Čechy straší stárnutí víc než jiné Evropany. Fyzického chátrání se bojí víc než demence
Češi jsou na evropském žebříčku strachu ze stárnutí téměř premianty. Obavy z něj mají dva lidé ze tří. Více se bojí pouze obyvatelé Litvy. A Polsko je na tom stejně jako my.
Celkem 65 procent občanů Česka se obává stárnutí, což je o 11 procentních bodů nad evropským průměrem. Úplně stejně je na tom Polsko a před námi je v pomyslném evropském žebříčku už jen Litva, kde své obavy podle výsledků letošního průzkumu Stada Health Report 2026 vyjádřilo celkem 67 procent dotazovaných. Za námi následují s určitým odstupem Slovensko (61 procent), Maďarsko (55 procent), Německo (53 procent) a Rakousko (47 procent).
Průzkum ve zhruba dvacítce evropských zemí každoročně zpracovává nadnárodní farmaceutická skupina Stada, do níž patří český výrobce doplňků strany, volně prodejných léků i léků na předpis Stada Pharma. V Česku Stada pracovala s tisícovkou respondentů.
Největší rozdíly mezi Českem a Evropou – obavy z bolesti
Češi se nejvíce bojí zhoršení zdravotního stavu a ztráty soběstačnosti. Tři čtvrtiny z těch, kteří se bojí stárnutí, se obávají nemocí a fyzických obtíží, následuje obava z poklesu kognitivních schopností, například v souvislosti s demencí (67 procent), ze ztráty soběstačnosti (65 procent) a z bolesti. Právě u obav z bolesti je největší rozdíl mezi Českem a Evropou. V Evropě se v souvislosti se stářím obává bolesti necelá polovina (47 procent) lidí.
Američané za moderní patentované léky dlouhodobě platí výrazně více než Evropané. Donald Trump to chce změnit a tlačí farmaceutické firmy k nižším cenám v USA. Účet se ale může přesunout na druhou stranu Atlantiku: Česko může za nové léky proti rakovině, obezitě či vzácným nemocem platit výrazně více, případně na ně čekat o roky déle.
Trump mění ceny léků. Hrozí, že Češi budou hubnout za dvojnásobek
Názory
Jednou z obav v souvislosti se stárnutím, které se Češi obávají, je osamělost ve stáří. Celkově se jí bojí 49 procent české populace. A mezi skupinami lidí podle zaměstnání hrají naprostý prim studenti. Pro tuto obavu se vyslovilo 58 procent z nich, zatímco u důchodců to bylo jen 33 procent.
Chceme dlouhověkost, ale škodlivého scrollování se prostě nevzdáme!
Pro 76 procent občanů Česka je podle průzkumu velmi důležité nebo spíše důležité žít co nejdéle. Větší prioritu to přitom představuje pro ženy (78 procent proti 74 procentům u mužů).
Nelze však zároveň říci, že by byli Češi ochotni pro prodloužení svého života udělat maximum. Jak podtrhl generální ředitel české dcery společnosti Stada Martin Šlégl, největší údiv může budit to, že 32 procent z nás není ochotno omezit svůj čas strávený před obrazovkami mobilu, počítače či televize.
„Každý třetí Čech není ochoten se vzdát scrollingu. Algoritmy, které jsou na Facebooku, Instagramu či TikToku, jsou postavené na tom, abychom na nich strávili o vteřinu déle, o minutu déle, o hodinu déle. A při tom počtu, kolik jich je, to dělá mnoho hodin denně,“ zdůraznil Šlégl s tím, že návyk na sociální sítě a monitory obecně už znamená celospolečenský problém.
V americkém státě Montana začala platit pravidla, podle nichž smí farmaceutická firma prodat pacientům experimentální lék, který ověřila třeba jen na pouhých deseti dvaceti lidech. Takový medikament nemá nejmenší šanci projít standardním schvalovacím řízením. Ale tady ho může nemocný získat. Pokud na něj má.
Montana pouští pacienty k neschváleným lékům. Riziko i cenu ponesou sami
Zprávy z firem
Zarputilejší jsou přitom muži, kterých se proti zkrácení scrollování ohradilo 40 procent. Víc než polovina (53 procent) Čechů také není ochotna měnit svůj přístup ke konzumaci masa, 43 procent lidí je ochotno pojídání masa omezit anebo zcela vzdát. V Evropě je k těmto krokům ochotno 60 procent dotázaných.
Jak plyne z detailnějších dat, nejdůležitější je otázka dlouhého dožití pro sezónní zaměstnance (87 procent z nich), naopak u momentálně nezaměstnaných nejnižší (68 procent). U nezaměstnaných je také nejvyšší podíl těch, kterým délka života vůbec nepřipadá důležitá (13 procent). Na druhém místě je to nejvíce „jedno“ takzvaným modrým límečkům (10 procent), zatímco u bílých límečků je to jen šest procent.
Na preventivní prohlídky chodí více lidí
Průzkum ukázal, že jsou Češi více zodpovědní směrem k absolvování preventivních prohlídek. Na žádné preventivní prohlídky nechodí necelá čtvrtina (24 procent), zatímco loni to bylo 39 procent. Nejsvědomitější jsou přitom důchodci, z nich 21 procent absolvuje všechny „preventivky“, zatímco u bílých límečků je to jen 15 procent a u modrých 10 procent a u studentů na plný úvazek sedm procent. Na některou z prohlídek ovšem chodí 70 procent studentů, což je ve struktuře zaměstnanosti největší podíl.
„Spalovací motory tu budou ještě velmi dlouho,“ říká šéf Bugatti Mate Rimac. V rozhovoru pro CNBC luxusní supersporty přirovnal k luxusním analogovým hodinkám z dílen švýcarských mistrů. A zatímco Apple Watche jsou masovka, Patek Philippe jen pro vyvolené. U luxusních aut je to podle něj stejné. Podle Rimace nebude už rozhodovat jen výkon, ale i mechanika, řemeslo, emoce a možnost vytvořit unikát. Zákazníci Bugatti nefandí elektromobilům a za samotnou individualizaci vozu běžně připlácejí stovky tisíc dolarů.
Šéf Bugatti: Elektromobily jsou jako Apple Watch. Pro masy. Bohatí chtějí řev motoru
Enjoy
Jaké preventivní screeningy mají lidé v Česku k dispozici a proč je důležité je nepodceňovat? Prvním hostem nového podcastu Kód: Longevity byl šéf Národního screeningového centra Karel Hejduk. Vysvětlil, jak screeningové programy fungují, kolik lidí je skutečně využívá a proč mohou včasná vyšetření zachraňovat životy.
Screening může zachránit tisíce životů. Přesto ho polovina Čechů stále nevyužívá, říká Karel Hejduk
Enjoy
Chceme být úspěšní v práci, skvěle vypadat, být perfektní rodiče a ještě každý den splnit cíle aktivity. Podle lékařky celostní medicíny MUDr. Alice Anny Szabó jsme ale zdravý život až příliš často proměnili v další závod. V podcastu Kód: Longevity vysvětluje, proč není dobré za každou cenu tlačit výkon. V rozhovoru s moderátorkou Evou Čerešňákovou mluví o stresu, pohybu, stravě, mikrobiomu i menopauze.
Kilometry, kalorie, výkony. Zdraví jsme proměnili v další stres, varuje lékařka
Newstream TV
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
