pro vojenské účely, shrnuje v analýze pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Evropská kosmonautika má vyšší rozpočet. A poprvé si otevřeně klade vojenské cíle
Názory
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
